reklama
 
 

Nobelova cenu míru pro EU. Další, o kterou se svede boj

12. 10. 2012 11:40
Ocenění padlo za prosazení trvalého míru v Evropě a za sjednocení kontinentu

Oslo - Euroskeptici a odpůrci evropské integrace nebudou mít z letošního udělení Nobelovy ceny míru radost. Dostala ji Evropská unie.

Za úspěšný boj o demokracii a lidská práva, za usmíření v Evropě a sjednocení kontinentu. Výbor pro udílení ceny vyzdvihl zejména roli Německa a Francie. Letos je tomu 60 let, co vznikl původní předchůdce EU, Evropské společenství uhlí a oceli.

Rozhodnutí pětičlenného výboru, v jehož čele stojí stávající generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland, bylo tentokrát jednomyslné. Jagland ještě před vyhlášením výsledku řekl deníku Aftenposten, že očekává tentokrát velké diskuse a kontroverze.

Samotné Norsko není členem Evropské unie.

"Evropa prošla ve dvacátém století dvěma válkami a míru jsme dosáhli díky Evropské unii. Evropská unie je největším mírotvorcem historie," reagoval na ocenění prezident EU Herman van Rompuy.

"Je správné, že dostalo ceny dlouholetého úsilí Evropanů a jejich vůdců o udržení trvalého míru na kontinentě, který má za sebou tolik válek," řekl bývalý francouzský prezident Giscard d'Estaing.

"Je to zároveň motivace a závazek - také pro mě osobně," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

Rozhodnutí Nobelova výboru vítá i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který je zastáncem evropského integrace. Mírovou podstatu EU vyzdvihuje, i když základy Unie byly průmyslové.

"Je to spravedlivé rozhodnutí. EU je bezesporu velké mírové dílo, a bylo to tak od počátku," řekl Aktuálně.cz Schwarzenberg.

Prvním výstřelem z tábora euroskeptiků jsou slova europoslance za Stranu nezávislosti Velké Británie Nigela Farageho: "Vypadá to, že Norové mají dobrý smysl pro humor. Evropská unie přinesla milionům lidí chudobu a nezaměstnanost," řekl agentuře Reuters.

Dodal, že cená nadává smysl i kvůli tomu, že prezident Evropské unie Herman van Rompuy loni podporoval válku v Libyi a zásah NATO v této severoafrické zemi.

Není to poprvé, co vítězný laureát vyvolá patrně velmi emotivní diskuse. Příkladem je rok 1994, kdy cenu získal šéf Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat. Kritici to označili za ocenění terorismu, ačkoliv Arafat byl oceněn spolu s izraelskými politiky Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem za to, že podepsali v září 1993 historickou mírovou smlouvu.

Odpůrce teorie o globálním oteplování konsternoval fakt, že za rok 2007 získal cenu bývalý americký viceprezident Albert Gore za svou snahu o snižování emisí.

Kritici Baracka Obamy zase zpochybňovali jeho ocenění v roce 2009, kdy po roce ve funkci amerického prezidenta podle nich nic zásadního nevykonal.

Před rozhodnutím analytici spekulovali, že po mnoha letech by mohla cena putovat do Ruska. Nikoliv však pro vězněné punkerky Pussy Riot, ale pro hnutí Memorial, které několik let hájí lidská a občanská práva v zemi a dává dohromady obrovský archiv o zločinech a obětech stalinismu.

Dalším ruským kandidátem byla nezávislá rozhlasová stanice Echo Moskvy. Posledním Rusem, který cenu dostal, byl v roce 1990 sovětský vůdce Michail Gorbačov. Výbor ocenil jeho reformy.

Mezi navrženými osobnostmi byli letos také bývalý americký prezident Bill Clinton a německý exkancléř Helmut Kohl.

autor: Martin Novák | 12. 10. 2012 11:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama