


Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom v úterý server Euronews.

Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.
Od pondělního poledne se do hlavního toku Dunaje u Dömsödu, asi 50 kilometrů jižně od Budapešti, vypouští z Ráckeve-Soroksárského ramene Dunaje dalších 20 metrů krychlových vody za vteřinu. Díky tomuto opatření se hladina řeky zvýšila přibližně o dva centimetry.
Dále po proudu u Paksu, asi 100 kilometrů jižně od maďarského hlavního města, se navíc připravují dva říční nákladní čluny k řízenému potopení. Do jejich trupů se čerpá voda, aby klesly na dno řeky a vytvořily dočasný práh, jehož účelem je zvýšit hladinu vody v blízkosti jaderné elektrárny, napsal server Euronews.
Úředníci doufají, že tento zásah zabrání dalšímu odstavení předposlední provozované turbíny elektrárny.
Probíhají také práce na trvalém říčním prahu mezi elektrárnou v Paksu a vesnicí Dunaszentbenedek na protějším břehu. Maďarská vláda tento nouzový projekt schválila minulý týden po prohlídce místa a na základě jednomyslného doporučení odborníků na vodní hospodářství, energetiku a obranu.
Na stavbu bude nejprve použito 35 tisíc metrů krychlových horniny a později se toto množství zvýší na 110 tisíc metrů krychlových. Server Euronews citoval maďarské úředníky, podle nichž projekt postupuje „zběsilým tempem“.



Jaderná elektrárna Paks za běžných okolností pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi; nyní ale celkový výkon elektrárny klesl pod 25 procent běžné kapacity. Důvodem je kritický nedostatek vody, kterou elektrárna potřebuje k ochlazování; navíc během letních veder má voda v Dunaji vysokou teplotu, což snižuje její ochlazovací potenciál.



Německý kancléř Friedrich Merz v současnosti nevidí, že by Rusko bylo ochotné jednat s Ukrajinou o možném míru. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl ve čtvrtek po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Rusko vede válku proti Ukrajině přes čtyři a půl roku.



Americká společnost Anthropic zveřejnila další případ, kdy se její model umělé inteligence (AI) při testování naboural do externích systémů. Incident se stal v lednu a týkal se rané verze modelu Claude Opus 4.6. Firma jej však odhalila až v srpnu, i když předtím provedla rozsáhlou kontrolu, uvedla agentura Reuters.



„Současná tvrzení ministra, že předchozí vedení ministerstva životního prostředí situaci neřešilo a neinformovalo ministerstvo obrany, nejsou pravdivá.“ Tak reaguje na úterní slova šéfa resortu životního prostřední Igora Červeného (Motoristé) o údajně neřešené ekologické katastrofě na Šumavě bývalý ministerský náměstek David Surý.



Už jen jedno vítězství dělí tenistku Kateřinu Siniakovou, aby s Taylor Townsendovou vyhrála US Open ve čtyřhře a završila s americkou parťačkou kariérní grandslam.



Ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) USA John Ratcliffe se chystá převzít aktivnější roli v jednáních s Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných Spojenými státy. Ve čtvrtek to podle zdrojů deníku Financial Times sdělili představitelé z Washingtonu svým evropským protějškům. Zmíněný Ratcliffe byl na konci srpna na tajné schůzce v Moskvě, dosud ovšem není přesně známý konkrétní důvod jeho cesty.