reklama
 
 

Lidé v KLDR mají vymyté mozky. V sedmi letech jsem musela vidět první popravu, říká uprchlice

17. 9. 2017
Jen několika lidem se podařilo uprchnout ze Severní Koreje. Často pak skončí u jihokorejských sousedů, kde si teprve zvykají na svobodu - třeba i v tom, kam pojedou vlakem. Jednou z nich je i Hyeonseo Leeová, autorka knihy Dívka se sedmi jmény. V sedmnácti letech utekla z KLDR a nyní na přednáškách popisuje své zážitky. "Nebojím se, že by mě někdo zavraždil, ale spíše toho, že mě unesou a donutí na nějaké tiskové konferenci odvolat všechno, co jsem dosud napsala a řekla," tvrdí žena, kterou doprovází její vlastní ochranka.
Doporučujeme

Atény (od našeho zpravodaje) - Když jí bylo pouhých sedmnáct let, utekla ze Severní Koreje. Dnes je Hyeonseo Leeová jednou z nejznámějších uprchlic.

Uprostřed hladomoru v roce 1997 učinila nejsložitější rozhodnutí svého života. O tom, co mu předcházelo a co následovalo, napsala bestseller Dívka se sedmi jmény. Kniha už byla přeložena do 19 jazyků.

"Neumíte si představit, jak se Severokorejci umí a musí přetvařovat, aby přežili," řekla tento týden sedmatřicetiletá žena na konferenci Aténské demokratické fórum pořádané americkým deníkem The New York Times.

"Aby přežili, umí zahrát cokoliv. Pláč na povel není výjimkou."

Strach je v KLDR všudypřítomný. Hyeonseo Leeová si své jméno ve skutečnosti změnila, když se dostala do Jižní Koreje. Aby neohrozila své příbuzné.

"V Severní Koreji je absolutně zničená důvěra mezi lidmi, protože je plno donašečů. Lidé se přetvařují, aby je nestihl trest. První veřejnou popravu jsem musela vidět, když mi bylo sedm," uvedla Leeová.

Na přednáškách nyní upozorňuje na těžký život svých bývalých spoluobčanů.

Zakládá taky nevládní organizaci, která má bránit sexuálnímu zneužívání severokorejských dívek, jež prchly před režimem Kim Čong-una do Číny.

Čínu jaderné zbraně nezajímají, to Američany

KLDR v noci na pátek odpálila novou střelu. Severokorejské raketové testy opakovaně kritizuje americký prezident Donald Trump, a vztahy mezi KLDR a Spojenými státy se tak v poslední době vyostřily.

K tomuto problému se však Leeová staví váhavě. "Nemyslím si, že by USA ani jakákoli jiná velmoc nyní měly intervenovat v Severní Koreji. Spíš bych se soustředila na sankce," vysvětlovala v Aténách.

"Pokud vypnete plynovod a ropovod z Číny na týden nebo dva, nastane v zemi totální chaos," řekla.

Jenže právě takové ostré sankce se Washingtonu při nedávném jednání Rady bezpečnosti OSN nepodařilo prosadit. OSN sice opatření vůči Pchjongjangu zpřísnila, ale kohoutky zcela neutáhla.

Podle agentury Reuters je hlavním důvodem postoj Číny a Ruska. Peking se totiž bojí kolapsu severokorejského režimu, který by do Číny, hlavního obchodního partnera KLDR, nasměroval uprchlíky a umožnil potenciálně spojení obou Korejí.

"Severokorejci Číně nikdy nevěřili. Jejich předchozí vůdce Kim Čong-il říkal, že Číňanům ani nelze věřit. Čína Severní Koreu jen využívá, ale obě země se navzájem potřebují," tvrdí Leeová. "Čínu rakety a jaderné zbraně nezajímají, to je hrozba pro USA a jejich spojence," dodala.

Zda je v KLDR skutečně "válka na spadnutí", sama Leeová neví. Nebrání se ale myšlence, že jediným způsobem, jak změnit diktátorský režim, je atentát na vládce a jeho rodinu.

"Lidé v Severní Koreji mají tak vymyté mozky, že si nedokážou představit, že by jim vládl někdo jiný. Změna režimu je jedna věc, ale hlavně by bylo potřeba změnit myšlení lidí. A to chvíli trvá," řekla s tím, že ona osobně sní o mírovém spojení obou Korejí.

"Mělo by se jít krok za krokem, tedy postupnou změnou režimu, která by vyvrcholila sjednocením."

S vlastní ochrankou

Ze Severní Koreje se Leeové podařilo utéct do Číny z města, které leželo blízko hranic. Po deseti letech strávených v nové zemi se následně dostala do Jižní Koreje, kde získala občanství.

Později do Soulu dostala i svoji matku a bratra, což jí trvalo dva roky. Její nevlastní otec spáchal sebevraždu, ale v Severní Koreji má Leeová stále některé příbuzné.

"Nebojím se, že by mě někdo zavraždil, ale spíše toho, že mě unesou a donutí na nějaké tiskové konferenci odvolat všechno, co jsem dosud napsala a řekla," tvrdí žena, která měla při návštěvě Atén vlastní ochranku.

Po tom všem, co prožila v Severní Koreji a následně v Číně jako "manželka z donucení", říká, že se jí přihodil zázrak, když může už devátým rokem žít v demokracii.

"Neustále se učím a něco objevuji. Tím nejdůležitějším, za co mohu být demokracii vděčna, je svoboda si vybrat. Dodnes mě udivuje, že mohu třeba přijít na nádraží a koupit si lístek na vlak, kam chci," řekla Leeová.

Video: Fanatická hlasatelka z KLDR se na obrazovce objevuje už od roku 1971

Fanatická hlasatelka z KLDR se na obrazovce objevuje už od roku 1971 | Video: Reuters |  00:42

autor: Martin Ehl

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama