Mimořádná zpráva

Nigerijci zbrojí proti vůdci teroristů z Boko Haram. Živý nebo mrtvý, na tom nezáleží

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
2. 9. 2017 19:30
Nigerijské armádě se stále nedaří dopadnout vůdce teroristické organizace Boko Haram Abubakara Shekaua. Tuto středu navíc vojákům vypršela čtyřicetidenní lhůta, do které měli radikála dopadnout. Členové Boko Haram působí v Nigérii od roku 2009. Od té doby zabili více než 20 000 civilistů. Od roku 2015 sice jejich jednotky v zemi výrazně oslabily, zločiny přesto páchají dál. Nigérie povolala na pomoc proti Boko Haram také bojové letouny A-29 Super Tucano, které odkoupila od USA. Podle odborníků ale nebudou moc účinné.
Abubakar Shekau.
Abubakar Shekau. | Foto: Reuters

Abuja - Před měsícem a půl dostali nigerijští vojáci od svého velitele jasný úkol: do 30. srpna dopadnout vůdce teroristické organizace Boko Haram Abubakara Shekaua.

Živého nebo mrtvého, na tom nezáleží, zněl rozkaz.

Tuto středu čtyřicetidenní ultimátum uplynulo a Abubakar Shekau je stále na svobodě. 

Ibrahim Attahiru - velitel operace Lafiya Dole, která míří proti Boko Haram - ale odmítá, že by jeho armáda selhala. "Operaci prodloužíme o dalších 40 dní. Půjdeme po něm a dostaneme ho," prohlásil rozhodně ve středu.

Abubakar Shekau stojí v čele Boko Haram od roku 2009. Velení se ujal po smrti Mohammeda Yusufa, který teroristické uskupení, působící hlavně na západě Afriky, v roce 2002 založil.

Stejně jako u některých jiných vůdců teroristických organizací, i v případě Shekaua se v minulosti objevila řada zpráv o jeho údajné smrti.

Vždy to ale byly jen spekulace, které se nepotvrdily anebo je vyvrátila propagandistická videa, v nichž Shekau vystupoval. 

Naposledy se vůdce západoafrických islamistů objevil ve videu, ve kterém vyhrožuje obyvatelům města Maiduguri. Jde o metropoli nigerijského státu Borno, které je často terčem útoků Boko Haram. 

Shekau v tomto videu také prohlašuje, že i kdyby byl dopaden, hnutí bude ve své činnosti pokračovat dál.

"Můžete mě dnes dopadnout, protože já neznamenám nic. Nezastaví to náboženství Alláha, kterému jsme zaslíbeni. Zbraň, kterou držím, nic neznamená. Spoléháme se na nejvyšší sílu všemohoucího Boha," cituje jeho slova nigerijský nezávislý zpravodajský portál The Cable

Americká pomoc

Nigerijským vojákům mají při dopadení Shekaua i dalších členů Boko Haram pomoct mimo jiné Spojené státy.

Nigérie od nich koupila dvanáct bitevních helikoptér a další vojenské vybavení. Dohromady investovala do amerických zbraní 593 milionů dolarů (asi 13 miliard korun).

Nigerijský viceprezident Yemi Osinbajo pak na Twitteru poděkoval vládě USA za pomoc.

I Američané mají Shekaua dlouhodobě v hledáčku. V roce 2013 vypsalo jejich ministerstvo zahraničí odměnu sedm milionů dolarů (zhruba 154 milionů korun) za poskytnutí informací, které by ho pomohly dopadnout, píše server CNN.

O rok dříve umístily USA Shekauovo jméno na černou listinu mezinárodních teroristů. 

"Nepoužitelné" letouny

V rámci velkého armádního balíčku Nigerijci od Američanů koupili také letouny A-29 Super Tucano. Ozývá se však kritika, že v boji proti Boko Haram moc nepomohou.

Podle někdejšího člena amerických tajných služeb a odborníka na Nigérii Matthewa Page letouny Super Tucano slouží spíše pro zásah větších cílů. Jenže jednotky Boko Haram v poslední době přešly ke guerillové strategii a uchýlily se k drobným záškodnickým výpadům.

"Není jasné, jak dvanáct strojů poháněných vrtulí najde člověka skrytého v okolí měst, jak připravuje sebevražednou bombu a chystá se napadnout vojenský konvoj," míní Page.

"Letouny by se hodily v roce 2014, když se příslušníci Boko Haram pohybovali v ozbrojených kolonách ve vozech v otevřeném terénu," dodává.

Hlavním problémem je, že koupě letounů se dlouho vlekla. O jejich prodeji rozhodla ještě administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Dohoda ale nebyla naplněna kvůli obvinění od lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Podle ní nigerijští vojáci zabíjejí civilisty, které i jen podezírají z napojení na Boko Haram. 

Page se navíc jako řada jiných expertů domnívá, že porážka Shekaua by ještě neznamenala prohru Boko Haram. I přesto, že představuje výrazný symbol celé organizace.

Civilisté dál umírají

Od začátku roku 2015 islamisté z Boko Haram postupně ztratili značnou část území. Teroristé také řeší rozbroje uvnitř skupiny, která se rozštěpila do nejméně tří frakcí.

Na severovýchodě Nigérie ale dál páchají sebevražedné atentáty a stále umírají nevinní lidé.

Podle údajů americké neziskové organizace Rada pro mezinárodní vztahy zemřelo letos při útocích Boko Haram už více než 600 lidí.

Radikálové bojují proti nigerijské vládě od roku 2009. V zemi chtějí ustavit chalífát, který by se řídil islámským právem šaría.

Na svědomí mají už přes 20 000 obětí. Více než dva miliony obyvatel před nimi prchly ze svých domovů. 

Přítomnost teroristů na severovýchodě Nigérie způsobila i humanitární krizi. Podvýživou trpí miliony lidí. 

Dodnes Boko Haram drží v zajetí přes 100 převážně křesťanských školaček. V roce 2014 islamisté unesli 276 dívek z města Chibok, část ale už nigerijské jednotky osvobodily a teroristé propustili.

Utrpení obětí únosů Boko Haram nekončí ani po propuštění, vláda je na měsíce i roky zavírá do deradikalizačních táborů, ve vesnicích se jich bojí. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Ekonomika Evropské unie vzrostla o 1,9 procenta, nejmenší nezaměstnanost je v Česku

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

V EU také druhý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší nezaměstnanost je v Česku, kde klesla na 2,8 procenta.

Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna. Evropská centrální banka v polovině července oznámila, že inflační cíl zvedá na dvě procenta. Analytici přitom počítají s tím, že i tuto metu letos růst cen překoná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy