Likud má zatím 31 ze 120 mandátů a se spojenci by mohl dát nyní dohromady pohodlnou parlamentní většinu až 65 hlasů, uvádí deník Haarec.
Na druhém místě je prozatím tak, jak předpovídaly průzkumy, strana Ješ Atid premiéra Jaira Lapida. Někteří z jeho potenciálních partnerů pro sestavení vlády ale bojují o vstup do parlamentu, protože zatím nezískali potřebné minimum aspoň 3,25 procenta hlasů. Jde především o levicový Merec, který zatím získal 3,23 procenta hlasů.
Ultrapavicový blok Náboženský sionismus má nyní 14 mandátů, náboženské strany Šas a Jednotný judaismus tóry 11, respektive devět mandátů. Tyto formace jsou považovány za možné spojence Likudu pro příští vládu
Lapid by mohl počítat se Stranou národní jednoty ministra obrany Bennyho Gance, která má zatím 12 křesel, se stranou ruských imigrantů Izrael je náš domov, jež má pět křesel, a případně s některou z arabských stran, které se do parlamentu dostanou. Zatím se to daří straně Raam, která překonala práh účasti se 4,25 procenta hlasů. Na hraně vstupu do parlamentu se ocitli také labouristé, kterým zatím izraelská média přisuzují čtyři mandáty.
Volební účast byla v úterý vysoká, k urnám přišlo přes 71 procent voličů, sečteno je přes 3,8 milionu hlasů. Volební komise má podle televize konečné výsledky ohlásit do čtvrtečního večera.
Netanjahu v čele Likudu vyhrál už šestkrát volby (včetně letošních), z posledních pěti hlasování triumfoval čtyřikrát. Po loňských vítězných březnových volbách byl ale v červnu po 12 letech odstaven od moci, když vládu převzala osmičlenná koalice v čele s premiérem Naftalim Bennettem. Ta nicméně skončila už za rok a Netanjahu se hodlal po nynějších volbách do premiérského úřadu vrátit, ačkoli zároveň čelí třem soudním procesům, v nichž vinu popírá.
Netanjahu stál do loňska v čele vlády jako nejdéle sloužící izraelský premiér. Podle pozorovatelů patřil k těm politikům, kteří nejvíce rozdělují společnost, byl kritizován třeba i za tvrdý postup vůči Palestincům.
