Managua - Nikaragujská armáda, policie a polovojenské jednotky podporující levicového prezidenta Daniela Ortegu zahájily v úterý podle agentury AP a deníku El País útok na město Masaya, které je baštou protivládních protestů. Ty si za tři měsíce vyžádaly v zemi už přes 300 obětí.
K zastavení násilí v Nikaragui a zahájení politického dialogu vyzval v pondělí i generální tajemník OSN Antonio Guterres a více než desítka zemí regionu.
Ve městě Masaya, které má asi 160 000 obyvatel a které leží asi 30 kilometrů od metropole Managuy, během tříměsíčních protestů vyrostly barikády, podobně jako na jiných místech země. Před třemi týdny odpůrci prezidenta v tomto městě oficiálně vyhlásili nezávislost a ustavili samosprávu. Od té doby se vládní jednotky snaží opevnění ve městě prolomit, naposledy v neděli tam zemřelo při střetech asi 12 lidí.
Podle španělské deníku El País v úterý ráno asi 2000 ozbrojenců zablokovalo přístup do města Masaya, které se vláda zřejmě bude snažit co nejdříve dobýt. Agentura AP informovala s odvoláním na svědky z místa, že ve městě se od ranních hodin místního času ozývá střelba. Podle deníku El País se vláda bude snažit město dobýt do čtvrtka, na kdy připadá 39. výročí revoluce, která svrhla diktaturu a která vynesla poprvé k moci Daniela Ortegu. Město Masaya bylo tehdy baštou Ortegových revolucionářů.
Cílem nynějších protestů, které vypukly původně jako demonstrace proti vládní penzijní reformě, je odstoupení Ortegovy vlády a uspořádání nových voleb. Ortega (72) je prezidentem nyní 11 let a jeho manželka je půldruhého roku viceprezidentkou. Ortegův mandát vyprší v lednu 2022.
Ortegova žena Rosario Murillová v pondělí označila protesty za "teroristický plán a pokus o převrat, podporovaný falešnou národní a mezinárodní mediální kampaní". Prohlásila také, že vláda obnoví klid v zemi a "osvobodí území od silničních blokád". Ty podle serveru BBC Mundo už přináší i ekonomické ztráty Nikaragui a okolním zemím střední Ameriky.
Neúspěšně se o dialog snažila katolická církev, podle níž ale vláda "není ochotná vést politický dialog". Vládní jednotky a polovojenské oddíly prezidentových příznivců proti odpůrcům vlády tvrdě zasahují. Brutální zásah zažila například Managua koncem května, když ozbrojenci začali střílet na průvod, který uspořádaly matky obětí protestů.
V pondělí vydalo 13 zemí Latinské Ameriky společné prohlášení, v němž vyzvalo k uspořádání svobodných voleb v Nikaragui. Vlády těchto zemí v prohlášení také uvedly, že v Nikaragui jsou porušována lidská práva a základní svobody.
Podle Meziamerického soudu pro lidská práva (CIDH) zemřelo při protestech v Nikaragui za tři měsíce na 264 lidí, podle nikaragujského sdružení pro lidská práva je obětí 351. Vedoucí latinskoamerické sekce české humanitární organizace Člověk v tísni Lucie Argüellová minulý měsíc ČTK řekla, že Nikaragua zažívá jednu z nejhorších krizí od občanské války, která v zemi skončila v roce 1990. Podle Argüellové kolabuje i systém zdravotní péče.
