Nobelovu cenu získal vědec za vysvětlení, co spouští rakovinu. Popsal, jak buňky požírají sebe sama

Simona Fendrychová Simona Fendrychová, Jan A. Novák
Aktualizováno 3. 10. 2016 13:57
Nobelův týden začal. Své majitele zná první z prestižních ocenění pro rok 2016. Cenu za lékařství získal japonský buněčný biolog Jošinori Ósumi, a to za objev mechanismu autofagie. S oceněním je spojena i finanční částka osm milionů švédských korun.
Jošinuri Ósumi.
Jošinuri Ósumi. | Foto: Reuters

Stockholm - První letošní Nobelova cena míří do Japonska. Získal ji 71letý buněčný biolog Jošinori Ósumi.

Jím objevená autofagie je mechanismus rozkládání buněčných částí. Název autofagie pochází z řeckého výrazu znamenajícího "pojídání sama sebe". Je to proces, kdy buňky požírají část svého obsahu a zbavují se tak nežádoucích komponentů, například bakterií.

Jeho práce je významná proto, že pomáhá vysvětlit, co se děje při nejrůznějších onemocněních jako je napříkald rakovina. Odhalil totiž geny, které u buněk regulují požírání sebe sama. Právě porucha tohoto genu může způsobit různá onemocnění včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky či rakoviny.

"Ósumiovy objevy vedly k novému paradigmatu v našem chápání toho, jak buňka recykluje svůj obsah," uvádí ve svém zdůvodnění Karolinský institut. "Jeho objevy otevřely cestu k porozumění... mnoha fyziologických procesů, jako například adaptaci na hladovění nebo reakce na infekci."

Když buňky pojídají samy sebe

Autofagie v buňkách je známa už více než půl století, kdy vědci začali detailněji studovat tzv. organely, což jsou součásti buňky fungující podobně jako skutečné orgány vyšších tvorů.

Jednou z těchto organel jsou lysozomy, které objevil belgický vědec Christian de Duve (a roku 1974 za tento objev obdržel Nobelovu cenu). O pár let později další výzkum ukázal, že v lysozomech se dají často najít části jiných buněčných organel, nebo dokonce organely celé. Vědci také objevili jakési váčky tvořící dopravní systém, který opotřebené organely nebo jiné nežádoucí části buňky do lysozomů transportovaly. De Duve tyto váčky pojmenoval autofagosomy a celý proces nazval autofagií.

Obtížnost výzkumu lysosomů a autofagie ale dlouho znemožňovala detailně pochopit její principy i význam jak pro buňku, tak pro celý organismus. Jošinori Ósumi se na jejich studium zaměřil roku 1988, když na University of Tokyo získal vlastní laboratoř.

"Nejsem moc soutěživý typ, tak jsem hledal obor, kde není velká tlačenice," zdůvodnil Ósumi později zaměření své vědecké práce. "Autofagie tehdy nebyla moc populární. A když musíte začít se svými pozorováními úplně od začátku, nehrozí, že byste neměli dost práce."

Výzkum chorob a stárnutí

Ósumi se rozhodl zkoumat autofagii v kvasinkách, které se dobře pozorují a přitom je tu celá řada analogií s lidskými buňkami. Finálním výsledkem jeho práce byla metoda umožňující identifikovat a charakterizovat jednotlivé geny podílející se na procesu autofagie.

Své výsledky Ósumi publikoval roku 1992. Další výzkum pak potvrdil, že jsou aplikovatelné i na lidský organismus a že jde o jeden z významných mechanismů kontrolujících buněčné funkce.

Autofagie například má význam pro výměnu energie v buňce i pro tvorbu jejích součástí, ovlivňuje to, jak reaguje na nepříznivé podmínky a jak se vypořádá s napadením bakteriemi a viry. Je také významným faktorem procesu stárnutí celého organismu a její disfunkce má na svědomí mnoho chorob vyššího věku.

Ósumi je šestým Japoncem, který získal Nobelovu cenu za medicínu, celkově ocenění získalo už 23 občanů země vycházejícího slunce.

Narodil se 9. února 1945 v japonské Fukuoce. Vystudoval Tokijskou univerzitu a postgraduálně působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku. V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké je v Japonsku udělováno.

Cena ve stínu skandálu

Letos vybíral Karolinský institut mezi 273 nominovanými kandidáty. Loni cenu za lékařství získali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie.

Jak poznamenala agentura AP, Nobelova cena za lékařství se uděluje v době, kdy Karolinským institutem zmítá skandál s jeho dnes již bývalým členem, chirurgem Paolem Macchiarinim.

Italský lékař byl obviněn z toho, že zfalšoval svůj životopis a přidal si na něj neexistují položky. Pochybnosti se objevily i ohledně jeho práce, kdy měl provádět neetické experimentální zákroky i u relativně zdravých pacientů. Macchiarini veškerá provinění popírá.

Karolinský institut byl kritizován za to, jak se s případem vypořádal, a dva členové Nobelova výboru byli dokonce zbaveni funkce.

Objevily se rovněž obavy, že by aféra mohla ovlivnit letošní udílení Nobelových cen.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Čeljabinsk v KHL prohrál v Novosibirsku, české góly mu nestačily

Góly českých útočníků Tomáše Hyky a Lukáše Sedláka neodvrátily v KHL porážku hokejistů Čeljabinsku. Traktor prohrál na ledě Novosibirsku 2:5, Hyka si vedle gólu připsal také asistenci u Sedlákovy branky.

Účastník nedělního Utkání hvězd Sedlák dal už 18 gólů a patří k nejlepším ligovým střelcům. Hyka se v ročníku trefil počtrnácté. Hosté díky českým hráčům smazali v druhé třetině dvoubrankové manko, ale Sibir si šesté vítězství v řadě vzít nenechal.

Brankář Kunlunu Šimon Hrubec zastavil 43 střel a pomohl čínskému celku k domácí výhře 4:2 nad Chabarovskem. Jako první ho překonal Hynek Zohorna, podruhé český gólman kapituloval až v závěrečné minutě při hře tří proti šesti. Na vítěznou branku Kunlunu přihrál obránce Andrej Šustr.

Ani moskevskému Spartaku branka českého hokejisty k úspěchu nepomohla, v Minsku hosté podlehli 3:4. Robin Hanzl poslal Spartak 18 sekund po zahájení druhé třetiny do vedení 2:1, další tři góly ale dali domácí hráči, kteří dokázali skórovat i v oslabení.

KHL:

Kunlun Red Star - Chabarovsk 4:2 (Šustr 0+1 - H. Zohorna 1+0), Novosibirsk - Čeljabinsk 5:2 (za hosty Hyka 1+1, Sedlák 1+0),

Ufa - Vladivostok 2:0, Nižněkamsk - Jekatěrinburg 1:2 po sam. nájezdech, Nižnij Novgorod - Jaroslavl 3:1, CSKA Moskva - Petrohrad 3:2, Dynamo Moskva - Kazaň 0:2, Jokerit Helsinky - Barys Nur-Sultan 1:5, Viťaz Podolsk - Omsk 1:2 po sam. nájezdech,

18:30 Dinamo Riga - HK Soči.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Házenkáři Norska mají na ME na dosah postup do semifinále

Házenkáři Norska vyhráli na mistrovství Evropy i šestý zápas. Vicemistři světa, kteří dosud na turnaji ani jednou nezaváhali, porazili ve čtvrtfinálové skupině v Malmö Island 31:28 a o účast v semifinále mohou přijít už jen teoreticky. Druhou postupovou pozici drží Slovinsko, které přehrálo Portugalsko 29:24.

Norsko může získat jistotu místa v semifinále už dnes, pokud Maďarsko ve zbývajícím večerním duelu neporazí Švédsko. Domácí tým je zatím ve čtvrtfinálové skupině bez bodu.

Norští svěřenci trenéra Christiana Bergeho, které čeká na závěr čtvrtfinálové skupiny ve středu duel se Slovinskem, vyhráli nad Islandem první poločas o sedm branek. Soupeř dokázal po přestávce rozdíl ve skóre jen snížit. Nejlepším střelcem zápasu byl opět Sander Sagosen, který dal devět gólů.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

V USA diagnostikovali první případ nového koronaviru, který se šíří z čínského města Wu-chan

U cestujícího z Číny byl v Seattlu na západě Spojených států diagnostikován nový typ koronaviru, šířící se z čínského města Wu-chan. Uvedla to v úterý s odvoláním na federální Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí agentura Reuters. O prvním potvrzeném případu nákazy ve Spojených státech jako první informovala televize CNN.

Z Wu-chanu ve střední Číně se záhadný koronavirus, způsobující plicní onemocnění, rozšířil do dalších míst, včetně Pekingu a Šanghaje. Podle čínských úřadů se nakazilo více než 300 lidí a nejméně šest nákaze podlehlo. Kromě Číny se nákaza potvrdila také ve dvou případech v Thajsku a po jednom v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy