


Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil ve středu podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

Právě toto odzbrojení je klíčovou podmínkou plnění loňského mírového plánu, jenž vedl k vyhlášení příměří v Pásmu Gazy a na jehož naplňování dohlíží Rada míru ustanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Trump si myslí, nebo si to myslí jeho tým, že se jim podaří přimět Hamás k odzbrojení a demilitarizaci Gazy. Zabýváme se tím. Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Nebyl to náš návrh. Poslali jsme jim zpět naše připomínky,“ uvedl Netanjahu ve videu sdíleném na svém účtu na facebooku.
Návrh, o kterém Netanjahu hovořil, neměl být podle něj předmětem jednání s Izraelem, protože vzešel ze samostatných rozhovorů mezi Hamásem, Radou míru a zprostředkovatelskými zeměmi, mezi něž patří Egypt, Katar, Turecko a Spojené státy.
„Izrael se z našich současných pozic v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen,“ oznámil Netanjahu.
Takový krok by byl v rozporu s plánem odzbrojení, který předpokládá, že se Izrael stáhne zpět k původní žluté linii, která rozděluje Pásmo Gazy. K této linii se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří a propuštění rukojmích uzavřené s hnutím Hamás v říjnu 2025. Od té doby však Izrael svou kontrolu nad územím rozšířil z přibližně 53 procent na více než 60 procent.
Dohoda, jejíž podrobnosti a časový plán nebyly zveřejněny, předpokládá postupné, ale úplné odzbrojení Hamásu a všech palestinských skupin v Pásmu Gazy a také stažení izraelské armády z této oblasti. Hamás souhlasil s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Pásmem Gazy.
O dohodě již v úterý jednali izraelský premiér Netanjahu a vysoký představitel pro Pásmo Gazy Nikolaj Mladenov, uvedla Rada míru, podle které byly rozhovory „konstruktivní a detailní“.
Příměří z loňského října utlumilo konflikt, v jehož důsledku podle palestinských úřadů od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy více než 73 tisíc lidí, převážně palestinských civilistů. Rozsáhlou izraelskou vojenskou operaci vyvolal útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Americký federální odvolací soud v pátek nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.



Společnost Gepard Infra, která spravuje infrastrukturu jindřichohradecké úzkokolejky, získala osvědčení od Drážního úřadu o bezpečnosti provozovatele dráhy na příštích pět let.



Za výhrůžky smrtí novinářce na Facebooku pod příspěvkem poslance Jindřicha Rajchla (PRO) uložil Okresní soud v Děčíně obžalovanému přispěvateli půlroční podmínku a peněžitý trest 10 tisíc korun.



Více než 70 tisíc migrantů překročilo během jediného dne hranice španělské enklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží. Bezprecedentní krize proměnila obvykle živé město v liduprázdnou zónu s vyprodanými obchody, zavřenými restauracemi a desítkami tisíc vyděšených obyvatel. O tom, jak se město vyrovnává s krizí, reportovala přímo z Ceuty redaktorka Aktuálně.cz Veronika Rodriguez.