Nepřátelství neutlumil ani virus. USA a Írán si opět vyhrožují, sankce dál pokračují

Martin Novák Martin Novák
24. 4. 2020 16:10
Spojené státy a Írán patří k zemím nejvíce postiženým koronavirem, dva nepřátele to ale nespojilo. Ačkoliv americký ministr zahraničí Mike Pompeo v březnu připustil, že Washington by vzhledem ke kritické zdravotnické situaci v Íránu mohl zmírnit své ekonomické sankce, nestalo se tak.
Rozprašování dezinfekce v ulicích Teheránu.
Rozprašování dezinfekce v ulicích Teheránu. | Foto: Reuters

Šéf diplomacie EU Josep Borrell potvrdil, že jeho návrhy na uvolnění embarga a poskytnutí hospodářské pomoci Íránu americká vláda zamítla. "Je mi líto, že Američané odmítají souhlasit s tím, aby Mezinárodní měnový fond Íránu pomohl. Z humanitárních důvodů by s tím měli souhlasit," prohlásil Borrell.

Z Washingtonu však zní, že politika maximálního nátlaku a izolace vůči islámské republice trvá a nic se na ní nemění. Americký prezident Donald Trump v roce 2018 zpřísnil sankce s cílem úplně přerušit íránský vývoz ropy. Sankce se vztahují i na evropské a jiné firmy, které s Teheránem obchodují.

Íránskou hospodářskou krizi pandemie koronaviru výrazně zhoršila. Vláda nejprve v únoru váhala s přijetím opatření, pak ale zavřela obchody, restaurace a ekonomika se téměř zastavila. Až tento týden vláda otevřela obchody a povolila cestování mezi městy. Země má přes 5500 mrtvých a více než 88 tisíc nakažených, od poloviny dubna se ale denní počet nakažených snižuje.

Americký ministr Pompeo v březnu řekl, že sankce platí dál, ale americká vláda může poslat Íránu zdravotnickou pomoc. To odmítl íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí se slovy, že Američané si mají pomoci hlavně sami sobě. Minulou sobotu Trump Teheránu nabídl plicní ventilátory, na to íránští představitelé nijak nereagovali.

Tento týden se vrátily také rétorické výhrůžky, známé z minulosti. Trump prohlásil, že íránské lodě znovu po několikaměsíční odmlce začaly v Perském zálivu "obtěžovat" lodě amerického námořnictva. Íránský člun se podle Pentagonu přiblížil k americké lodi na pouhých deset metrů. Trump řekl, že dal posádkám amerických plavidel volnou ruku k palbě na Íránce, pokud se incidenty budou opakovat.

"Americká armáda má ve svých řadách přes pět tisíc lidí s nemocí covid-19. A nemá co dělat přes sedm tisíc mil od domova u našich břehů Perského zálivu," napsal na Twitteru íránský ministr zahraničí Muhammad Zaríf.

Íránské revoluční gardy oznámily, že vypustily na oběžnou dráhu vojenský satelit Núr (Světlo). Gardy jsou elitní íránské vojenské jednotky, jejichž bývalého velitele Kásema Solejmáního v lednu Američané z rozkazu Trumpa zlikvidovali v Bagdádu. Zprávu o družici zveřejnil Solejmáního nástupce ve funkci Hosejn Salámí. Prohlásil rovněž, že Írán zničí americké lodě, pokud budou ohrožovat jeho plavidla.

Vypuštění družice na oběžnou dráhu odsoudila jako porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN i Francie, která se ale snaží odrazovat Donalda Trumpa od větších vojenských akcí v Perském zálivu. V odvetě za smrt Solejmáního Íránci bombardovali americké základny v Iráku a omylem sestřelili ukrajinské letadlo se 176 lidmi na palubě.

Video: Muž natočil pád ukrajinského boeingu v Íránu

Muž natočil pád ukrajinského Boeingu u Teheránu. Exploze byla vidět na kilometry daleko | Video: Twitter: alihashem_tv
 

Právě se děje

před 24 minutami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
Další zprávy