Nikdy jsem se nesrovnával s Trumpem, říká Wilders. Přečtěte si, proč sledovat nizozemské volby

Hana Vařáková Hana Vařáková
Aktualizováno 15. 3. 2017 12:50
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Geert Wilders už odevzdal svůj hlas v parlamentních volbách. | Video: Reuters, Asociated Press

Haag - Nizozemsko volí ve středu nový 150členný parlament. 

Tamní premiér Mark Rutte varoval těsně před hlasováním voliče, aby pomohli zastavit dominový efekt "škodlivého populismu" ve světě.

Odkazoval přitom na svého hlavního soupeře ve volbách, krajně pravicového politika Geerta Wilderse.

Jeho silně protiislámské a antiimigrantské straně přisuzovaly předvolební průzkumy střídavě první a druhé místo.

Případný úspěch Wildersovy strany byl měl přitom dopady nejen na Nizozemsko.

Podívejte se přehledně na nejdůležitější otázky, které nizozemské parlamentní volby vyvolávají.

Proč jsou parlamentní volby v Nizozemsku tak důležité?

Volby v Nizozemsku jsou první v Evropě v letošním roce.

Ukážou, zda na starém kontinentu pokračuje trend, který začal loni v červnu brexitem a pokračoval vítězstvím Donalda Trumpa v americkém prezidentském klání. Tedy na nástup radikální populistické vlny, která se ostře vymezuje proti přistěhovalcům, EU a islámu.

Podle průzkumů veřejného mínění, které pravidelně publikuje společnost Peilingwijzer, to řadu měsíců vypadalo, že volby v Nizozemsku vyhraje krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV), kterou vede známý politik Geert Wilders. Jeho vítězství by mohlo posílit populistická hnutí v dalších zemích.

Ve Francii, kde budou lidé volit svého prezidenta 23. dubna a 7. května, donedávna vedla v průzkumech Marine Le Penová, šéfka krajně pravicové Národní fronty. I když ji minulý týden podle aktuálního průzkumu předběhl středopravicový lídr hnutí En Marche! Emmanuel Macron, vypadá to, že Le Penová jasně postoupí do druhého kola voleb.

Další důležité volby budou 24. září v Německu, kde se kromě tradičních stran uchází o přízeň voličů populistická Alternativa pro Německo Frauke Petryové. Podle průzkumů veřejného mínění má tato strana reálnou šanci získat několik křesel v Bundestagu - bylo by to vůbec poprvé v její historii.

Promítne se nějak do výsledku voleb aktuální krize mezi Nizozemskem a Tureckem?

Ano.

Předvolební dění v Nizozemsku výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou. Stejně jako tvrdé potyčky tamní policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.

Nepokoje v ulicích vypukly poté, co Nizozemci v sobotu vyhostili tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou.

Ta chtěla v Rotterdamu mezi tamními Turky agitovat, aby v dubnu hlasovali v referendu pro přijetí změn turecké ústavy, které posílí pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Pár hodin předtím taky Nizozemci odmítli nechat přistát v letadlo s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem, který se chtěl v Rotterdamu také sejít s tamní tureckou menšinou.

Reakce tureckého prezidenta na sebe nenechaly dlouho čekat. Už o víkendu přirovnal Nizozemce k "nacistům" a pohrozil jim sankcemi.

V úterý je navíc obvinil z masakru v bosenské Srebrenici z roku 1995, když prohlásil: "Známe Nizozemsko a Nizozemce ještě z masakru ve Srebrenici. Jak zkažený je jejich charakter, víme proto, že tam zavraždili osm tisíc Bosňáků (bosenských Muslimů - pozn. red.)."

Nizozemský premiér Rutte označil tento Erdoganův výrok za "odporné falšování dějin". A vyzval ho, aby se uklidnil.

Podle bleskového průzkumu veřejného mínění v Nizozemsku, který se uskutečnil v pondělí, stouply kvůli krizi s Tureckem volební preference oběma hlavním politickým stranám.

Liberálové premiéra Rutteho by teď získali o tři křesla ve sněmovně navíc, Wildersova Strana pro svobodu o dvě.

Kdo je Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu?

Novináři přezdívají Wildersovi "nizozemský Trump".

Právě on loni v dubnu použil Trumpův předvolební slogan v nizozemské verzi (Make the Netherlands Great Again).

"Lidé si vzali svou zemi zpátky. Taky to uděláme," tweetoval Wilders po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA loni v listopadu.

"Trumpův efekt" je ale pro Wildersovu stranu v posledních týdnech spíš přítěží. Podle analytiků je jedním z důvodů, proč PVV ztratila část sympatizantů a v průzkumech se propadla na druhé místo.

Wildersova strana ale může pořád získat 20 až 24 křesel v dolní komoře parlamentu (celkem 150 křesel).

Proč je Wilders označován za potenciálně nebezpečného? 

PVV je krajně pravicová a ostře se vymezuje proti přistěhovalcům.

Jejího vůdce Geerta Wilderse, proslulého protimuslimskými výpady, soud dokonce loni v prosinci odsoudil za rasistické výroky, zaměřené na marockou menšinu. Nizozemské Maročany už Wilders několikrát označil za "lůzu".

PVV není typickou stranou. Jejím jediným členem je právě Wilders, všichni zbylí příznivci zůstávají jen sympatizanty. V současné době má strana 15 poslanců, ani oni ale nejsou formálně členy PVV.

Třiapadesátiletý Wilders má kvůli výhrůžkám ze strany islamistických radikálů nepřetržitou policejní ochranku. Z bezpečnostních důvodů dokonce zrušil část předvolebních mítinků.

Wilders chce, aby Nizozemsko opustilo Evropskou unii. Chce taky uzavřít hranice a zastavit příliv migrantů. Požaduje také uzavření všech mešit i islámských škol v zemi a zákaz prodeje koránu.

Plánuje vydávat více peněz na bezpečnost a obranu a méně na větrné elektrárny a zahraniční rozvojovou pomoc.

Jaké šance mají premiér Mark Rutte a jeho liberálové?

Současný premiér Mark Rutte je hlavní Wildersův soupeř.

Podle předvolebních průzkumů by teď jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) volby vyhrála se ziskem 24 až 28 křesel. Od minulých voleb v roce 2012 je to ale výrazný pokles, z nich má VVD v současnosti 41 poslanců.

Rutte se letos pokusil získat zpět část voličů tím, že se názorově posunul víc doprava.

V lednu například o imigrantech prohlásil: "Kdo nectí zvyky Nizozemska, měl by odejít." Tím k sobě přilákal část Wildersových příznivců. Hlavně těch, kteří si přejí, aby byl jejich zástupce ve vládě. Wildersovu stranu se totiž většina ostatních politických uskupení pokusí po volbách izolovat, a to i v případě jejího vítězství.

Padesátiletý Rutte může vyhrát volby už potřetí. Jeho VVD je proevropská a proimigrační.

Kolik dalších stran jde do voleb a jaké mají šance?

O 150 křesel ve Sněmovně reprezentantů (Tweede Kamer) se utká celkem 28 stran.

Čeká se, že do sněmovny se dostanou zástupci 10 až 15 stran, protože hranice pro vstup do komory je velmi nízká - jen 0,67 procenta. V Česku je to pro srovnání pět procent.

Nizozemsko je zvláštní taky tím, že v něm neexistují volební obvody.

Zhruba třináct milionů Nizozemců, kteří můžou letos volit, se tak bude rozhodovat podle celostátních kandidátek jednotlivých stran. Na základě volebního systému poměrného zastoupení se potom rozdělí poslanecké mandáty.

Koaliční partner Rutteho liberálů - Strana práce (PvdA) - taky výrazně ztrácí popularitu. V dolní komoře má nyní 38 zástupců, podle průzkumů jich ale může po volbách zůstat jen 10 až 12.

Z dalších stran ještě stojí za zmínku křesťanští demokraté (CDA), liberálové z D66 a socialisté (SP). Každé toto uskupení má ve 150členném parlamentu něco mezi 10 a 20 křesly.

Překvapením posledních týdnů je raketový vzestup strany Zelená levice (GL), kterou vede teprve třicetiletý syn přistěhovalců Jesse Klaver. 

Jeho strana má nyní čtyři poslance, ale ve volbách zřejmě výrazně posílí - může získat 16 až 18 křesel. To ji může pasovat do role klíčového hráče při dlouhých povolebních vyjednáváních o složení nizozemské vlády. Právě tahle strana odlákala velkou část příznivců od vládní PvdA.

Jaká jsou hlavní témata voleb?

Velkými tématy voleb jsou imigrace a integrace.

Loni dorazilo do Nizozemska 31 tisíc migrantů, tamní vláda přitom původně očekávala až trojnásobné množství.

Uprchlickou kartu zvedá během kampaně především Geert Wilders, který požaduje zastavení imigrace. Ostatní strany jsou k běžencům vstřícnější.

Foto: Reuters

V zemi se taky hodně debatuje o současném stavu Evropské unie a o krizích, se kterými se teď EU potýká.

Přímo vystoupit z Unie chce ale jen krajně pravicový Geert Wilders.

Ten podle listu The Guardian často ve svých vystoupeních mluví o pomyslném nizozemském páru "Henka a Ingrid", který "trpí kvůli zkorumpované politické elitě, despotické EU a muslimským imigrantům".

Stane se Geert Wilders v případě vítězství své strany premiérem?

Velmi pravděpodobně ne.

I kdyby volby vyhrál, ostatní strany už předem vyloučily, že by s jeho PVV šly do koalice.

Kvůli nízké hranici pro vstup do parlamentu je nizozemské politické spektrum velmi široké a roztříštěné.

Po volbách trvá dlouhé týdny nebo měsíce, než se podaří sestavit životaschopnou vládní koalici. Průměrně to politikům v Nizozemsku podle statistik zabere tři měsíce.

Nejdéle to podle CNN trvalo v roce 1977, kdy nový premiér oznámil vznik vlády až 208. den po volbách.

Ani letos to pravděpodobně nebude jiné. K vytvoření stabilní vlády bude potřeba nejmíň pěti stran. Podle listu Guardian se nabízí tři nejpravděpodobnější varianty: velká koalice, koalice centristů nebo levicová koalice. V žádné z nich nefiguruje strana Geerta Wilderse.

Kvůli špíně z Maroka jsou ulice nebezpečné, řekl nizozemský populista Geert Wilders | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy