reklama
 
 

Nezaměstnanost v EU klesá. Boj firem o pracovní síly se přiostří

14. 1. 2017
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.
Hlavní zprávy

Brusel – Evropská unie čelila za posledních deset let jedné zásadnější výzvě za druhou.

Jen co překonala následky finanční krize z let 2007–2008, rozpoutané hypoteční bublinou v USA, přišla krize eurozóny z let 2011–2013 kvůli vysokému zadlužení Řecka, Itálie a dalších zemí, následovaná uprchlickou krizí z let 2015–2016.

S výjimkou té poslední se každá z výše uvedených krizí silně podepsala na hospodářském růstu unie a zvýšila nezaměstnanost

Nové výzvy

Na začátku roku 2017 stojí EU před dalšími výzvami. Jde hlavně o nevyzpytatelnou politiku nového šéfa amerického Bílého domu Donalda Trumpa. Ten chce mj. zrušit dojednávané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Negativní roli určitě sehrají i ekonomické důsledky Brexitu.

Evropská komise proto v listopadu odhadla letošní hospodářský růst unie jen na 1,5 procenta a velmi podobně (o dvě desetiny procenta výš) na rok 2018. Odhady nezaměstnanosti jsou ale příznivé.

„Dopad možného odmítnutí TTIP ze strany budoucí americké administrativy bych viděl jako hodně rizikový faktor,“ říká ekonom České spořitelny Petr Zahradník. „Zvláště s ohledem na znemožnění rozvojových příležitostí, které mohly přinést i vznik nových pracovních příležitostí. Přestože se trh práce v EU za poslední rok poměrně výrazně vylepšil, pořád existuje dost zemí s vysokými dvoucifernými hodnotami nezaměstnanosti,“ dodává Zahradník.

Mezi ty patří podle v pondělí zveřejněných údajů Eurostatu hlavně Řecko (23,1 %), Španělsko (19,2 %), Kypr (14,2 %) a Itálie (11,9 %). Na opačném konci žebříčku jsou naopak Velká Británie (4,8 %), Německo (4,1 %) a Česko (3,7 %), které má v současnosti vůbec nejnižší nezaměstnanost v celé EU. 

Hard, nebo light Brexit?

Evropskou unii postupně opouští Velká Británie. Tím se ale posílí vliv Německa, které bude určovat hospodářský vývoj unie ještě silněji než dřív.

Pro letošek mluví německé odhady o mírném poklesu tempa růstu z loňských 1,6 na 1,4 procenta právě kvůli očekávanému propadu exportu na britské ostrovy. Všeobecná nálada je ale v Německu optimistická. Dokazují to vysoká spotřeba domácností a taky dlouhodobě klesající nezaměstnanost.

Podle údajů Spolkového statistického úřadu z 2. ledna stoupl loni počet zaměstnaných lidí oproti roku 2015 o 425 tisíc na 43,5 milionu, což je nejvíc od znovusjednocení Německa z roku 1990.

Ekonomové proto řeší hlavně odchod Velké Británie z EU a jeho dopady na nezaměstnanost na starém kontinentě v příštích letech. 

„Brexit bude realita, která oslabí doposud velmi silné vztahy mezi Británií a EU. Bude mít i dopad na nezaměstnanost,“ upozorňuje ekonom Zahradník. "Zvlášť pokud se naplní současná varianta tzv. hard Brexitu, kterému dává současná britská vláda přednost. Vztahy s EU to vrátí na začátek a tam bude Británie řadovou třetí zemí, vůči které může Brusel uvalit cla, netarifní překážky atd.,“ dodává Zahradník. 

S Británií představoval hrubý domácí produkt (HDP) euroskeptických unijních zemí, které se nechtěly připojit ke společné měně euro, zhruba třicet procent ekonomického výkonu EU. Po odchodu Londýna to bude jen patnáct procent. A podíl Německa stoupne z dosavadních dvaceti procent na čtvrtinu.

„Vystoupení členského státu bude pro EU úplně nová zkušenost. Hodně bude záležet na zájmu obou partnerů se dohodnout na co nejlepším řešení,“ upozorňuje europoslankyně za hnutí ANO Martina Dlabajová.

Neúprosný demografický vývoj

Odhady nezaměstnanosti v dalších měsících i letech se hodně liší v rámci jednotlivých států i mezi institucemi, které se prognózami hospodářského vývoje zabývají.

Podle údajů německého Spolkového úřadu práce, který pracuje se všemi těmito daty, klesne v letošním roce počet nezaměstnaných o 70 tisíc na 2,6 milionu osob. A počet osob bez práce bude klesat dál. Demografický vývoj v Německu (mimochodem stejně jako ve všech postkomunistických zemích) je totiž neúprosný. Ve Spolkové republice se do roku 2030 sníží počet osob v produktivním věku o šest milionů na cca 40 milionů, přičemž počet nezaměstnaných klesne oproti roku 2010 o polovinu na přibližně 1,7 milionu osob.

Vláda v Berlíně proto už dnes připravuje scénáře, jak se s nepříznivými demografickými trendy vyrovnat. Na jedné straně řeší požadavek omezit počet imigrantů z třetích zemí, kteří budou moci v Německu zůstat, na dvě stě tisíc osob ročně. Tento limit požaduje v současné debatě o dopadech uprchlické krize část německé koaliční unie CDU/CSU.

Limit by ale svázal ruce německým firmám, které podle odhadů potřebují každý rok přijmout o půl milionu lidí víc, než kolik jich v zemi je. Bez toho nebudou mít dostatek pracovníků, hlavně v technických oborech.

V některých spolkových zemích s vyšším hospodářským růstem, hlavně v Bavorsku, je problém sehnat pracovní sílu už dnes. Německé koncerny hledají hlavně vysoce kvalifikované zaměstnance z technických oborů, a to nejenom s vysokoškolským diplomem.

Počet osob bez práce se má dále snižovat i ve státech Beneluxu a severských zemích. A to i přes to, že jejich vlády v posledních letech přijaly desetitisíce běženců.

Potvrdit dlouhodobý pokles nezaměstnanosti pro celou EU si ale zatím ekonomové netroufají. „Dopady demografického vývoje na nabídku pracovní síly jsou zřejmé. Souhlasím s tím, že pracovní síla absolutně narůstat nebude. Kvůli rekordnímu nárůstu produktivity práce je ale možné čekat tlak na některé stávající pracovní pozice a jejich rušení, případně zásadní redukci,“ říká ekonom Petr Zahradník.

Strašák nezaměstnanosti v Británii se rozplynul

Navzdory katastrofickým scénářům, které se vyrojily před britským referendem o odtržení od EU, klesala nezaměstnanost ve Spojeném království i po červnovém hlasování, ve kterém zvítězili stoupenci Brexitu. Na konci roku 2016 dokonce dosáhl počet lidí bez práce ve Velké Británii jedenáctiletého minima.

„V debatě o Brexitu se směšovala mobilita občanů EU, kterou mohla Británie jen málo regulovat, a mobilita občanů neunijních zemí,“ upozorňuje Ivo Šlosarčík z Karlovy univerzity v Praze. „Tam má Londýn dost silné pravomoci, rozhoduje mimo jiné o vydání primárního pracovního povolení.“

Odhady sice mluví o opětovném nárůstu britské nezaměstnanosti v příštích letech (na přibližně 5,4 %), i tohle číslo ale bude pořád silně pod průměrem EU. Hlavní argument stoupenců Brexitu, tedy že příliv pracovníků z nových členských zemí unie (hlavně z Polska) ohrožuje pracovní trh v Británii, se tak nepotvrdil. 

To samé platí pro současnou přistěhovaleckou vlnu z arabských a afrických zemí. Uprchlíci totiž najdou práci hlavně v pomocných a hůře placených profesích. O ně lidé, kteří proti nim vystupují, sami nemají zájem. Problémem ale zůstává fakt, že počet přijímaných migrantů výrazně přesahuje poptávku v těchto profesích.

„Kdyby se příliv pracovní síly z neevropských regionů řídil jenom trhem práce, to znamená že se adekvátně kvalifikovaný pracovník kvůli výrazně zajímavějšímu platu přesouvá na danou pozici z domovské země do Evropy, bylo by všechno v pořádku,“ upozorňuje Zahradník. „Současné migrační vlny byly ale úplně spontánní a rozhodně nereagovaly na nějakou konkrétní poptávku,“ dodává.  

„Migrace může přinést evropskému pracovnímu trhu hodně pozitivních věcí,“ oponuje česká europoslankyně Dlabajová. „Pomůže v tom výrazně i tzv. modrá karta, která u příchozích ze třetích zemí eviduje odbornosti a dovednosti,“ dodává.

Velkým problémem pro EU zůstává nerovnoměrný vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých částech unie. Na jihu je pořád několikanásobně vyšší než ve střední a severní Evropě. Vedle Řecka, Španělska, Itálie a Kypru registruje Eurostat vysoký počet osob bez práce taky v Chorvatsku (11,4 %) a Portugalsku (10,6 %), přestože i v těchto zemích v posledních dvou letech nezaměstnanost mírně klesá. 

„Pro evropský pracovní trh je důležitá migrace mezi členskými státy,“ zdůrazňuje Dlabajová. „Pracovní mobilita je pořád hodně nízká. Přitom je to jeden ze způsobů, jak řešit výrazné rozdíly v nezaměstnanosti jednotlivých států,“ připomíná česká europoslankyně.  

„Důležitá je otázka solidarity uvnitř EU,“ dodává Šlosarčík. “Dosud se debata vedla hlavně o transferech v sociálním systému.Teď je ale důležité, aby se neotevřela Pandořina skříňka toho, zda není možné omezit samotnou pracovní nebo studentskou mobilitu jako takovou. To by znamenalo krizi evropské integrace.“    

autor: Radim Klekner

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama