Do Skotska se chystá vědecká expedice. Pravdu o lochnesské příšeře odhalí testy DNA

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
26. 5. 2018 7:20
Žije v jezeře Loch Ness příšera? A co všechno v něm vlastně žije? Na tyto otázky chtějí vědci odpovědět pomocí analýzy vzorků DNA.
Slavný snímek z roku 1934, o jehož pravosti se spekulovalo až do 90. let, kdy se odhalilo, že jde o podvod.
Slavný snímek z roku 1934, o jehož pravosti se spekulovalo až do 90. let, kdy se odhalilo, že jde o podvod. | Foto: Aktuálně.cz

Edinburgh - Tým složený z vědců ze všech koutů světa se chystá odjet do Skotska a vyřešit tam jednu z největších záhad, které lidstvo trápí už stovky let: Žije v jezeře Loch Ness příšera?

A půjdou na to ze široka. Existenci bájného tvora potvrdí nebo vyvrátí tím, že nejprve odpoví na jinou, po vědecké stránce také zajímavou otázku: Co všechno vůbec v hlubokém a izolovaném skotském jezeře Loch Ness žije? 

Expedici badatelů povede novozélandský profesor Neil Gemmell, který je sám osobně k existenci "Nessie" poměrně skeptický. "Jdu do toho s vědomím, že žádná nestvůra pravděpodobně neexistuje, ale chci tuto hypotézu otestovat," cituje ho The Guardian.

"A vznikne nám z toho opravdu pěkný průzkum biodiverzity jezera Loch Ness. Není pochyb, že najdeme nové věci, a to je velmi vzrušující," dodal.

Chystaný komplexní průzkum slavného jezera připomíná spíše lékařskou prohlídku. Vědci z vodní plochy odeberou vzorky DNA, které odhalí všechny jeho obyvatele. I ten nejdrobnější živočich, nebo naopak skrývající se obří bájná příšera po sobě zanechávají genetické stopy. Například z kůže, srsti, peří nebo moči.

Získané vzorky DNA se pak v laboratořích na Novém Zélandu, v Austrálii, v Dánsku a ve Francii porovnají s databází stovek tisíc známých organismů.

Profesor Gemmell ale nepochybuje, že ne každý vzorek bude do databáze pasovat. Je naopak přesvědčen, že se mu podaří objevit zcela nové druhy organismů, zejména bakterií.

Lovci Nessie

Stále se ovšem najdou lidé, kteří doufají i v objevení něčeho většího. Naposledy vlnu senzace mezi fanoušky pověsti o Nessie vyvolal snímek jezerního dna ze sonaru, na kterém se objevilo něco, co tvarem připomínalo bájnou příšeru. Nessie se totiž i přes neexistenci přímých důkazů o jejím životě připisuje poměrně konkrétní podoba.

Má být 15 až 20 metrů dlouhá s třímetrovým krkem a připomínat pravěkého plaza. Snímek před dvěma lety pořídil slavný lovec "lochnesky" Adrian Shine.

Takhle má vypadat slavná Nessie.
Takhle má vypadat slavná Nessie. | Foto: Facebook - Loch Ness Information

Krátce na to se ukázalo, že na něm opravdu byla Nessie. Jenže nebyla skutečná, šlo o potopený a opuštěný model z filmu o Sherlocku Holmesovi, který se u jezera natáčel v 70. letech. Nehledě na to je ale Adrian Shine považován za zkušeného badatele, a tak i tento lovec lochnesské příšery vědecký tým doprovodí.

Mýty o nestvůře z jezera kolují mezi lidmi už stovky let. První zmínka o Nessie pochází ze šestého století. Opravdovou senzací se ale stala až v době, kdy bylo možné o její existenci sbírat důkazy na fotoaparáty a videokamery.

Žádný ještěr neexistuje

Asi vůbec nejslavnější snímek lochnesské příšery pořídil v roce 1934 londýnský gynekolog R. K. Wilson. Údajně se mu podařilo vyfotit hlavu a krk Nessie, která vykukovala nad vodní hladinu.

Fotografie, kterou otiskl britský deník Daily Mail, byla dlouho považována za důkaz o existenci obřího tvora žijícího ve skotském jezeře. Skeptici dlouho hledali jiné logické vysvětlení. Až po šedesáti letech, na začátku 90. let, se přítel doktora Wilsona, který mezitím zemřel, přiznal, že šlo o podvrh. Snímek ve skutečnosti představuje šikovně nafocenou maketu vyrobenou ze dřeva a plastu.

Od té doby bylo podniknuto ještě několik pokusů prozkoumat jezero pomocí nejmodernějších technologií včetně sonaru, kamer s nočním viděním a ponorek brázdících hluboké vody jezera. Žádný z nich ale nebyl úspěšný a Nessie nebyla dodnes objevena.

V roce 2003 britská televizní stanice BBC naopak přišla s důkazem, že žádná lochnesská příšera neexistuje. Celý rok prohledávaly jezero stovky sonarů a satelitů, aby tým badatelů mohl potvrdit nebo vyvrátit existenci obřího tvora.

Podle jedné z teorií může být Nessie ve skutečnosti druhohorní ještěr, který v izolovaném a hlubokém lochnesském jezeře přežil až dodnes. Jenže ani tentokrát sonary na žádného takového živočicha nenarazily.

Jestli bude profesor Gemmell úspěšnější, ukáže výsledek pátrání jeho vědeckého týmu příští rok v lednu.

Video: Londýnské kanály ucpala příšera

Kanály Londýna ucpala příšera. Váží jako velryba a je delší než Tower Bridge. | Video: Thames Water
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví neshodly na růstu platů zdravotníků

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví na růstu platů zdravotníků pro příští rok zatím nedohodly. Znovu se mají sejít v pondělí příští týden, řekla v pondělí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Zástupci zdravotníků žádali růst platů o 3000 korun a u lékařů o deset procent, celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. To už dříve odmítli zástupci soukromých lékařů i vedení nemocnic v radě poskytovatelů. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT obsadil na „olympiádě robotů“ druhé místo ve virtuálním prostředí

Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů. Výsledky agentura DARPA vyhlásila v pátek 24. září při slavnostním ceremoniálu v Kentucky ve Spojených státech

Soutěž softwarových řešení probíhala v osmi podzemních virtuálních světech,
které reprezentují různá prostředí. V nich se s veškerou dynamikou a kinematikou pohybují trojdimenzionální modely robotů, kteří v simulovaném prostředí ve vzájemné spolupráci plní stejné úkoly záchranářů jako jejich reálné předobrazy.

„Soustředili jsme se především na hlavní soutěž s reálně existujícími roboty, proto je pro nás druhé místo ve virtuálním závodu příjemné překvapení. Výsledek totiž ukazuje možnosti technického řešení, do kterého jsme investovali zejména díky subvenci agentury DARPA. To, že naše řešení funguje takto dobře ve virtuálu, nám dává slibnou perspektivu i pro práci s reálným systémem,“ říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu více než třiceti vědců a studentů z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj: Domácí
Další zprávy