Tel Aviv / Varšava - "Moji babičku zavraždili v Polsku Němci a Poláci. Nepotřebuji od vás lekce o holokaustu. Důsledky těchto událostí jsou dodnes v naší kolektivní paměti. Vaše ambasáda by se měla okamžitě omluvit," vzkázal o víkendu polské ambasádě v Tel Avivu izraelský politik Jair Lapid, lídr tamní opoziční strany Ješ Atid (Budoucnost existuje).
Kritizoval tak návrh nového polského zákona. Ten by pod hrozbou pokut a trestu vězení zakázal použití sousloví "polské vyhlazovací tábory" v případě, kdy se hovoří o nacistických táborech zřízených na obsazeném polském území za druhé světové války. Před ní žilo v Polsku kolem 3 milionů Židů, přibližně 90 procent z nich se ale po masovém válečném vraždění nedožilo roku 1945.
I am a son of a Holocaust survivor. My grandmother was murdered in Poland by Germans and Poles. I don’t need Holocaust education from you. We live with the consequences every day in our collective memory. Your embassy should offer an immediate apology.
— יאיר לפיד (@yairlapid) January 27, 2018
Podle twitterového účtu polské ambasády v Tel Avivu nemá nová legislativa, schválená dolní komorou polského parlamentu minulý pátek, "mazat cokoliv v historii, ale bránit pravdu před pomluvami". S tím ale nesouhlasí řada Židů, kteří holokaust přežili a po válce uprchli do Izraele. Stejně jako část jejich potomků a tamních politiků.
Diplomatická válka
Z citlivého sporu o nedávnou historii už se stala veřejná diplomatická roztržka mezi Varšavou a Tel Avivem. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je nový polský zákon "nesmyslný".
"Nikdo nemůže změnit historii a holokaust nelze popřít," dodal Netanjahu a vyzval izraelské diplomaty, aby stanovisko tlumočili polským kolegům.
K protestům se připojil také izraelský prezident Reuven Rivlin. "I mezi Poláky byli lidé, kteří nacistům pomáhali. Každý zločin, každý přestupek musí být odsouzen. Musí být prozkoumán a pojmenován," uvedl Rivlin.
Podle prohlášení izraelského památníku holokaustu Jad Vašem je termín "polský vyhlazovací tábor" historickou dezinterpretací. Snahy omezit zmiňování a zkoumání podílu Poláků na zločinech spáchaných na jejich půdě jsou ale údajně "vážnou chybou".
Řekl to i Obama
Vláda ve Varšavě se proti označení "polský vyhlazovací tábor" veřejně ohrazovala už v minulosti. Ostrou kritiku od ní například sklidil americký prezident Barack Obama, když v roce 2012 omylem toto spojení použil. Bílý dům později Obamovy výroky upřesnil a za jejich použití se omluvil.
Barack Obama did say that the camps were "Polish death camps"#GermanDeathCampshttps://t.co/nRh1VvEMvo
— Janina (@Ojdadana) January 28, 2018
Nová pravicová vláda v Polsku se nyní pokouší zakotvit zákaz používání tohoto termínu i právně a pod hrozbou sankcí. Podle nového premiéra Mateusze Morawieckého by měli "Židé, Poláci a všechny oběti holokaustu strážit památku těch, kteří byli zavražděni německými nacisty". "Auschwitz-Birkenau není polské jméno a 'Arbeit macht frei' není polská věta," napsal premiér o víkendu na Twitteru.
Ministerstvo zahraničí ve Varšavě navíc zveřejnilo text veřejného polsko-izraelského prohlášení z roku 2016, které se kromě jiného vůči termínu "polský vyhlazovací tábor" jasně vymezuje.
Joint statement of Poland and Israel published on 22 November 2016, in which both countries expressed an opposition to use a term “Polish death camps”: pic.twitter.com/deDlAbAfuP
— Ministry of Foreign Affairs 🇵🇱 (@PolandMFA) January 28, 2018
Podle jednoho z předkladatelů nového zákona, náměstka polského ministra spravedlnosti Patryka Jakiho, jsou výroky o polské "spoluzodpovědnosti" za holokaust "jen důkazem toho, jak důležitá nová legislativa je".
Nový zákon ještě musí schválit Senát a podepsat ho prezident. Vzhledem k tomu, že obě instance ovládají příznivci polské pravice, měla by legislativa projít hladce a brzy vstoupit v platnost.
Lidé budou mít strach, tvrdí historička
Podle kritiků nový zákon sice míří proti nepravdivým historickým zkratkám, může ale zároveň ohrozit debatu o polském podílu na vraždění Židů za druhé světové války. "Pro mě je nejproblematičtější atmosféra strachu, kterou tento nový zákon vytváří v debatě o holokaustu," prohlásila v deníku Haaretz izraelská historička Havi Dreifussová, odbornice na výzkum holokaustu a na polsko-židovské vztahy z univerzity v Tel Avivu.
"Z čistě historického hlediska je nepochybné, že vyhlazovací tábory byly projektem německých nacistů a neměly nic společného s Polskem ani s polskými úřady," prohlásila Dreifussová. Ani to ale podle ní nezachraňuje Poláky od upřímné a věcné debaty o jejich podílu na holokaustu.
Historička připomíná zhruba 6700 polských "spravedlivých mezi národy". Ty Poláky, kteří během války i přes hrozbu popravy zachránili někoho z Židů a mají svá jména v izraelském památníku holokaustu Jad Vašem. "Šlo ale spíše o výjimky než o pravidlo," dodává Dreifussová a upozorňuje na přibližně 250 tisíc polských Židů, kteří za války unikli deportacím do vyhlazovacích táborů.
"Velká většina z nich zemřela ne rukama Němců, ale místních lidí, případně kvůli jejich vydání (prchajících Židů) do rukou polské policie nebo Němců, kteří je následně popravili. To je něco, k čemu se Polsko nechce přiznat a co se nový zákon snaží skrýt," uzavřela Dreifussová pro izraelský deník Haaretz.
VIDEO: Přeživší holokaustu vypráví svůj příběh
