


Na právně sporné hranici mezi Chorvatskem a Srbskem podél řeky Dunaj vznikl po Liberlandu, který před více než deseti lety založil Čech Vít Jedlička, další samozvaný stát. Pod názvem Gapla jej vyhlásila skupina studentů, uvedl německý deník Süddeutsche Zeitung (SZ).

„Jako teenager jsem založil vlastní stát a dokonce jsem byl v 17 letech pozván, abych promluvil před OSN,“ cituje SZ šéfa samozvaného státního útvaru, kalifornského studenta Wyatta Baeka.
Gapla se rozprostírá na ploše 205 hektarů u řeky Dunaj - na území, na které si podle Baeka „nikdo nedělá nárok“. Sám sice na území své „země“ ještě nikdy nevkročil, ale už má pasy, registrační značky, vlajku a internetové stránky.
„A samozřejmě také jméno: Federální stát Gapla,“ uvedl Baek. Podle webu má Gapla podporovat „mír a harmonii“ mezi národy a být „moderním a inovativním státem“.
Baek o sobě tvrdí, že vytvořil test inteligence, platformu pro hodnocení škol, technologický kanál na platformě YouTube, napsal elektronické knihy o různých tématech, mimo jiné i o zakládání států, uvádí deník SZ, který šéfa Gaply popisuje jako technologického nadšence připomínajícího zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga.
Gapla se nachází v bezprostředním sousedství takzvaného Liberlandu, který založil roce v roce 2015 český aktivista Vít Jedlička coby „nejsvobodnější zemi na světě“.
Doslova tam vládne blockchain - kdo se chce stát občanem, musí investovat do speciální kryptoměny, připomíná SZ. Premiérem je miliardář a zakladatel blockchainu Justin Sun.
Výlet na fórum Hospodářské a sociální rady OSN financovali Baek a dva další Gaplané prostřednictvím jedné gaplanské organizace, kterou platí vláda Gaply.
Gapla, stejně jako Liberland, leží na pomezí Chorvatska a Srbska, kde se tyto státy dlouhodobě neshodnou na přesném průběhu hranice kvůli změnám toku Dunaje. Zakladatelé obou samozvaných států tvrdí, že vznikly na „území nikoho“, což ale Záhřeb i Bělehrad odmítají. Jde podle nich nadále o sporné území bez mezinárodního uznání.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.