Netanjahu byl tajně v Moskvě. Kvůli útoku na Írán?

Zahraničí Zahraničí
10. 9. 2009 9:35
Izraelský premiér prý mohl podle ruského listu Kommersant jednat i o útoku na íránská jaderná zařízení
Skrývá Benjamin Netanjahu alias "Bibi" nějaký trumf v rukávu?
Skrývá Benjamin Netanjahu alias "Bibi" nějaký trumf v rukávu? | Foto: Reuters

Jeruzalém - Kam se v pondělí ztratil izraelský premiér? Tato otázka od té doby zaměstnává izraelské deníky i veřejnost. Benjamin Netanjahu zmizel z jejích radarů a teprve později vydal prohlášení, že byl údajně na návštěvě nespecifikovaného bezpečnostního objektu v Izraeli.

Podle izraelských a ruských médií se však nacházel v Moskvě. Deník Haarec tvrdí, že se tam rozjel Rusy přesvědčit, aby neprodávali Íránu systém protiletecké obrany S-300 a odvolává se na nejmenovaný vládní zdroj z Jeruzaléma.

Systém ruské protiletecké obrany by mohl Írán pomoci ochránit před případným leteckým útokem, který Izrael, jemuž se nelíbí íránský jaderný program, odmítá vyloučit.

Spekuluje se, že za podezřelých okolností ztracená a pak opět nalezené ruská loď Arctic Sea mohla mít na palubě místo proklamovaného dřeva pro Alžírsko právě rakety pro Írán. A že únosci nebyli piráti, ale Izraelci. Další verze hovoří o tom, že loď zastavila sama tajná ruská služba FSB.

Podle ruského deníku Kommersant mohl Netanjahu teď v Moskvě jednat dokonce o samotném úderu proti Íránu.

Úder proti Íránu?

"(...) izraelský premiér v Moskvě skutečně byl," napsal deník dle ČTK s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj v Kremlu. "Podle názoru expertů by taková cesta měla smysl jen za mimořádných okolností. Kupříkladu v případu záměru Izraele zasadit úder Íránu," dodal.

Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16
Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16 | Foto: Reuters

Bývalý Netanjahuův spolupracovník Beni Briskin listu řekl, že podobné tajné cesty lze vysvětlit jen mimořádnými, "vyššími okolnostmi".

Jiný, tentokrát  nejmenovaný izraelský zdroj tvrdí, že "taková návštěva může být spjata výlučně s nějakou novou hrozivou informací o íránském jaderném programu", takže "nelze vyloučit, že Izrael je připraven přistoupit k rozhodným krokům, o čemž Netanjahu považoval za potřebné informovat Kreml".

Podle Haarecu svolal Netanjahu po svém návratu z Moskvy mimořádné schůzi části svého kabinetu a pak o ní informoval i prezidenta Šimona Perese.

Pravděpodobně ne

Mluvčí Kremlu Netanjahuovu návštěvu nevyloučil, prohlásil však, že se premiér nesetkal ani s prezidentem Dmitrijem Medveděvem, ani s premiérem Vladimirem Putinem.

Foto: Reuters

Pokud by si však Netanjahu skutečně chtěl svou návštěvou zajistit souhlas Ruska k útoku na Írán, znamenalo by to, že už zřejmě dostal zelenou ze Spojených států. V tom však Izrael nepodpořil ani republikánský exprezident USA George W. Bush.

Současný šéf Bílého domu Barack Obama je v tomto ohledu případným izraelským plánům nakloněn ještě méně.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy