Netanjahu bude s Trumpem hovořit o Íránu a další fázi plánu pro Gazu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedl, že příští týden bude s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednat o íránských jaderných aktivitách i o další fázi Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.

Netanjahu v pondělí na společné tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem v Jeruzalémě řekl, že Izrael ví, že Írán v poslední době prováděl "cvičení", aniž by je blíže popsal. Íránská média dříve v pondělí uvedla, že Írán v několika městech provedl raketová cvičení, podle Reuters již podruhé za poslední měsíc.

Západní mocnosti pokládají íránský balistický arzenál za konvenční vojenskou hrozbu pro Blízký východ, ale také za možný nástroj k odpalu jaderných zbraní, pokud by je Írán vyvinul. Teherán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou bombu neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.

Vztahy mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem v uplynulých deseti letech zesílily, což je podle Reuters dáno mimo jiné sdílenými obavami z rostoucího tureckého vlivu v regionu.

Netanjahu uvedl, že i přes "významné úspěchy" během červnové dvanáctidenní války s Íránem zůstávají základní očekávání Izraele a Spojených států vůči Íránu stejná - mimo jiné požadavek na snížení úrovně obohacování uranu. Při tomto obohacování se v uranu zvyšuje podíl izotopu 235, který je klíčový pro jaderné štěpení a jehož zvýšená koncentrace je předpokladem pro výrobu jaderné bomby.

"Samozřejmě to bude jedním z témat našich jednání," řekl izraelský premiér k plánované schůzce s Trumpem příští týden. "O konfrontaci s Íránem neusilujeme, naším cílem je stabilita, prosperita a mír," dodal.

Podle Netanjahua se jeho rozhovory s Trumpem ve Washingtonu zaměří především na přechod k další fázi Trumpova plánu pro Gazu a na řešení situace kolem libanonského militantního hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem. Netanjahu v této souvislosti uvedl, že Izrael si přeje "stabilní a svrchovaný Libanon" a také, aby jemenští Íránem podporované povstalci Húsíové neútočili na obchodní lodě.

Se svým řeckým a kyperským protějškem se Netanjahu dohodl na prohloubení bezpečnostní spolupráce. Zmínil také iniciativu tří zemí, jejímž cílem je propojit Indii s Evropou přes Blízký východ po moři a železnicí.

Christodulidis projekty popsal jako vytvoření "jihovýchodní brány, která spojí Evropu s Blízkým východem a dalšími regiony". Lídři také uvedli, že se budou snažit pokročit v projektu podmořského elektrického kabelu, jenž má propojit jejich energetické sítě s Evropou a Arabským poloostrovem.

Mitsotakis podle Reuters poznamenal, že Řecko je vstupní branou pro zkapalněný zemní plyn. "Je to nové energetické centrum jihovýchodní Evropy," řekl s tím, že propojovací projekty zůstávají klíčovou prioritou všech tří zemí.