


Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil ve středu podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

Právě toto odzbrojení je klíčovou podmínkou plnění loňského mírového plánu, jenž vedl k vyhlášení příměří v Pásmu Gazy a na jehož naplňování dohlíží Rada míru ustanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Trump si myslí, nebo si to myslí jeho tým, že se jim podaří přimět Hamás k odzbrojení a demilitarizaci Gazy. Zabýváme se tím. Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Nebyl to náš návrh. Poslali jsme jim zpět naše připomínky,“ uvedl Netanjahu ve videu sdíleném na svém účtu na facebooku.
Návrh, o kterém Netanjahu hovořil, neměl být podle něj předmětem jednání s Izraelem, protože vzešel ze samostatných rozhovorů mezi Hamásem, Radou míru a zprostředkovatelskými zeměmi, mezi něž patří Egypt, Katar, Turecko a Spojené státy.
„Izrael se z našich současných pozic v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen,“ oznámil Netanjahu.
Takový krok by byl v rozporu s plánem odzbrojení, který předpokládá, že se Izrael stáhne zpět k původní žluté linii, která rozděluje Pásmo Gazy. K této linii se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří a propuštění rukojmích uzavřené s hnutím Hamás v říjnu 2025. Od té doby však Izrael svou kontrolu nad územím rozšířil z přibližně 53 procent na více než 60 procent.
Dohoda, jejíž podrobnosti a časový plán nebyly zveřejněny, předpokládá postupné, ale úplné odzbrojení Hamásu a všech palestinských skupin v Pásmu Gazy a také stažení izraelské armády z této oblasti. Hamás souhlasil s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Pásmem Gazy.
O dohodě již v úterý jednali izraelský premiér Netanjahu a vysoký představitel pro Pásmo Gazy Nikolaj Mladenov, uvedla Rada míru, podle které byly rozhovory „konstruktivní a detailní“.
Příměří z loňského října utlumilo konflikt, v jehož důsledku podle palestinských úřadů od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy více než 73 tisíc lidí, převážně palestinských civilistů. Rozsáhlou izraelskou vojenskou operaci vyvolal útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů.



Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí v barevném oblečení s duhovými doplňky, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, byl naplánovaný program až do večerních hodin.



Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta, informovaly tiskové agentury. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen v parlamentu novou hlavou státu.



Ukrajinské drony opět zaútočily na ilskou rafinérii na jihu evropského Ruska. V podniku vypukl požár, nálet si vyžádal pět raněných, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Rafinerie ve městě Ilskij je jedním z největších petrochemických závodů na jihu Ruska, zvládne zpracovat přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně.



Dron v sobotu vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA.



Lionela Messiho zasáhla těžká ztráta. V rodném Rosariu zemřel jeho otec Jorge, muž, který ho provázel prakticky celou kariérou.