


Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil ve středu podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

Právě toto odzbrojení je klíčovou podmínkou plnění loňského mírového plánu, jenž vedl k vyhlášení příměří v Pásmu Gazy a na jehož naplňování dohlíží Rada míru ustanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Trump si myslí, nebo si to myslí jeho tým, že se jim podaří přimět Hamás k odzbrojení a demilitarizaci Gazy. Zabýváme se tím. Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Nebyl to náš návrh. Poslali jsme jim zpět naše připomínky,“ uvedl Netanjahu ve videu sdíleném na svém účtu na facebooku.
Návrh, o kterém Netanjahu hovořil, neměl být podle něj předmětem jednání s Izraelem, protože vzešel ze samostatných rozhovorů mezi Hamásem, Radou míru a zprostředkovatelskými zeměmi, mezi něž patří Egypt, Katar, Turecko a Spojené státy.
„Izrael se z našich současných pozic v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen,“ oznámil Netanjahu.
Takový krok by byl v rozporu s plánem odzbrojení, který předpokládá, že se Izrael stáhne zpět k původní žluté linii, která rozděluje Pásmo Gazy. K této linii se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří a propuštění rukojmích uzavřené s hnutím Hamás v říjnu 2025. Od té doby však Izrael svou kontrolu nad územím rozšířil z přibližně 53 procent na více než 60 procent.
Dohoda, jejíž podrobnosti a časový plán nebyly zveřejněny, předpokládá postupné, ale úplné odzbrojení Hamásu a všech palestinských skupin v Pásmu Gazy a také stažení izraelské armády z této oblasti. Hamás souhlasil s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Pásmem Gazy.
O dohodě již v úterý jednali izraelský premiér Netanjahu a vysoký představitel pro Pásmo Gazy Nikolaj Mladenov, uvedla Rada míru, podle které byly rozhovory „konstruktivní a detailní“.
Příměří z loňského října utlumilo konflikt, v jehož důsledku podle palestinských úřadů od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy více než 73 tisíc lidí, převážně palestinských civilistů. Rozsáhlou izraelskou vojenskou operaci vyvolal útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů.



Politolog Michal Pink v rozhovoru popisuje vyhlídky hnutí ANO v komunálních volbách a zamýšlí se nad tím, jakým způsobem Andrej Babiš vybírá kandidáty na primátory velkých měst. A hovoří v této souvislosti o selhání a úpadku kádrových rezerv. Své důsledky to podle něj bude mít také po volbách.



Masové nasazení dronů změnilo vedení bojových operací. Ukrajinský velitel nyní řekl, kdo má podle něj nejlepší předpoklady stát se výjimečným operátorem. Při výběru lidí pro obsluhu dronů totiž Ukrajinci přihlížejí i k tomu, zda umějí dobře ovládat herní ovladač. A konkrétně, zda uchazeč zvládl specifickou misi z herní série GTA, při níž se svého času rozčiloval nejeden hráč.



Wimbledonská šampionka Linda Nosková vstoupila do tenisového turnaje v Cincinnati vítězstvím. Nasazená šestka, jež měla na úvod volný los, ve druhém kole porazila dvakrát 6:3 Katie Boulterovou z Velké Británie a připsala si první výhru od svého premiérového grandslamového triumfu v All England Clubu.



Ani největší naděje české výpravy na atletickém mistrovství Evropy v Birminghamu medaili nezískaly. Halová mistryně světa Lurdes Gloria Manuel skončila v běhu na 400 metrů čtvrtá. Obhájce titulu Jakub Vadlejch obsadil v hodu oštěpem páté místo. K medaili mu chybělo devět centimetrů.



Fotbalisté Sparty porazili doma ve čtvrtém ligovém kole Teplice 4:1 a připsali si druhou výhru v sezoně nejvyšší soutěže. To Plzeň měla problémy, poslední Zlín udolala po boji 3:2.