Známí novináři přišli ze dne na den o práci. Je to rána pod pás, ale nevzdáme se, vzkazují Orbánovi

Martin Ehl Martin Ehl
11. 10. 2016 16:32
V pátek odešli z práce, v neděli už žádnou neměli. Maďarský levicový deník Népszabadság, velmi kritický vůči vládě premiéra Viktora Orbána, ze dne na den skončil. "Byla to rána pod pás," řekl Aktuálně.cz editor listu András Dési. Pravicová vláda média omezuje systematicky, ovšem nářky novinářů nad diskriminací zní Maďarskem mnohem déle. Za vlády socialistů si na ni stěžovala pravicová média, byť nedosahovala takových rozměrů jako nyní.
Poslední vydání maďarského levicového listu Népszabadság, jehož vydávání bylo ze dne na den ukončeno.
Poslední vydání maďarského levicového listu Népszabadság, jehož vydávání bylo ze dne na den ukončeno. | Foto: Reuters

Budapešť – Maďarská mediální skupina Mediaworks má v podtitulu svého názvu slogan "Obsah především".

V posledních dnech to vyznívá ironicky. Nejspíš kvůli obsahu kritickému vůči vládní straně Fidesz totiž firma od soboty uzavřela deník Népszabadság, vnímaný doma i v zahraničí jako hlavní kritický hlas vůči vládní straně a jejímu premiéru Viktoru Orbánovi.

Mediální dům, patřící skupině rakouského investora Heinricha Peciny, je jedním z největších hráčů maďarského mediálního trhu, protože skupinu koupil od německých firem Ringier a Axel Springer.

Nad celou operací už v roce 2014 visel otazník, proč ji rakouský investor kupuje. Odpověď začala přicházet během letošního léta, kdy z vládních kruhů začalo v budapešťských kavárnách prosakovat: Népszabadság je náš.

Rána pod pás

"Byla to rána pod pás. Sice jsme pořád v šoku, ale šéfredaktor už jedná s majitelem, zda by byl ochoten prodat značku novin, archivy a předplatitele," řekl Aktuálně.cz András Dési, jeden ze seniorních editorů novin a zástupce šéfa zahraniční rubriky. "Sháníme investora, vyhlásili jsme i sbírku."

Viktor Orbán od nástupu k moci v roce 2010 postupně zpacifikoval kritická média, ať pomocí změn zákonů týkajících se veřejnoprávních médií nebo omezením inzerce a regulace soukromých médií.

Fakticky už neexistuje celoplošná stanice, která by byla vůči vládě kritická. Zůstávají weby a několik novin a týdeníků, mezi nimi byl dosud Népszabadság, který se podle některých zpráv loni poprvé dostal po letech ztrát do mírného zisku.

V pátek se jeho redaktoři a techničtí pracovníci rozloučili ve starém sídle a měli v neděli nastoupit do nové redakce. Ale v sobotu jim kurýři rozvezli dopisy, že do práce už nemusejí. Jejich smlouvy jsou stále platné, mobily fungují, ale e-maily jsou zablokované, podobně jako třeba elektronický archiv, plný kritických článků o nynější vládě.

"Psali jsme naposledy například o nové milence šéfa národní banky a jejím platu," říká Dési. "Důležité je, že držíme pohromadě a snažíme se něco společně připravit."

Népszabadság není první

Příběh Népszabadságu není ojedinělý, i když jde o list s dlouhou tradicí, který byl od padesátých let hlásnou troubou maďarských komunistů a posléze jejich nástupců, socialistů, kteří podíl ve vydavatelství postupně prodali německým investorům.

Orbán systematicky omezoval média dříve spojená s levicově liberálními stranami, jako je Klub Rádio. Jiný mediální dům spojený s postkomunisty Telegraf Kiadó, který vydává týdeník 168ora, zase získal neznámý investor z Velké Británie. I když je týdeník ztrátový, stále vychází a zaměstnanci jsou nyní po zavření deníku Népszabadság velmi nervózní.

Média jako Népszabadság nebo 168ora měla za vlád liberálů a socialistů do roku 2009 privilegované postavení. Bývalá vládní strana socialistů je ovlivňovala a zřejmě na ně i doplácela přes svoji nadaci. Tehdy si naopak novináři pravicových médií stěžovali na diskriminaci, i když nedosahovala takových rozměrů jako nyní za vlády Viktora Orbána. Ten například sjednotil pod jedno vedení a sestěhoval do jedné budovy veřejnoprávní televizi a rozhlas – a zároveň jejich fungování ekonomicky velmi zefektivnil.

Před dvěma lety se rozhádal se svým dosavadním hlavním finančníkem a majitelem pravicové mediální skupiny Lajosem Simicskou. Jeho mediální skupina se také rozpadla, část přešla pod křídla Fideszu a část pod Simicskovým vedení nyní podporuje radikálně nacionalistickou opoziční stranu Jobbik. Vlajkovou lodí je deník Magyar Nemzet, v jehož čele stojí jako ředitel Simicskův čtyřiadvacetiletý syn.

Média kritická vůči vládětak nemizí, jen to jejich novináři mají složitější. "Maďarská média nám vyjádřila solidaritu, dokonce i Magyar Nemzet nebo ekonomický deník Világgazdaság, který patří také do skupiny Mediaworks," vysvětluje András Dési. "Držíme pohromadě a jen tak se nevzdáme."

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy