Netanjahu byl tajně v Moskvě. Kvůli útoku na Írán?

Zahraničí Zahraničí
10. 9. 2009 9:35
Izraelský premiér prý mohl podle ruského listu Kommersant jednat i o útoku na íránská jaderná zařízení
Skrývá Benjamin Netanjahu alias "Bibi" nějaký trumf v rukávu?
Skrývá Benjamin Netanjahu alias "Bibi" nějaký trumf v rukávu? | Foto: Reuters

Jeruzalém - Kam se v pondělí ztratil izraelský premiér? Tato otázka od té doby zaměstnává izraelské deníky i veřejnost. Benjamin Netanjahu zmizel z jejích radarů a teprve později vydal prohlášení, že byl údajně na návštěvě nespecifikovaného bezpečnostního objektu v Izraeli.

Podle izraelských a ruských médií se však nacházel v Moskvě. Deník Haarec tvrdí, že se tam rozjel Rusy přesvědčit, aby neprodávali Íránu systém protiletecké obrany S-300 a odvolává se na nejmenovaný vládní zdroj z Jeruzaléma.

Systém ruské protiletecké obrany by mohl Írán pomoci ochránit před případným leteckým útokem, který Izrael, jemuž se nelíbí íránský jaderný program, odmítá vyloučit.

Spekuluje se, že za podezřelých okolností ztracená a pak opět nalezené ruská loď Arctic Sea mohla mít na palubě místo proklamovaného dřeva pro Alžírsko právě rakety pro Írán. A že únosci nebyli piráti, ale Izraelci. Další verze hovoří o tom, že loď zastavila sama tajná ruská služba FSB.

Podle ruského deníku Kommersant mohl Netanjahu teď v Moskvě jednat dokonce o samotném úderu proti Íránu.

Úder proti Íránu?

"(...) izraelský premiér v Moskvě skutečně byl," napsal deník dle ČTK s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj v Kremlu. "Podle názoru expertů by taková cesta měla smysl jen za mimořádných okolností. Kupříkladu v případu záměru Izraele zasadit úder Íránu," dodal.

Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16
Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16 | Foto: Reuters

Bývalý Netanjahuův spolupracovník Beni Briskin listu řekl, že podobné tajné cesty lze vysvětlit jen mimořádnými, "vyššími okolnostmi".

Jiný, tentokrát  nejmenovaný izraelský zdroj tvrdí, že "taková návštěva může být spjata výlučně s nějakou novou hrozivou informací o íránském jaderném programu", takže "nelze vyloučit, že Izrael je připraven přistoupit k rozhodným krokům, o čemž Netanjahu považoval za potřebné informovat Kreml".

Podle Haarecu svolal Netanjahu po svém návratu z Moskvy mimořádné schůzi části svého kabinetu a pak o ní informoval i prezidenta Šimona Perese.

Pravděpodobně ne

Mluvčí Kremlu Netanjahuovu návštěvu nevyloučil, prohlásil však, že se premiér nesetkal ani s prezidentem Dmitrijem Medveděvem, ani s premiérem Vladimirem Putinem.

Foto: Reuters

Pokud by si však Netanjahu skutečně chtěl svou návštěvou zajistit souhlas Ruska k útoku na Írán, znamenalo by to, že už zřejmě dostal zelenou ze Spojených států. V tom však Izrael nepodpořil ani republikánský exprezident USA George W. Bush.

Současný šéf Bílého domu Barack Obama je v tomto ohledu případným izraelským plánům nakloněn ještě méně.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy