Nepotřebujeme od vás lekce o holokaustu. Židé kritizují nový polský zákon o "vyhlazovacích táborech"

Josef Pazderka Josef Pazderka
29. 1. 2018 18:16
Nový zákon, prosazený pravicovou vládou ve Varšavě, zakazuje použití sousloví "polský vyhlazovací tábor" v kontextu nacistických zařízení za druhé světové války. V Izraeli ale budí tento krok čím dál ostřejší kritiku.
Vstupní brána do nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska.
Vstupní brána do nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. | Foto: Libor Fojtík

Tel Aviv / Varšava - "Moji babičku zavraždili v Polsku Němci a Poláci. Nepotřebuji od vás lekce o holokaustu. Důsledky těchto událostí jsou dodnes v naší kolektivní paměti. Vaše ambasáda by se měla okamžitě omluvit," vzkázal o víkendu polské ambasádě v Tel Avivu izraelský politik Jair Lapid, lídr tamní opoziční strany Ješ Atid (Budoucnost existuje).

Kritizoval tak návrh nového polského zákona. Ten by pod hrozbou pokut a trestu vězení zakázal použití sousloví "polské vyhlazovací tábory" v případě, kdy se hovoří o nacistických táborech zřízených na obsazeném polském území za druhé světové války. Před ní žilo v Polsku kolem 3 milionů Židů, přibližně 90 procent z nich se ale po masovém válečném vraždění nedožilo roku 1945. 

Podle twitterového účtu polské ambasády v Tel Avivu nemá nová legislativa, schválená dolní komorou polského parlamentu minulý pátek, "mazat cokoliv v historii, ale bránit pravdu před pomluvami". S tím ale nesouhlasí řada Židů, kteří holokaust přežili a po válce uprchli do Izraele. Stejně jako část jejich potomků a tamních politiků.

Diplomatická válka 

Z citlivého sporu o nedávnou historii už se stala veřejná diplomatická roztržka mezi Varšavou a Tel Avivem. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je nový polský zákon "nesmyslný".

"Nikdo nemůže změnit historii a holokaust nelze popřít," dodal Netanjahu a vyzval izraelské diplomaty, aby stanovisko tlumočili polským kolegům.

K protestům se připojil také izraelský prezident Reuven Rivlin. "I mezi Poláky byli lidé, kteří nacistům pomáhali. Každý zločin, každý přestupek musí být odsouzen. Musí být prozkoumán a pojmenován," uvedl Rivlin. 

Podle prohlášení izraelského památníku holokaustu Jad Vašem je termín "polský vyhlazovací tábor" historickou dezinterpretací. Snahy omezit zmiňování a zkoumání podílu Poláků na zločinech spáchaných na jejich půdě jsou ale údajně "vážnou chybou".

Řekl to i Obama

Vláda ve Varšavě se proti označení "polský vyhlazovací tábor" veřejně ohrazovala už v minulosti. Ostrou kritiku od ní například sklidil americký prezident Barack Obama, když v roce 2012 omylem toto spojení použil. Bílý dům později Obamovy výroky upřesnil a za jejich použití se omluvil

Nová pravicová vláda v Polsku se nyní pokouší zakotvit zákaz používání tohoto termínu i právně a pod hrozbou sankcí. Podle nového premiéra Mateusze Morawieckého by měli "Židé, Poláci a všechny oběti holokaustu strážit památku těch, kteří byli zavražděni německými nacisty". "Auschwitz-Birkenau není polské jméno a 'Arbeit macht frei' není polská věta," napsal premiér o víkendu na Twitteru.

Ministerstvo zahraničí ve Varšavě navíc zveřejnilo text veřejného polsko-izraelského prohlášení z roku 2016, které se kromě jiného vůči termínu "polský vyhlazovací tábor" jasně vymezuje.

Podle jednoho z předkladatelů nového zákona, náměstka polského ministra spravedlnosti Patryka Jakiho, jsou výroky o polské "spoluzodpovědnosti" za holokaust "jen důkazem toho, jak důležitá nová legislativa je".

Nový zákon ještě musí schválit Senát a podepsat ho prezident. Vzhledem k tomu, že obě instance ovládají příznivci polské pravice, měla by legislativa projít hladce a brzy vstoupit v platnost. 

Lidé budou mít strach, tvrdí historička

Podle kritiků nový zákon sice míří proti nepravdivým historickým zkratkám, může ale zároveň ohrozit debatu o polském podílu na vraždění Židů za druhé světové války. "Pro mě je nejproblematičtější atmosféra strachu, kterou tento nový zákon vytváří v debatě o holokaustu," prohlásila v deníku Haaretz izraelská historička Havi Dreifussová, odbornice na výzkum holokaustu a na polsko-židovské vztahy z univerzity v Tel Avivu.

"Z čistě historického hlediska je nepochybné, že vyhlazovací tábory byly projektem německých nacistů a neměly nic společného s Polskem ani s polskými úřady," prohlásila Dreifussová. Ani to ale podle ní nezachraňuje Poláky od upřímné a věcné debaty o jejich podílu na holokaustu.

Historička připomíná zhruba 6700 polských "spravedlivých mezi národy". Ty Poláky, kteří během války i přes hrozbu popravy zachránili někoho z Židů a mají svá jména v izraelském památníku holokaustu Jad Vašem. "Šlo ale spíše o výjimky než o pravidlo," dodává Dreifussová a upozorňuje na přibližně 250 tisíc polských Židů, kteří za války unikli deportacím do vyhlazovacích táborů.

"Velká většina z nich zemřela ne rukama Němců, ale místních lidí, případně kvůli jejich vydání (prchajících Židů) do rukou polské policie nebo Němců, kteří je následně popravili. To je něco, k čemu se Polsko nechce přiznat a co se nový zákon snaží skrýt," uzavřela Dreifussová pro izraelský deník Haaretz.

VIDEO: Přeživší holokaustu vypráví svůj příběh

Video: YouTube
 

Právě se děje

před 4 minutami

Babiš věří, že Zemana přesvědčí, aby nevetoval daňový balíček

Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že přesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby nevetoval daňový balíček. Jeho výhrady k předpisu nicméně chápe, řekl Babiš Rádiu Z. Prezident svůj úmysl sdělil v úterý při schůzce ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Podle Zemana předpis v nynější podobě výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Prezident je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.

"Já ho půjdu nějak ukecat, musím ho přesvědčit," řekl dnes Babiš Rádiu Z. Věří, že Zemana přesvědčí. "Chápu výhrady prezidenta, ale on je samozřejmě z ČSSD, která chtěla vždy navyšovat daně, hnutí ANO je vždy snižovalo," prohlásil. Zeman byl předsedou sociální demokracie, později však stranu opustil a s jejími představiteli vedl řadu sporů.

Daňový balíček obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Zemanovi ale vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Babiš navrhuje senátorům, aby při projednávání balíčku úpravu slevy na poplatníka zrušili. Výpadky příjmů obcí a krajů chce kompenzovat 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Uhelná komise chce ukončit využívání uhlí v roce 2038

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.

Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy