"Velká politika" dominuje obecním volbám přesto, že parlamentní volby se letos nekonají jako dříve pouhé tři měsíce po místních volbách, ale až za rok.
Dnešní obecní volby tak jsou paradoxně testem současné vlády a především premiéra Jana Petera Balkenendeho. Podle posledního průzkumu má konzervativní premiér podporu jen 26 procent voličů - nejen kvůli ekonomické situaci, která se po dobu jeho vlády příliš nezlepšila.
Udrží Nizozemsko pověst tolerantní země?
Ukáže se, nakolik voličům vyhovuje politika jeho křesťanských demokratů, kteří začali měnit obraz dříve tolerantního a otevřeného Nizozemska.
"Volby ukážou dvě základní věci. Spousta lidí říká, že nesouhlasí se současnou vládou. Další důležité téma je integrace a imigrace," řekl u jedné z amsterdamských volebních místností reportérovi agentury Reuters bývalý vysokoškolský učitel Wilhelm van der Koot.
Balkenende zpřísnil prodej cigaret a alkoholu. Křesťanskodemokratická strana, která vede vládní koalici, se také obrátila proti měkkým drogám: zakázala například prodej marihuany v coffee shopech cizincům a tento krok neměl být jediným.
Nová středopravá vláda však také zavedla tvrdší pravidla pro imigranty, mimo jiné jako reakci na vraždu režiséra Theo van Gogha muslimským radikálem.
Zájemci o azyl, mezi nimiž je velká část muslimů, musí nově skládat přísnější testy ze znalosti jazyka a nizozemských reálií - a to už ve své zemi a na své náklady.
Fortuynova strana ztratí
Na některých radnicích navíc vládla od posledních voleb nacionalistická strana, jejíž šéf Pim Fortuyn byl zavražděn pár dní před volbami v roce 2002. I když na některá témata měla liberální pohled, zásadně se stavěla proti imigraci a hodlala ji omezit. Očekává se, že voliči jí tentokrát nedají zdaleka tolik hlasů.
Největší odklon od této strany se podle agentury Reuters očekává v Rotterdamu, kde její radní zavedli přísná opatření na potlačování kriminality a pokusili se o daleko intenzivnější integraci imigrantů.
V Rotterdamu podobně jako ve většině země se očekává značné posílení levice - Strany práce a Socialistické strany.
Pokud se v dnešních volbách posun doleva opravdu potrvrdí, bude nejspíš znamenat odchod Balkenendeho křesťanských demokratů z vlády.
Příští vláda: nejspíš levicová
Nizozemský rozhlas dokonce tvrdí, že dobrý výsledek levicových stran by mohl vyvolat tlak na vyhlášení předčasných voleb už letos. Balkenende už jedny předčasné volby zažil - v roce 2003, po pouhých třech měsících vlády s Fortuynovými nacionalisty.
Favoritem v příštích parlamentních volbách se ale pomalu stává Strana práce. Její populární lídr Wouter Bos by tak mohl být příštím nizozemským premiérem.
Výsledek voleb záleží také na tom, jak budou hlasovat lidé "nenizozemského" původu. Islámští duchovní vůdci však před těmito volbami vyzvali nizozemské muslimy, aby k volbám šli.
Mezi voliči jich podle nizozemského statistického úřadu je 2,2 milionu, tedy necelá pětina všech voličů. A téměř milion z nich jsou muslimové, jejichž volební účast bývala tradičně nízká.
Roste vliv voličů-muslimů
Jejich vliv si začínají uvědomovat už i samotní politikové. Za některé své výroky proti muslimům v médiích se omluvil i šéf Fortuynovy rotterdamské strany Marco Pastors.
Voliče se snažil získat i premiér Balkenende. Ten nedávno vyzval k účasti u voleb Turky, kterých je mezi muslimy většina. Neřekl jim ale, jakou stranu mají volit.
Popularitě jeho středopravé vládní koalice však rozhodně nepomohly výroky političky somálského původu Ayaan Hirsi Aliové z koaliční Strany pro svobodu a demokracii (VVD).
Aliová, která se přátelila se zavražděným režisérem Goghem, obhajovala po otištění karikatur proroka Mohameda nejen právo na svobodu slova, ale i právo na "urážení" a v některých médiích si vysloužila přezdívku "křižák proti celosvětovému vlivu islámu".
