Bratr vůdce KLDR Kim Čong-una je mrtev. Byl zřejmě otráven na letišti v Malajsii

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 14. 2. 2017 18:25
Nejstarší syn diktátora Kim Čong-ila zemřel za podivných okolností na letišti v malajském Kuala Lumpuru. Měl být původně vůdcem Severní Koreje, ale dostal se s otcem do sporů. Mladšího bratra a současného vůdce KLDR Kim Čong-una označil za příliš mladého a nezkušeného.
Kim Čong-nam
Kim Čong-nam | Foto: Reuters

Kuala Lumpur - Kim Čong-nam, nevlastní bratr vůdce KLDR Kim Čong-una, zemřel na letišti v malajsijském Kuala Lumpuru.

Zemřel v tranzitním prostoru, potvrdila malajsijská policie. Podle jihokorejské agentury Jonhap byl Kim Čong-nam otráven.

Jihokorejská televize TV Chosun tvrdí, že muže otrávily na letišti dvě severokorejské ženy a jsou nyní na útěku, to ale malajsijské úřady nepotvrdily.

Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters je americká vláda přesvědčena, že smrt Kim Čong-nama mají na svědomí severokorejští agenti. Zdroj ale nepředložil žádné důkazy, které by to měly potvrzovat. Američané zatím ani neví, jaká byla příčina jeho smrti. 

Kim Čong-nam žil dlouho v zahraničí. Převážně v Macau. Jako nejstarší syn bývalého diktátora Kim Čong-ila se měl původně stát jeho nástupcem, ale v roce 2001 mezi nimi došlo ke sporům. Proto se vůdcem Severní Koreje stal po smrti Kim Čong-ila v roce 2011 mladší syn Kim Čong-un. Bratři mají každý jinou matku.

Kim Čong-nam byl v roce 2001 zatčen v Japonsku, když tam přiletěl na falešný pas Dominikánské republiky. Podle japonského novináře Jodžiho Gomiho, který jako jeden z mála s Kim Čong-namem hovořil, byl Severokorejec kritický k poměrům doma, Kim Čong-una označoval za nezkušeného, odmítal myšlenku "kimovské dynastie" a byl stoupencem ekonomických reforem v čínském stylu.

Jižní Korea krátce poté zatkla agenta KLDR, který uvedl, že se podílel na přípravě vraždy Kim Čong-nama, která měla vypadat jako nehoda.

V rodině až na krev

Vraždy blízkých příbuzných nejsou u severokorejského režimu nic neobvyklého. V prosinci 2013 byl Čang Song-tek, strýc Kim Čong-una, popraven. Byl místopředsedou Komise národní obrany a patřil mezi nejmocnější muže v zemi.

Čistkám po roce 2011 padlo za oběť i několik vysoce postavených generálů a představitelů vládnoucí Korejské strany práce.

Někteří uprchlíci ze Severní Koreje vypověděli, že ve straně i armádě Kim Čong-un odstraňuje všechny potenciální soupeře v boji o moc.

Posledním důležitým "přeběhlíkem" je Tae Čong-ho. Diplomat z londýnského velvyslanectví, který požádal o azyl loni v srpnu.

V rozhovoru pro BBC řekl, že Kim Čong-un je schopen udělat cokoliv pro přežití dynastie a režimu. I použít jaderné zbraně.

Kimova pozice je "stabilní"

Zvěsti o možném převratu v Severní Koreji se šířily před třemi lety, kdy se Kim Čong-un několik týdnů neukázal na veřejnosti. Nešlo však o puč, kvůli nadváze jej operoval francouzský lékař.

Sama jihokorejská vláda označuje pozici Kim Čong-una za stabilní.

Režim provedl od roku 2006 pět testů jaderných náloží a před dvěma dny zkoušku rakety dlouhého doletu. Nadále vyhrožuje Japonsku, Spojeným státům i Jižní Koreji.

Za Kim Čong-ila vznikla na hranicích obou Korejí zvláštní ekonomická zóna Kesong, kde severokorejští dělníci pracovali za nízké mzdy pro jihokorejské firmy. Před rokem ale jihokorejská vláda zónu uzavřela po dalším testu severokorejské balistické rakety.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
Další zprávy