Evropa v panice. Trump obrací zájem jinam, už „velmi dobře“ jednal se Zelenským

Pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se po uklidnění krize s Íránem znovu obrací k válce na Ukrajině. To však vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Kyjeva, které na probíhajícím summitu G7 čeká tvrdá diplomatická práce. Americký prezident se již na okraj setkání sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, se kterým řešil další vojenskou pomoc.

Trump dorazil do Francie na summit G7 den po své velkolepé oslavě 80. narozenin v dobrém rozpoložení a nešetřil optimismem. Po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil, že nově získaný prostor po vyřešení blízkovýchodního konfliktu hodlá využít k ukončení bojů na východě Evropy.

„Teď, když je tohle (Írán) vyřešené, se zaměříme na Ukrajinu a uvidíme, jestli to dokážeme dotáhnout. Každý měsíc umírá 25 tisíc lidí, většinou vojáků. To by se nemělo dít,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Mezi evropskými spojenci Kyjeva však Trumpův optimismus budí spíše rozpaky. Podle serveru Politico totiž v zákulisí panují obavy, že by se americký prezident mohl pokusit opět převzít kontrolu nad mírovými rozhovory a narušit tím unijní strategii maximálního ekonomického tlaku na Rusko a bezpodmínečné podpory Ukrajiny.

„To, že byl Trump rozptýlený jinými věcmi, vlastně nebylo úplně špatně,“ uvedl pro Politico jeden z evropských diplomatů.

„Velmi dobré“ setkání se Zelenským

V úterý se na okraj summitu nejvyspělejších ekonomik světa Trump sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzku, ze které ukrajinský lídr zveřejnil fotografii na sociálních sítích, označil Trump pro stanici NBC jako „velmi dobrou“ a nevyloučil její brzké opakování.

Zelenskyj po jednání uvedl, že americký prezident se vyjádřil k další pomoci Ukrajině pozitivně. Řekl také, že lídři G7 se shodli, že Rusko válku nevyhrává a že Moskva musí co nejdříve přistoupit na dohodu. Trump měl podle něj zároveň vyjádřit přesvědčení, že Spojené státy mohou Ukrajině pomoci s dodávkami dalších raket pro protivzdušnou obranu.

Podle Politica by mělo následovat širší dvouhodinové pracovní jednání lídrů G7 se Zelenským. To se bude zřejmě točit kolem dvou klíčových otázek: Jak přimět Vladimira Putina k vážně míněným mírovým rozhovorům a kdo přesně bude za západní spojence u vyjednávacího stolu sedět.

Budou Evropané u jednacího stolu?

Zelenskyj při nedávných schůzkách s evropskými lídry trval na tom, že Evropa musí být přímým účastníkem jednání – nikoli jako pouhý prostředník, ale jako spojenec s vlastními bezpečnostními zájmy.

Představitelé Evropy a Kyjeva před summitem rovněž uvedli, že chtějí Spojené státy získat pro jednotnou a tvrdou vyjednávací pozici, která odmítá jakékoli územní ústupky vůči Rusku, přičemž evropská diplomacie už v tomto směru začala jednat.

Německo, Francie a Velká Británie minulý týden podnikly první opatrné kroky k navázání přímých kontaktů s Moskvou, když se jejich velvyslanci setkali v ruské metropoli s náměstkem ruského ministra zahraničí Michailem Galuzinem.

Trojice nejsilnějších evropských ekonomik tam zopakovala své požadavky na okamžité příměří, robustní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a využití současné linie dotyku pouze jako výchozího bodu pro debaty, nikoli jako nové fixní hranice.

Pokud však do hry opět vstoupí Donald Trump, hrozí, že evropský pohled na budoucí uspořádání míru sdílet nebude – a možná ani nebude chtít Evropany u jednacího stolu.