Cestu předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan podpořilo 70 světových politiků

ČTK ČTK
27. 8. 2020 14:37
Sedmdesát politiků z Evropského parlamentu, Spojených států, Kanady, Austrálie a dalších zemí vydalo společné prohlášení, v němž vyjadřují podporu nadcházející návštěvě předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu. Signatáři dopisu zároveň odsuzují snahy pevninské Číny cestu české delegace zmařit.
Miloš Vystrčil.
Miloš Vystrčil. | Foto: Radek Bartoníček

"Česká republika má právo rozvíjet hospodářské a kulturní vztahy s Tchaj-wanem a předseda Senátu Miloš Vystrčil, který je druhým nejvyšším ústavním činitelem v České republice, nepotřebuje k návštěvě Tchaj-wanu souhlas Číny," píše se v prohlášení, jehož iniciátory byli český europoslanec Alexandr Vondra a jeho slovenská kolegyně Miriam Lexmannová.

Lexmannová prohlášení, které bylo vydáno v úterý, zveřejnila na svém twitterovém účtu a citoval z něj například tchajwanský server Taiwan News. Dokument připomíná, že cestu chtěl původně uskutečnit Vystrčilův předchůdce ve funkci Jaroslav Kubera, který ale v lednu náhle zemřel. Prohlášení také upozorňuje, že Kuberu i Vystrčila od jejich záměru zrazovalo čínské velvyslanectví a hrozilo v této souvislosti i českým firmám.

Vystrčil na Tchaj-wan odletí v sobotu odpoledne a při návštěvě se setká s nejvyššími tchajwanskými představiteli, včetně prezidentky Cchaj Jing-wen. Předsedu Senátu doprovodí devadesátičlenná delegace.

Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Video: Moje cesta na Tchaj-wan je čím dál reálnější. Není možné být lokajem Číny, říká Vystrčil

Vystrčil jednal s prezidentem Zemanem o výhrůžném dokumentu s razítkem čínské ambasády, který se dostal krátce před smrtí k Jaroslavu Kuberovi. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
Další zprávy