Svět dělí od jaderné války "jediný záchvat vzteku", tvrdí nositelka Nobelovy ceny míru Fihnová

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 12. 2017 22:23
Svět se potýká s jadernou krizí, za kterou může pošramocené ego, uvedla během nedělního předávání Nobelovy ceny míru představitelka oceněné Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) Beatrice Fihnová. Podle ní existují dvě možnosti: že skončí jaderné zbraně, nebo lidstvo.
Beatrice Fihnová (vpravo) a Satsuko Thurlowová (uprostřed) převzaly Nobelovu cenu míru.
Beatrice Fihnová (vpravo) a Satsuko Thurlowová (uprostřed) převzaly Nobelovu cenu míru. | Foto: ČTK

Oslo/Stockholm - Představitelé Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) převzali v neděli na ceremoniálu v Oslu Nobelovu cenu za mír. Jedna z jejích představitelek Beatrice Fihnová při této příležitosti řekla, že svět čelí jaderné krizi kvůli pošramocenému egu. Citovala ji britská BBC.

Narážela tak na vyhrocené vztahy mezi Spojenými státy americkými a Severní Koreou. Ty se prudce zhoršily v posledních měsících. Fihnová také uvedla, že smrt milionů lidí může způsobit "jeden záchvat vzteku" a riziko použití jaderných zbraní je větší než během studené války.

Organizace dostala ocenění za upozorňování na katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní.

Ve Stockholmu byly o několik hodin později předány ostatní letošní Nobelovy ceny - za fyziku, chemii, lékařství, literaturu a ekonomiku.

Ceremoniál odevzdání Nobelových cen se každoročně odehrává v den výročí úmrtí zakladatele tohoto ocenění - Alfreda Nobela. V koncertním sále ve švédské metropoli jedenáct přítomných laureátů převzalo z rukou krále Carla XVI. Gustafa zlatou medaili, diplom a příslušný šek.

Ceremoniálu se zúčastnila i přeživší atomového útoku

Obdobný ceremoniál se v Oslu uskutečnil v přítomnosti ženy, která přežila americký atomový útok na Hirošimu v roce 1945.

ICAN se zasloužila o vznik Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, kterou letos v červenci na půdě OSN podpořilo 122 zemí. Smlouva, ke které se však nepřipojily jaderné mocnosti (například USA, Británie nebo Francie), ale i některé další země včetně Česka, má sloužit jako součást diplomatického tlaku zaměřeného na prosazení celosvětového nukleárního odzbrojení.

Její odpůrci tvrdí, že stejného cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Cenu za protijadernou skupinu převzaly šéfka kampaně Beatrice Fihnová a pětaosmdesátiletá aktivistka Satsuko Thurlowová, která zažila výbuch jaderné bomby v Hirošimě, napsala agentura DPA. "Hlavním poselstvím ICAN je, že svět nebude nikdy v bezpečí, dokud na něm jsou jaderné zbraně," uvedla Fihnová při převzetí ceny.

Konec jaderných zbraní nebo konec lidstva

Fihnová před ceremoniálem ve svém prohlášení jaderné mocnosti vyzvala, aby smlouvu o zákazu jaderných zbraní přijaly a zabránily tak konci lidstva.

"(Smlouva) poskytuje (možnost) volby. Volby mezi dvěma konci: konci jaderných zbraní a konci nás (lidí)," citovala agentura Reuters prohlášení.

Agentura TASS připomněla, že i ruští zástupci označili Smlouvu o zákazu jaderných zbraní za chybu, protože vznikla ve spěchu a v rozporu se stávajícími dohodami. Ceremoniálu v Oslu se odmítli zúčastnit velvyslanci Británie, Francie, Ruska a USA, zatímco velvyslanci Číny, Indie a Pákistánu byli na dovolené.

Gravitační vlny ve vesmíru i rozhodování lidí

Cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie, moderní zobrazovací metody, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul.

Za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru dostala Nobelovu cenu za fyziku trojice Američanů Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne. Podobně cenu za fyziologii a lékařství obdržela trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, a to za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů.

Nobelovu cenu za literaturu má britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro, jehož nejznámějším dílem je román Soumrak dne.

Čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler zase proměnil tvář ekonomické vědy zkoumáním psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice, a stal se jedním z průkopníků behaviorální ekonomie.

S cenou se pojí i finanční odměna, která momentálně činí devět milionů švédských korun (asi 23 milionů Kč). V případě více vyznamenaných v jedné kategorii se odměna rovnoměrně dělí.

Severní Korea oznámila úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 55 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy