Šilaung - Na severovýchodě Indie vládnou ženy z jednoho místního kmene nad domácností a rovněž spravují finance a rodinné nemovitosti.
Jde o zvláštní kontrast v zemi, v níž jinak ještě silně dominují muži. Zde naopak je silné pohlaví nuceno bojovat za svá práva, píše agentura AFP.
Zatímco svět před dvěma týdny oslavil Mezinárodní den žen, stát Méghálaj se stal dějištěm neuvěřitelného boje, kdy se muži snaží skoncovat s matriarchální tradicí praktikovanou více než milionem příslušníků kmene Khásí, kde se moc předává z matky na dceru.
"Jděte do kterékoli školky a naslouchejte. Jestliže mají rodiče synka, uslyšíte taková slova jako: dobře, ok, jde to. Mají-li však dcerku, vyvolává každý její čin výbuch nadšení, potlesk," zlobí se Keith Pariat, předseda organizace Syngkhong Rympei Thymmai (SRT), která usiluje o změnu této zvláštní situace.
Podle tradice u kmene Khásí dědí nejmladší dcera všechen majetek, který rodině po generace patřil. Muži musejí po svatbě odejít do domácnosti své manželky a jejich děti nesou jméno matky.
A podle prastarého zákona, který také vysvětluje, proč je narození dívky vítáno s nadšením, musejí všichni rodiče, kteří mají nějaké nemovitosti, ale nenarodila se jim dcera, adoptovat nějakou dívku, protože nemohou zanechat svůj majetek synovi.
Muži končí špatně
Matriarchální systém trvá již tisíce let, ale aktivisté jako Keith Pariat jsou dnes odhodláni požadovat vlastnická práva pro děti mužského pohlaví a větší roli muže v rodině. Jeho organizace rozšiřuje letáky a pořádá veřejné schůze.
"Když muž musí žít v domě své manželky, je jako chovný býk. Nikdo se nezajímá o to, co si myslí, jeho názor nikdo nechce slyšet," říká Keith. Tento šedesátiletý obchodník si myslí, že matriarchální systém je pro muže kmene Khásí velmi škodlivý.
"Na jejich bedrech nespočívá žádná odpovědnost, a tak propadají drogám a alkoholu a to zkracuje jejich život," prohlašuje. Tak jsou podle něho i méně atraktivní pro ženy z kmene, které mají právo vdávat se i mimo komunitu.
Jednačtyřicetiletý podnikatel Teibor Langkongdží, člen SRT, uvádí, že muži nespravují rodinné záležitosti a nakonec je z nich budižkničemu.
Hnutí za mužská práva se začalo rodit v polovině 60. let minulého století, ale ztroskotalo poté, co na jednu jejich schůzku pronikla stovka žen vyzbrojených noži.
Vláda žen chrání před zlem
Organizace SRT založená v roce 1990 musí tvrdě bojovat, aby skoncovala s nadvládou žen, protože indická ústava zaručuje kmenovým radám pravomoc rozhodovat o vlastních zvykových právech.
Rozdíly mezi pravidly platícími v klanech a indickým právem jsou běžné a soudy musejí často zasahovat, když jde o práva jednotlivce.
Minulost však ukázala, že takové konflikty nakonec jen vedly k posílení práv žen, zvláště pokud jde o dědické nároky, věno a výživné, ať jde o hinduistické, či muslimské rodiny. O právech mužů se nikdy nedebatovalo.
V Šilaungu většina žen odmítá myšlenku, že by jejich společnost byla diskriminační: mají sice právo rozhodovat o manželství, o penězích a dalších otázkách, ale jejich politická angažovanost zůstává slabá: v místním parlamentu státu Méghálaj jsou ze 60 poslanců jen čtyři ženy.
"Důvod, proč se rodinný majetek předává nejmladší dceři, je ten, že to bude ona, kdo se bude o rodiče starat až do jejich smrti," vysvětluje Patricia Mukhímová, šéfredaktorka listu Šilaung Times. "Rodiče soudí, že se o své dcery vždy mohou opřít," dodává.
Pětadvacetiletá učitelka Pesundra Reslinkhojová si ještě více vychvaluje matriarchální systém po kolektivním znásilnění studentky v Dillí loni v prosinci, které vyvolalo celonárodní debatu o postavení žen ve společnosti, kde je sexuální obtěžování zcela běžné.
"Myslím, že je pro Khásí dobře, že všechny pravomoci zůstávají v rukou žen, protože nás to ochrání před mnohým zlem," prohlašuje.
