Odmítáme garantovat, že Ukrajina nevstoupí do NATO, vzkázaly Spojené státy Moskvě

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 1. 2022 19:12
Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech v Ženevě američtí diplomaté. Rusko se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina. Americká strana také podle agentur dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Moskva by měla situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.
Představitelé USA (Wendy Shermanová) a Ruska (Sergej Rjabkov) při jednání NATO v Ženevě.
Představitelé USA (Wendy Shermanová) a Ruska (Sergej Rjabkov) při jednání NATO v Ženevě. | Foto: Reuters

Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace. 

V Ženevě od pondělních ranních hodin jednaly delegace vedené náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou a jejím ruským protějškem Sergejem Rjabkovem. Středobodem debat byla situace na Ukrajině, u jejíchž hranic Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků, a ruské požadavky na právně podložené bezpečnostní záruky.

Shermanová po jednání novinářům řekla, že by Rusko mohlo situaci uklidnit stažením vojáků od ukrajinské hranice či vysvětlením, proč je tam soustředilo. Na konci minulého roku západní rozvědky právě kvůli soustředění ruských sil v oblasti varovaly před možnou agresí Moskvy vůči Ukrajině už na počátku letošního roku.

Americká strana podle Shermanové dala také najevo připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.

Rjabkov novinářům zopakoval postoj své země a konstatoval, že jednání byla profesionální. Je ale podle něj třeba průlomu a kompromisů. O tom, jestli budou rozhovory s Washingtonem pokračovat, se podle něj Moskva dohodne po setkání Rady NATO-Rusko, které má být ve středu v Bruselu, a po rozhovorech pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se uskuteční ve čtvrtek.

Členství Ukrajiny bylo nejspornějším bodem jednání

V otázce členství Ukrajiny v NATO podle ruského diplomata žádný pokrok nenastal, Rjabkov tento bod označil za nejspornější z témat rozhovorů. Moskva, která v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadila a poté anektovala ukrajinský Krym, trvá na záruce, že východoevropská země nikdy nevstoupí do NATO, protože by to podle ní bylo vážné ohrožení ruské národní bezpečnosti.

Rjabkov v tomto bodě očekává rychlé vstřícné gesto ze strany NATO. Vyjednávání o situaci na Ukrajině totiž podle Ruska nemůže trvat měsíce a roky. A právě otázka členství Ukrajiny v alianci je podle něj zásadní pro celkový osud rozhovorů s USA.

Shermanová ale takovou garanci důrazně odmítla, když řekla, že USA nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří Severoatlantické aliance. Ta znamená, že do aliance může vstoupit jakákoliv země, která o to má zájem a je schopna plnit společné závazky, a také to, že rozhodnutí o rozšíření aliance je výhradně na jejích členech. Žádná třetí země do něj nemůže mluvit.

Americká diplomatka také poznamenala, že Spojené státy neučiní žádné rozhodnutí o Ukrajině, Evropě nebo NATO unilaterálně, tedy bez konzultací s dotyčnými. Rusku znovu připomněla hrozící masivními následky v případě vojenské eskalace.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy