Amsterdam - Pravicový poslanec nizozemského parlamentu Geert Wilders, který proslul jako nesmlouvavý kritik islámu, se bude za některé ze svých výroků zodpovídat před soudem.
Rozhodl o tom odvolací soud v Amsterdamu, který odmítl předchozí námitky státního zastupitelství, podle nichž Wilders nemůže být obžalován, neboť je chráněn svobodou slova.
Podle názoru soudce se Wilders řadou svých výroků na adresu muslimů dopustil podněcování k nenávisti a diskriminaci.
"Soud rovněž považuje za vhodné zahájit trestní stíhání Wilderse za to, že přirovnáním islámu k nacismu urazil muslimské věřící," píše se v rozhodnutí odvolacího soudu.
"Jsem otřesen"
Nizozemská prokuratura obdržela desítky podnětů k zahájení vyšetřování v souvislosti s Wildersovým filmem Fitna, kde klade rovnítko mezi islám a násilí.
Stížnosti přišly i na některé jeho rozhovory pro média, kde například Korán přirovnával k Hitlerově knize Mein Kampf.
"Jsem otřesen. Naprosto jsem to nečekal," svěřil se Wilders nizozemské tiskové agentuře ANP. "Dnešek je černým dnem nejen pro mě, ale i pro svobodu slova."
V rozhovoru pro agenturu Reuters nicméně vyjádřil přesvědčení, že soudní proces nemůže skončit jinak než jeho osvobozením.
Když Wildersův patnáctiminutový snímek odmítly nizozemské televize odvysílat, umístil jej loni v březnu na internet. Film, v němž se záběry teroristických útoků z New Yorku, Madridu a Londýna prolínají s pohledy na Korán, uzavírá výzva: "Zastavte islamizaci. Braňte naši svobodu."
Nizozemský premiér Jan Peter Balkenende byl mezi těmi, kdo Wildersovo dílo odmítl s tím, že "nemá jiný účel než urážet".
Wildersova politická geneze
Wilders má policejní ochranu už od chvíle, co v roce 2004 mladý radikální islamista zavraždil filmového režiséra a publicistu Theo van Goga.
Ten předtím natočil podobně kontroverzní krátký film Submission pojednávající o násilí na ženách v islámské společnosti, i když šlo o podstatně subtilnější pohled na věc, než jaký nabízí Wildersův filmový pamflet.
Wilders zasedá v nizozemském parlamentu od roku 1998, zpočátku jako člen liberálně zaměřené Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD).
Když se s ní v roce 2004 rozešel (mimo jiné proto, že odmítal akceptovat vstřícný postoj strany k zahájení přístupových rozhovorů mezi EU a Tureckem), založil vlastní uskupení Wildersova skupina, které se později přejmenovalo na Stranu pro svobodu (PVV).
Ta v posledních volbách v srpnu 2006 získala devět mandátů a je v současnosti pátou nejsilnější stranou v zemi (a třetí největší v opozici).
