Nobelistka, ajťák i mistryně světa v atletice. Kdo jsou tváře běloruské opozice

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
28. 8. 2020 14:03
Spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová je patrně jedinou členkou Koordinační rady opozice, která je známá mimo Bělorusko. Ostatní nepatří zrovna k celebritám. Klíčový orgán vznikl v době masových protestů proti režimu Alexandra Lukašenka a požaduje vypsání nových prezidentských voleb. Jaké další tváře běloruskou opozici zosobňují?
Běloruská spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová se vrací z výslechu na policii.
Běloruská spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová se vrací z výslechu na policii. | Foto: Reuters

"Všechno, co jsme udělali, je naprosto zákonné. Co více, je to velmi nutné. Protože pokud nás budou rozdělovat, pokud se sami budeme rozdělovat, sklouzneme k občanské válce. Naším cílem je spojit společnost, ne žádný převrat," řekla Alexijevičová před vstupem do budovy minské policie.

Úřady si ji předvolaly k výslechu právě kvůli jejímu členství v klíčovém orgánu, který sdružuje opozičníky. Lukašenko s nimi ovšem jednat o čemkoli rezolutně odmítá.

Naopak generální prokurátor Alexandr Koňjuk minulý týden prohlásil, že činnost rady je zaměřená na svržení stávající vlády a poškozování národní bezpečnosti Běloruska. Její členové postupně chodí k vyšetřovatelům na výslechy. Většina z nich stejně jako Alexijevičová využila svého práva nevypovídat proti sobě.

Nejznámější z členů rady je patrně někdejší diplomat, bývalý ministr kultury a ještě nedávno ředitel nejdůležitějšího minského divadla Pavel Latuška. Po brutálním zásahu bezpečnostních složek podepsal výzvu Alexandru Lukašenkovi, aby zastavil násilí. Obratem byl propuštěn. Na jeho podporu podalo výpověď přes šedesát pracovníků divadla, z toho 36 herců. "V životě každého člověka je hranice, kterou není možné překročit. Považoval jsem za svou morální povinnost vyjádřit svou pozici," popsal Latuška, jak se loajálního vládního úředníka stal jedním z vůdců opozice.

Z ajťáka opozičníkem

Jen málokomu mimo IT sektor něco říká jméno Maxim Bogrecov, jakkoli opozice jeho vstup do rady oslavovala. První viceprezident velké softwarové vývojářské firmy EPAM Systems si ve firmě vzal na politickou práci neplacenou dovolenou.

"Jsme pragmatici a většina mých přátel se celý život zabývá něčím zcela konkrétním: byznysem, vzděláváním, pracují v továrnách. Řekl jsem si, že čestnější bude vzít si dovolenou a zkusit pomoci vybudovat společnost, kde pravda a odpovědnost státu před společností nejsou jen prázdným slovem," napsal Bogrecov na Facebooku.

Není ostatně zdaleka jediným představitelem IT sektoru, který vstoupil do Koordinační rady. Dalším členem je Michail Rumjancev, který se v loňském roce dostal na seznam 30 nejúspěšnějších podnikatelů pod 30 let časopisu Forbes. IT sektor přitom tvoří 6,5 procenta běloruského HDP a v loňském roce generoval polovinu hospodářského růstu země.

Mezi dalšími členy rady je například obránce lidských práv Ales Bjalacki, který strávil tři roky v běloruském vězení a stal se historicky prvním laureátem Ceny Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy s Nadací Charty 77 a Knihovnou Václava Havla. Sportovce pak zastupuje někdejší mistryně světa a Evropy ve vrhu koulí Naděžda Ostapčuková.

Beze jmen

Mezi opozičníky se přidal i Pavel Bělous, majitel obchodu s běloruskou symbolikou Symbal.by. Jeho obchod úřady uzavřely, když vyrobil trička s nápisem 3 % podle známého internetové koláže, která Alexandrovi Lukašenkovi přisuzovala právě takovou míru volební podpory. 

Jednou z nejvýraznějších tváří rady je Marie Kolesniková, představitelka štábu uvězněného prezidentského kandidáta Viktara Babaryky. Je jednou ze tří "dam v bílém", jak média pojmenovali trojici, kterou tvořila ještě kandidátka a manželka uvězněného blogera Svjatlana Cichanouská a manželka nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Viktara Cepkaly.

Cichanouská po volbách kvůli výhrůžkám odjela s dětmi do Litvy a Veronika Cepkalová následovala svého manžela do bezpečí v Moskvě. "V radě jsou lidé ze všech předvolebních štábů a jen pár jedinců z takzvané staré opozice. Ti ale nehrají téměř žádnou roli," komentuje složení orgánu běloruský politolog Arťom Šrajbman.

Svá místa v radě mají také představitelé stávkujících státních podniků. Z rafinérky Naftan, podniku Belaruskalij, závodu na výrobu tahačů MZKT, automobilky MAZ nebo výrobce traktorů MTZ. Na webových stránkách rady ale většinou nejsou jejich jména.

To je s ohledem na počínání režimu logické. Například lídra stávkového výboru ve fabrice MTZ a člena Koordinační rady Sjarheje Dyleuského zatkla policie, odsouzen byl na deset dní vězení za organizaci nepovolené demonstrace.

Video: Lukašenko přestal mlátit dav, likvidace hrozí konkrétním lidem

Režim změnil strategii. Zjistil, že naběhnout na demonstranty k ničemu nevede. Teď se zaměřil na lidi, kteří nejsou pod takovým drobnohledem, říká. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Rusko stálo za smrtí Litviněnka v Británii, oznámil evropský soud

Rusko podle Evropského soudu pro lidská práva stálo za smrtí zběhlého ruského agenta Litviněnka v Británii v roce 2006. Byl otráven plutoniem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy