


Středeční slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o snaze otevřít Kanadě dveře k přidruženému členství v EU zaskočila členské státy bloku, které o jejím návrhu předem nevěděly. Informoval o tom server Politico. V současné době ve smlouvách EU nic jako status přidruženého člena neexistuje, uvádějí média.

„Nikdo doopravdy neví, co to znamená,“ řekl Politico jeden z diplomatů. „K Ottawě chováme jen vřelé pocity, ale potřebujeme znát podrobnosti,“ dodal.
Jiný diplomat odhaduje, že by s Kanadou mohla být podepsána smlouva podobná dohodě o zóně volného obchodu, kterou EU nabídla Gruzii, Moldavsku a Ukrajině. „Členské státy se na ničem jiném nedohodnou,“ vysvětlil.
Vláda kanadského premiéra Marka Carneyho, která v současnosti vede obchodní válku s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, si podle médií stanovila prohloubení partnerství s EU jako prioritu.
Carney se tento týden nechal slyšet, že jeho země usiluje s EU o „jedinečnou alianci“, ale nikoli o členství. Kanadský premiér představí svou vlastní vizi budoucnosti vztahů v projevu před Evropským parlamentem ve čtvrtek, dodává Politico.
Zavedení statusu přidruženého člena by podle agentury Reuters bylo bezprecedentní a právně složité. Zakotvení nového druhu členství ve smlouvách Evropské unie by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech 27 stávajících členů unie.
Od roku 2017 mezi Kanadou a unií platí prozatímní obchodní dohoda, známá pod jménem CETA, která odstraňuje většinu cel. Smlouvu však dosud několik zemí EU neratifikovalo.
Pokud by se Kanada chtěla stát součástí jednotného evropského trhu, musela by Ottawa sladit kanadské normy a předpisy s právem Evropské unie. Kanadské normy jsou však historicky nastavené tak, aby vyhovovaly potřebám obchodních vztahů s USA, které dosud platí za největšího obchodního partnera severoamerické země.
Bez plnohodnotného členství by přitom Kanada měla omezené možnosti, jak se vyjadřovat k politice EU. Podle Reuters by se dostala do pozice jako například Island, Norsko a Lichtenštejnsko, které nejsou členy unie, ale patří do Evropského hospodářského prostoru.
Návrhy na různé formy přidruženého členství se v unii objevovaly opakovaně, píše Reuters. Poslední podobný návrh učinilo Německo, když nabídlo Ukrajině přidružené členství, jako přechodnou fázi k plnému členství.
Tento návrh však nezískal podporu ze strany některých členských států. Samotná Ukrajina navíc německý návrh považovala za nespravedlivý, protože by Kyjev neměl hlasovací právo.



Zkritizovala Donalda Trumpa i domácí kritiky pomoci Ukrajině a připomněla osud pražského jara 1968. Italská premiérka Giorgia Meloniová se v parlamentu opět projevila jako klíčový protiruský jestřáb. Na sociálních sítích jí vzápětí poděkoval Volodymyr Zelenskyj. Energická šéfka italské vlády naopak rozzuřila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovovou.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Dokumentární film o největším hudebním comebacku posledních let, společenské drama režiséra Zvjaginceva, které získalo ocenění z Cannes, koncert jednoho z největších jazzových talentů dneška, legendární filmový muzikál Dáma na kolejích na prknech Fidlovačky nebo rozsáhlá výstava svérázné francouzské výtvarnice, jež zkoumá identitu, gender i emoce.



Tři žáci ve věku pět, osm a 11 let a jeden učitel zemřeli po čtvrteční střelbě na základní škole ve městě Bend v americkém státě Oregon, informovala místní policie. Mrtvý je i šestnáctiletý střelec, kterého zastřelil jeden z místních lidí. Další dva zraněné převezly sanitky do nemocnic, uvádí americká média.


