


Je to plán, který stojí na jednoduché, ale ambiciózní výměně. Evropa by získala silnější obranné vazby s Velkou Británií a širší jaderné odstrašení. Londýn by na oplátku dostal část ekonomických výhod jednotného evropského trhu, aniž by musel zvrátit brexit. V Londýně se diskutuje návrh „atomovky za společný trh“.

Donald Trump opakovaně zpochybňoval závazky Spojených států vůči NATO, plánuje stáhnout z Německa pět tisíc amerických vojáků a v minulosti hovořil také o převzetí Grónska, které patří Dánsku.
Evropa podle mnoha politiků nemůže automaticky počítat s tím, že Washington zasáhne při případném ruském útoku na některý členský stát.
Právě proto vzniká rezervní plán evropské obrany kvůli americkému stahování z Evropy. Autorem návrhu je bývalý konzervativní poslanec Nick Boles, který v roce 2019 kvůli brexitu Konzervativní stranu opustil. S dokumentem se podle dostupných informací seznámil i premiér Andrew Burnham.

Boles chce vytvořit širší evropskou obrannou konfederaci, která by překročila hranice Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kromě členských států EU by do ní mohly vstoupit také Ukrajina, Švýcarsko nebo země západního Balkánu. Neznamenalo by to však návrat Británie do EU ani obnovení volného pohybu osob.
Členské státy by podle návrhu vydávaly na obranu nejméně 3,5 procenta HDP. Británie by zároveň rozšířila svůj jaderný deštník i nad země, které dnes nechrání NATO.
Pro Londýn by hlavní odměna přišla v ekonomické oblasti, kde by se Británii vrátila část ekonomických výhod jednotného trhu bez plného členství v unii. Evropská unie zůstává i po brexitu největším obchodním partnerem Spojeného království.
V roce 2025 dosáhl vzájemný obchod hodnoty 859,2 miliardy liber a představoval více než 45 procent celkového britského zahraničního obchodu.
Brexit však britským firmám obchodování s Evropou výrazně zkomplikoval. Vývozci musí zvládat více administrativy, hraničních kontrol a dalších nákladů. Po započtení inflace zůstal britský export zboží do Evropské unie v roce 2025 stále o 14 procent nižší než v roce 2019.
V současnosti mají vlastní jaderný arzenál pouze dvě evropské země. Francie disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi, které může nasadit z balistických ponorek třídy Triomphant nebo z bojových letounů Rafale.
Británie má přibližně 225 jaderných hlavic. Její jaderné odstrašení stojí především na čtyřech ponorkách třídy Vanguard, které nesou balistické rakety Trident.
Právě velikost britského arzenálu představuje jednu z hlavních otázek celého návrhu. Pokud by Londýn rozšířil své bezpečnostní garance na výrazně větší část Evropy, musel by přesvědčit spojence i protivníky, že má dostatek prostředků k věrohodnému odstrašení Ruska.
I dokumenty NATO ale považují britské a francouzské jaderné síly především za doplněk mnohem většího amerického arzenálu. Spojené státy momentálně disponují přibližně pěti tisíci jadernými zbraněmi.
Asi stovka amerických jaderných pum se nachází přímo v Evropě, konkrétně na základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.



Předpověděl útok na Světové obchodní centrum v New Yorku. A když k němu 11. září 2001 došlo, zachránil 2687 lidí. Sám byl naposledy viděn, jak stoupá nahoru, aby zkontroloval, zda jsou všichni v bezpečí. Poslední slova 62letého bezpečnostního manažera a válečného veterána Ricka Rescorly byla: „Půjdu. Hned jak se ujistím, že jsou všichni ostatní pryč.“



Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.



Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.