Madrid je připraven omezit autonomii Katalánska. Neví ale, jestli vůbec vyhlásilo nezávislost

Simone Radačičová Zahraničí ČTK Simone Radačičová, Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 11. 10. 2017 12:44
Katalánsko se jen tak neosamostatní. Předseda jeho regionální vlády Carles Puigdemont požádal, aby se vyhlášení nezávislosti odložilo. A katalánský parlament mu vyhověl. Puigdemont nicméně prohlásil, že výsledky referenda z 1. října opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem. V reakci na jeho prohlášení se ve středu ráno sešla španělská vláda. Premiér Mariano Rajoy je podle svých slov připraven omezit autonomii Katalánska, pokud Puigdemont nezávislost skutečně vyhlásil. Jenže si není jistý, co předseda katalánské vlády vlastně udělal.
Španělský premiér Mariano Rajoy na tiskové konferenci.
Španělský premiér Mariano Rajoy na tiskové konferenci. | Foto: Reuters

Barcelona (od naší zpravodajky) - Španělský premiér Mariano Rajoy pohrozil omezením katalánské autonomie.

Po mimořádném zasedání španělské vlády ve středu ráno požádal předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta o vysvětlení, zda se katalánský parlament skutečně usnesl na vyhlášení nezávislosti.

V takovém případě by Rajoy aktivoval článek 155 španělské ústavy, píše list El País. A tím by mohl pozastavit autonomii Katalánska.

Puigdemont samostatnost navzdory očekávání v úterý neoznámil. Místo toho navrhl odložit vyhlášení nezávislosti o několik týdnů a mezi tím vyjednávat s Madridem. Dokument mu pak schválil katalánský parlament.

"Je důležité snížit napětí v Katalánsku a k tomu je potřeba dialog," zdůraznil Puigdemont.

Před budovu katalánského regionálního parlamentu přišly v úterý večer tisíce lidí s nadějí. Mnozí z nich ale odcházeli zklamaní.

"Chtěl bych, aby bylo Katalánsko nezávislým státem v rámci Evropské unie. Španělsko nám zakazuje se svobodně vyjadřovat," uvedl například zhruba padesátiletý Ricardo, který držel v ruce katalánskou vlajku.

Puigdemont ve svém úterním projevu prohlásil, že výsledky týden starého referenda opravňují Katalánsko k tomu, aby se odtrhlo od Španělska. Během svého projevu ale připomněl i některá úskalí v rozhovorech s Madridem.

Lidé na jeho slova často reagovali potleskem.

Nicméně mnoho těch, kteří jednání parlamentu sledovali na obrazovkách u Vítězného oblouku v Barceloně, bylo nakonec skleslých.

Jednat, či nejednat?

Španělská vláda nyní čeká na jasné stanovisko Katalánska.

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Saénzová de Santamaría se nechala slyšet, že pokud chce Puigdemont dialog, ať dodržuje zákon.

"Ani pan Puigdemont, ani nikdo jiný nemůže vyvozovat závěry ze zákona, který neexistuje, z referenda, které neproběhlo, ani z vůle katalánského lidu, kterou si chce přivlastnit," prohlásila v narážce na to, že referendum bylo neústavní.

Že ještě stále existuje prostor pro dialog, naproti tomu prohlásil ministr zahraničí Alfonso Dastis. V rozhovoru pro francouzské rádio Europe 1 ale odmítl možnost dalšího referenda. "Nemůžeme přijmout to, že by část Katalánska rozhodla za celé Španělsko," cituje ministra agentura Reuters.

Centrální vláda vedená premiérem Marianem Rajoyem se už několikrát v minulosti nechala slyšet, že může využít článek 155 španělské ústavy.

Ten nebyl ještě nikdy použit, a není tak přesně jasné, co by následovalo. Madrid by ale zřejmě mohl převzít autonomii Katalánska.  

K použití tohoto článku už vyzval premiéra Rajoye šéf středopravé strany Ciudadanos Albert Rivera. "Je to vydírání," uvedl ke katalánskému referendu s tím, že Madrid by měl převzít autonomii nejbohatšího španělského regionu a vyhlásit v něm předčasné volby.

Starostka Barcelony Ada Colauová, která sice podporovala konání referenda, ale odmítá odtržení od Španělska, zase vyzývá k dialogu. "Je čas stavět mosty, ne je ničit," prohlásila ještě před Puigdemontovým projevem. Po něm uvedla, že míč je nyní na straně centrální vlády v Madridu.

Kompromis bude těžký

Jenže Madrid jednání o nezávislosti zatím odmítá. A pokud by na ně kývl, zřejmě by se stejně zasekla hned na začátku.

Katalánská vláda vedená Puigdemontem by mohla například požadovat uznání referenda z 1. října nebo chtít vyhlásit nové, právně závazné hlasování.

Jenže to je pro Madrid nemyslitelné. Bude tak zřejmě velmi těžké najít kompromis, který by umožnil oběma stranám zachovat si tvář.

Máme strach z krize

V posledních dnech navíc roste tlak na katalánskou vládu. Řada tamních firem kvůli obavám z nejistoty raději přesunula svá sídla do jiných španělských měst.

Vedle velkých bank, jako je Banco Sabadell nebo CaixaBank, tak postupoval i provozovatel placených dálnic Abertis, vydavatelství Planeta nebo realitní společnost Colonial. A další podniky se k nim ještě zřejmě přidají.

"Nejistota a politické riziko, které nyní prožíváme, přiměly k reakci velmi významné katalánské společnosti, které patřily mezi velké hráče naší podnikatelské historie," uvedlo ve svém prohlášení sdružení katalánských podnikatelů Foment. A vyzvalo k dialogu.

Další vývoj vyvolává obavy také u některých běžných obyvatel regionu.

"Jsem Katalánka a nelíbí se mi, jak se chová španělská vláda. Na druhou stranu si ale myslím, že vyhlášení nezávislosti by nic nevyřešilo. Pokud se Katalánsko osamostatní, tak mám obavy, že za několik let přijde krize," uvádí například studentka Nuria.

Katalánská vláda chce vyhlásit nezávislost. Má plnou podporu jeho obyvatel, kteří vyšli do ulic stávkovat. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

V Brně kvůli bytu s chemikáliemi evakuovali policisté 25 lidí

Mrtvého muže a velké množství chemikálií nalezli dnes policisté v bytě v brněnské Šámalově ulici v Židenicích. Kvůli chemikáliím ulici uzavřeli a evakuovali z ní 25 lidí, situace se podle policie jeví jako nebezpečná. Na místě je pyrotechnik i chemická laboratoř hasičů. 

Podle mluvčího policie Bohumila Maláška měli o muže obavy sousedé. "Byt jsme otevřeli, soused byl bohužel nalezený bez známek života s tím, že v tom bytě je spousta chemikálií," řekl Malášek. Příčinu mužova úmrtí policie vyšetřuje. 

před 1 hodinou

Ministr Metnar ve čtvrtek v USA podpisem potvrdí nákup vojenských vrtulníků

Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek po jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem stvrdí podpisem dokumentu nákup vrtulníků pro českou armádu. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 14,6 miliardy korun. Metnar do Spojených států odletí v úterý ráno. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo obrany se rozhodlo pořídit 12 vrtulníků od firmy Bell formou mezivládní dohody. Z USA vojáci získají osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje armáda dostane v roce 2023. V její výzbroji nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Další zprávy