Nepřátelské státy mohou získat přístup ke kamerám, mikrofonům nebo GPS lokátorům moderních automobilů, upozornila ve středu nizozemská zpravodajská služba. Neuvedla konkrétní zemi, média ovšem její varování spojují především s čínskými automobily, jejichž počet v Evropě skokově roste.
Nizozemská Všeobecná zpravodajská a bezpečnostní služba (AIVD) ve středu vyzvala k „povědomí o rizicích špionáže spojených s moderními vozidly“. Řidiči si podle ní mají dávat pozor například na mikrofony, které lze na dálku zapnout a využít k odposlechu rozhovorů.
Stále „chytřejší“ automobily disponují digitálními systémy, které shromažďují data a připojují se k internetu. AIVD v dokumentu zveřejněném ve středu na svých stránkách připomíná, že „na jedné straně to přináší praktické výhody, na druhé straně však tyto systémy shromažďují velké množství údajů o cestujících, samotném vozidle a objektech a lidech v jeho okolí“.
„K těmto údajům mohou získat přístup různé subjekty včetně státních aktérů,“ zdůrazňují zpravodajci.
Nizozemská služba své varování nezaměřila konkrétně na čínské vozy. Doporučení se týká moderních automobilů obecně a především lidí, kteří pracují s citlivými informacemi – například představitelů státu nebo osob na klíčových pozicích ve firmách či veřejné správě.
AIVD upozorňuje, že k části dat mohou mít přístup výrobci, prodejci či poskytovatelé cloudových služeb a že se k nim mohou dostat i státní aktéři.
Obavy z čínského úspěchu
Například britský list The Guardian ale spojuje varování konkrétně s čínskými automobily. Mezi britskými zákonodárci panují totiž obavy z čínského zákona o národní zpravodajské službě – ten ukládá čínským firmám povinnost na požádání spolupracovat s tamními zpravodajskými službami.
Letos také britské ministerstvo obrany zakázalo automobily s čínskými součástkami v některých citlivých vojenských objektech.
Loni podobné obavy řešilo i Dánsko – a to u své městské autobusové flotily. U čínských elektrobusů panovaly obavy, že jejich systémy umožňují vzdálený přístup k některým řídicím systémům.
Dopravce Movia tak nechal prověřit jejich kybernetickou bezpečnost. Výsledky auditu byly zveřejněné letos v září. Ukázaly ale, že čínské autobusy nepředstavují zvláštní riziko oproti vozům jiných výrobců. Přesto se dánský dopravce rozhodl do budoucna zpřísnit bezpečnostní požadavky.
Podobný vývoj lze sledovat i v Česku. Například ministerstvo obrany podle červnového zjištění Seznam Zpráv omezilo vjezd vozů čínské výroby do citlivých vojenských areálů.
Armáda se přitom odvolává na varování před možností, že automobily shromažďují data o svém okolí. Ta mohou být ukládána na čínských serverech a následně putovat do rukou čínských rozvědčíků.
Například polský státní analytický think-tank Centrum pro východní studia (OSW) už koncem minulého roku varoval i před hypotetickým eskalačním scénářem v případě krize a především války.
OSW uvedl, že vzhledem k „prohlubujícímu se sbližování Číny a Ruska“ existuje riziko, že by data, která nyní shromažďují chytré automobily pohybující se po evropských silnicích, mohla být případně předávána Ruské federaci.
Mohlo by vás zajímat: Klíčové stíhačky Ukrajiny mizí z nebe. Tentokrát za to nemohou ruské střely
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Třicet mrtvých a desítky zraněných. Rusové zasáhli klouzavými bombami dva autobusy
Třicet lidí ve čtvrtek přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ruské úřady popírají zprávy, že se v sibiřském ústavu nakazil morem další člověk
Ruské úřady ve čtvrtek popřely zprávy, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. O informace o nákaze požádala ruské úřady Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nobelovu cenu za literaturu získala Kanaďanka Anne Carsonová. Inspiruje ji antika
Letošní Nobelovu cenu za literaturu ve čtvrtek 8. října získala šestasedmdesátiletá kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, oznámila Švédská akademie. Ocenění získala za své „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu,“ uvedla akademie.
Vždycky je překvapení, když Nobelovu cenu dostane poezie, uvedla odbornice
Jako překvapivou, přitom s jasným politickým vyzněním, hodnotí Nobelovu cenu za literaturu pro kanadskou básnířku Anne Carsonovou Mariana Machová z Ústavu anglistiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Carsonovou vyzdvihla jako velice známou autorku v anglofonním světě. Není jen básnířkou, ale rovněž překladatelkou a klasickou filoložkou, sdělila ČTK.
Útok ve škole v Polsku: Patnáctiletý žák zabíjel nožem, policie ho zadržela
Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy žák zaútočil ostrým předmětem a zranil tři lidi, jeden z nich následně zraněním podlehl. Policie podezřelého 15letého chlapce zadržela. K události se ve čtvrtek vyjádřil i polský ministr vnitra Marcin Kierwiński.