USA zatají dech, volitelé hlasují o prezidentovi. Tlak na to, aby upřeli výhru Trumpovi, je silný

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
19. 12. 2016 5:30
V pondělí zasedá všech 538 volitelů vzešlých z listopadových voleb, aby odevzdali své hlasy pro budoucího prezidenta USA. Ve většině států je k hlasování pro toho kandidáta, jemuž hlas slíbili a který v jejich státě vyhrál, váže pouze vnitřní pocit povinnosti. Pokud se ale 37 Trumpových volitelů rozhodne ho nepodpořit, jeho cesta do Bílého domu se výrazně zkomplikuje. Aktivisté, celebrity, ale i ostatní voliči, kteří si Trumpa coby prezidenta neumí představit, proto na sbor volitelů apelují, aby vybrali jiného kandidáta. Podle průzkumu agentury AP to ale volitelé neplánují a zůstanou věrní tradici.
Foto: Reuters

Washington – Zatarasit cestu Donalda Trumpa do oválné pracovny Bílého domu může momentálně 37 lidí. Tolik jeho volitelů vzešlých z listopadových voleb by muselo během pondělního hlasování změnit své rozhodnutí, aby zabránili jeho zvolení.

"Pokud by se to stalo, byl by to bezprecedentní otřes a svého druhu zrada na voličích," vysvětlil pro Aktuálně.cz odborník na americkou politiku z Karlovy univerzity Kryštof Kozák.

V pondělí se všech 538 volitelů sejde, aby odevzdali hlas svému kandidátovi a uzavřeli tak proces volby nového prezidenta Spojených států. Donald Trump si jich zajistil 306, Hillary Clintonová 232. Ke zvolení je třeba nadpoloviční většina, tedy 270 hlasů. Stačí, aby 37 z nich hlasovalo jinak, než slíbilo.

"Nikdy v naší historii se neobjevil zvolený prezident srovnatelný s Donaldem Trumpem. Jeho uvedení do úřadu by představovalo vážné a nepřetržité ohrožení ústavy, domácího klidu a mezinárodní stability," stojí v celostránkovém inzerátu, který se během posledních dní objevil v nejrůznějších novinách hned v několika státech USA.

Nechal je tam vytisknout demokratický aktivista Daniel Brezenoff, jehož cílem původně bylo přesvědčit volitele, aby do Bílého domu vyslali Hillary Clintonovou. Nebyl však zdaleka sám, kdo s nápadem vyvolat rebelii mezi voliteli přišel. Donalda Trumpa si v Bílém domě neumí představit ani někteří republikáni, kteří by raději zvolili jiné, umírněnější kandidáty.

Vyslyšte vůli otců zakladatelů

Reklamní kampaň má podle nich zvýšit tlak na volitele, a to především ve státech s velkým podílem demokratických voličů, řekl Brezenoff serveru Politico.

Nemalý tlak ale přitom pociťuje mnoho z nich již teď. "K dnešku jsem obdržel celkem 48 324 e-mailů týkajících se mé role volitele," řekl minulý čtvrtek listu The Guardian Brian Westrate, okresní předseda republikánů v Wisconsinu. "Na Twitteru jsem vedl debatu s bývalou pornohvězdou z Kalifornie, která mě žádá, abych změnil svůj hlas. Je to fascinující."

"Volby skončily, je třeba jít dál," vyzval občany demokratický volitel Carole Joyce.

K apelu na volitele se přidaly i známé osobnosti z showbyznysu. "Naši otcové zakladatelé založili sbor volitelů proto, aby uchránili Američany před zvolením nebezpečného demagoga," vysvětluje hollywoodský herec Martin Sheen ve videu, které američtí herci natočili před nadcházející schůzkou volitelů. "Soubor volitelů je vytvořen proto, aby zabránil nevyhovujícímu kandidátovi stát se americkým prezidentem," zazní v něm například.

Zrada na voličích

Podle průzkumu, který provedla agentura AP mezi více než 330 voliteli, drtivá většina z nich cítí povinnost hlasovat pro toho kandidáta, komu svůj hlas slíbili a který v jejich státě vyhrál v lidovém hlasování. Změnit svůj hlas plánuje jen jediný z nich.

Zřejmě o první otevřenou vzpouru mezi voliteli se postaral jeden z 38 republikánských volitelů za americký stát Texas. Ten na začátku prosince podle agentury AP prohlásil, že jeho úkolem je volba prezidenta, nikoliv krále, a že Donalda Trumpa nepodpoří. Christopher Suprun se přitom v listopadu písemně zavázal hlasovat pro republikánského kandidáta. Podle texaských zákonů to ale není právně vymahatelné. Pro jeho kolegy je to pouze otázka cti a povinnosti.

Ve většině států jsou ale volitelé vzešlí z voleb při svém hlasování vázáni stranickou příslušností, takže republikánší volitelé by měli hlasovat pro Trumpa. Návrh k soudu na přezkoumání zákona, který je k tomu zavazuje, už ale například podali tři volitelé z Colorada.

Takzvaných "nevěrných volitelů" zatím není dost a podle Kryštofa Kozáka pravděpodobně ani nebude. "Důsledkem by byly zřejmě masové protesty voličů Donalda Trumpa, kterých je 47 milionů. Jakýkoliv 'vzdoroprezident' by to pak měl velmi těžké, neboť jeho legitimita by byla od počátku zásadním způsobem zpochybňována," vysvětlil. "Dost dramaticky by se snížila důvěra Američanů ve volební systém," míní.

Naděje zřejmě umře až 6. ledna

Názorový obrat u volitele je v USA velmi vzácný, v dějinách země už ale byl zaznamenán ve 157 případech. Naposledy to udělal republikánský volitel v roce 1972, kdy raději hlasoval pro libertariánského kandidáta. Výsledek voleb ale neovlivnil.

Pokud v pondělí opravdu nezíská žádný z kandidátů nadpoloviční většinu volitelských hlasů, bude o příštím prezidentovi hlasovat Sněmovna reprezentantů, což se ale stalo jen v letech 1800, 1824 a 1836. Platilo by přitom, že každý z 50 států Unie má jeden hlas.

Kampaň proti zvolení Donalda Trumpa však nemusí nutně skončit ani poté, co volitelé rozhodnou nadpoloviční většinou. Jejich hlasy budou ještě 6. ledna přepočítány americkým Kongresem. Pokud jeho členové zpochybní hlasy odevzdané některým ze států, mohou je v případě souhlasu obou komor parlamentu odmítnout. Ke zpochybnění některých hlasů volitelů však došlo pouze dvakrát v historii, a to v letech 1969 a 2005. Ani v jednom případě však Kongres návrh nepřijal a hlasy byly započítány.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy