


Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil ve středu podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

Právě toto odzbrojení je klíčovou podmínkou plnění loňského mírového plánu, jenž vedl k vyhlášení příměří v Pásmu Gazy a na jehož naplňování dohlíží Rada míru ustanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Trump si myslí, nebo si to myslí jeho tým, že se jim podaří přimět Hamás k odzbrojení a demilitarizaci Gazy. Zabýváme se tím. Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Nebyl to náš návrh. Poslali jsme jim zpět naše připomínky,“ uvedl Netanjahu ve videu sdíleném na svém účtu na facebooku.
Návrh, o kterém Netanjahu hovořil, neměl být podle něj předmětem jednání s Izraelem, protože vzešel ze samostatných rozhovorů mezi Hamásem, Radou míru a zprostředkovatelskými zeměmi, mezi něž patří Egypt, Katar, Turecko a Spojené státy.
„Izrael se z našich současných pozic v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen,“ oznámil Netanjahu.
Takový krok by byl v rozporu s plánem odzbrojení, který předpokládá, že se Izrael stáhne zpět k původní žluté linii, která rozděluje Pásmo Gazy. K této linii se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří a propuštění rukojmích uzavřené s hnutím Hamás v říjnu 2025. Od té doby však Izrael svou kontrolu nad územím rozšířil z přibližně 53 procent na více než 60 procent.
Dohoda, jejíž podrobnosti a časový plán nebyly zveřejněny, předpokládá postupné, ale úplné odzbrojení Hamásu a všech palestinských skupin v Pásmu Gazy a také stažení izraelské armády z této oblasti. Hamás souhlasil s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Pásmem Gazy.
O dohodě již v úterý jednali izraelský premiér Netanjahu a vysoký představitel pro Pásmo Gazy Nikolaj Mladenov, uvedla Rada míru, podle které byly rozhovory „konstruktivní a detailní“.
Příměří z loňského října utlumilo konflikt, v jehož důsledku podle palestinských úřadů od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy více než 73 tisíc lidí, převážně palestinských civilistů. Rozsáhlou izraelskou vojenskou operaci vyvolal útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy neusilují o prodloužení červnového memoranda o porozumění s Íránem. Šéf Bílého domu zároveň řekl, že Írán zřejmě není ochoten uzavřít takovou dohodu, jakou Spojené státy pokládají za nezbytnou. Informuje o tom agentura Reuters.



Zemědělci kvůli dopadům sucha obdrží mimořádné podpory a úlevy v dotačních podmínkách. O chystaném balíku pomoci zemědělským podnikům v pondělí v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství.



Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.



Atmosféra mezi vládou a největší odborovou organizací v Česku houstne. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si stěžuje, že kabinet Andreje Babiše (ANO) zatím stále ještě nejednal o tom, jak v příštím roce porostou platy ve veřejné sféře.