


Americký ministr zahraničí Marco Rubio během páteční návštěvy Švédska přiznal, že diplomatické úsilí zaměřené na jednání o míru na Ukrajině je neúspěšné. Bílý dům podle něj už odmítá ztrácet čas jednáním, které nikam nevede. Evropanům poslal Rubio vzkaz: pokud chce rozhovory moderovat někdo jiný, ať se toho klidně ujme. Ve světě ovšem podle něj není nikdo, koho by obě válčící strany respektovaly.

„Zapojili jsme se do toho jen proto, že nám všichni tvrdili, že jsme jediní, kdo to dokáže. Jediní, s kým budou Rusové i Ukrajinci vůbec mluvit. Bohužel to nepřineslo žádné výsledky,“ konstatoval šéf americké diplomacie. S tím, že Washington už nemá zájem nechat se zatahovat do nekonečného koloběhu schůzek pro nic za nic.
Rubio zároveň rázně odmítl spekulace, že by Američané za zavřenými dveřmi tlačili na ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, aby přistoupil na územní ústupky. „Navzdory únikům informací, které nejsou pravdivé, a navzdory příběhům o tom, jak nutíme Ukrajince k té či oné pozici – nic z toho není pravda,“ ohradil se.
Pokud se podle něj objeví reálná šance na konstruktivní a produktivní dialog, USA roli prostředníka opět vezmou. Aktuálně se však žádná taková jednání nekonají.
Válka podle Rubia nemůže skončit tradičním vojenským vítězstvím jedné nebo druhé strany na bojišti, ale pouze vyjednaným kompromisem. Jenže Rusové i Ukrajinci zůstávají v otázce území, zejména pokud jde o Donbas, fatálně neústupní.
Že dosavadní formát vyčerpal své možnosti a potřebuje nový impuls, potvrdil v pátek i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Evropská unie už proto začíná bít na poplach – ministři zahraničí sedmadvacítky budou příští týden na Kypru řešit, koho ze svých řad nominovat na roli nového hlavního vyjednavače s Ruskem. V kuloárech v této souvislosti padají jména bývalé německé kancléřky Angely Merkelové nebo někdejšího italského premiéra Maria Draghiho.
V uplynulých týdnech také média plnily spekulace o tom, že Zelenskyj už nad Američany „zlomil hůl“. Ukrajinci začali pochybovat o tom, zda jsou USA pod Trumpovou administrativou skutečně nestranným prostředníkem.
Americké návrhy na řešení konfliktu totiž často tlačily na pro Kyjev nepřijatelné územní ústupky. Donald Trump také opakovaně ostře kritizoval Zelenského, a to výrazně více než Vladimira Putina. Kyjev má zkrátka pocit, že Washington hraje hru, která nahrává spíš Moskvě.
Američané jsou navíc od vypuknutí války s Íránem zaneprázdněni Blízkým východem a na jednání o Ukrajině jim zkrátka nezbývá kapacita. Ukrajinci se proto nyní snaží oživit takzvaný formát E3 (Velká Británie, Francie, Německo) a vtáhnout je do mírových rozhovorů jako protiváhu k USA.



Marně byste v nových autech hledali asistenční systém, který by řidiče otravoval více. Hlídání rychlosti totiž často nefunguje přesně a upozorňuje na překročení v daném úseku vymyšlených limitů. Přesto to vypadá, že Evropská komise je s ním spokojená. Brzy totiž plánuje jeho rozšíření, které bude nejen hlasitě upozorňovat, ale má mít možnost zasahovat také do řízení.



Na Tchaj-wanu by českou hospodu čekal málokdo. Přesto v centru Tchaj-peje existuje místo, kde si můžete dát svíčkovou, guláš, smažený sýr nebo utopence a zapít je českým pivem. Divadlo je jediná restaurace na celém Tchaj-wanu, která servíruje tradiční českou kuchyni. „Přijde mi docela vtipné říkat, že lidé chodí do divadla na pivo," přibližuje její majitel Karel Picha.



Po čtyřech letech války na Ukrajině a ekonomické izolace ztratil ruský prezident Vladimir Putin své postavení v očích čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten přitom dřív svého ruského protějška obdivoval. Vztahy mezi oběma zeměmi se stávají stále nerovnějšími a napjatějšími. To se projevilo i při nedávné návštěvě ruských podnikatelů v Číně, napsal v úterý deník The Wall Street Journal.



Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš svou interpretací summitu NATO v Ankaře dost možná zahájil prezidentskou kampaň, shodují se pozorovatelé oslovení redakcí Aktuálně.cz. Přesto někteří z nich pochybují, zda se Babiš do souboje o Hrad nakonec pustí sám. Stále je totiž možné, že zkusí najít někoho jiného.



Kvůli sérii chaotických hlasování o „šmírovacích zákonech“ si čeští europoslanci vjeli ostře do vlasů. Odpůrci skenování on-line komunikace mluví o „totální prasárně“ a „obrovském zklamání“, obhájci zase argumentují bojem s dětskou pornografií. Ostrá kritika pak přiměla europoslankyni hnutí STAN Danuši Nerudovou zablokovat pár účtů a dočasně si zamknout svůj profil. V čem ale spočívá celé drama?