Nepokoje v Bolívii si vyžádaly už sedm mrtvých a stovky zraněných

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 11. 2019 20:49
Nepokoje v Bolívii, které vypukly 20. října kvůli výsledkům prezidentských voleb, si už vyžádaly sedm mrtvých. S odvoláním na generálního prokurátora to uvedla agentura Europa Press.
Protesty v Bolívii.
Protesty v Bolívii. | Foto: Reuters

Poté, co ústavní soud v úterý potvrdil novou hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou, lídr místní opozice Luis Camacho oznámil, že opozice po třech týdnech končí protestní stávku. Áňezovou pak vyzval, aby propustila politické vězně. Poslanci strany odstoupivšího prezidenta Eva Moralese chystají zasedání, kde odmítnou přijmout Moralesovu demisi.

Příznivci Moralese, kterého v neděli armáda a policie donutily k demisi a který se v úterý uchýlil do mexického azylu, v protestech pokračují. Áňezovou za hlavu státu neuznávají. Na středu svolali zasedání poslanci Moralesova Hnutí za socialismus (MAS) a chystají se Moralesovu demisi nepřijmout. Morales stál v čele země jako její první indiánský prezident téměř 14 let. V říjnu byl zvolen na další funkční období, které má začít v lednu. Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala.

Áňezová podle agentury Reuters prohlásila, že "20. října byl zcela jasně spáchán volební podvod". Vyzvala také zemi ke klidu a k opuštění "totalitního" režimu. Jako šéfka státu nařídila bezpečnostním silám, aby zajistily pořádek.

Morales dnes závěr OAS ohledně zmanipulování voleb odmítl a organizaci obvinil, že "je ve službách severoamerického impéria". Jmenování Áňezové prozatímní prezidentkou podle něj potvrzuje puč. Morales rovněž prohlásil, že je připraven vrátit se do Bolívie, "jestliže to bude chtít lid". Vyzval přitom k národnímu dialogu a k ukončení násilí.

Dvaapadesátiletá Áňezová složila v úterý přísahu jako dočasná hlava státu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu proto, že prezident, viceprezident i šéfové obou komor parlamentu podali demisi. Zasedání parlamentu se odmítli zúčastnit poslanci Moralesovy socialistické strany, kteří mají v parlamentu většinu a podle nichž Áňezová není hlavou státu, protože zasedání parlamentu nebylo usnášeníschopné.

Áňezovou ale jako dočasnou hlavu země potvrdil v úterý ústavní soud, podle něhož kvórum v takovém případě není nutné. Prozatímní prezidentka by teď měla sestavit dočasnou vládu a do 90 dnů svolat nové volby.

Bolívii nyní hrozí podobná situace, jaká je už téměř rok ve Venezuele, kde parlament ovládaný opozicí v lednu neuznal další mandát autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a prohlásil za prozatímního prezidenta svého šéfa Juana Guaidóa. Toho jako šéfa státu uznalo přes 50 zemí světa, včetně Spojených států. Maduro se ale stále drží u moci díky armádě a díky podpoře ze strany Ruska a Číny.

Áňezovou za hlavu Bolívie uznaly v úterý Spojené státy či Brazílie, stejně jako to udělal Guaidó, který označil Bolívii za příklad pro Venezuelu. Její prezident Maduro v úterý uvedl, že Morales je prezidentem Bolívie v exilu, a zopakoval, že opozice, armáda a policie v Bolívii provedly puč. Za puč považují události posledních dnů také další levicoví lídři Latinské Ameriky.

Morales totiž po vypuknutí nepokojů svolil k auditu volebních výsledků, který provedla OAS. Ta v neděli uvedla, že by se měly konat volby nové, což Morales týž den slíbil i s tím, že vymění celý volební soud viněný ze zmanipulování výsledků. Opozici to ale nestačilo a trvala na prezidentově demisi, k níž ho vyzvalo i velení armády a policie.

Nepokoje, při nichž se střetávali v ulicích Moralesovi příznivci a odpůrci, si za tři týdny vyžádaly sedm mrtvých. Z toho pět lidí zemřelo na střelné zranění, uvedl v úterý generální prokurátor Juan Lanchipa Ponce. Podle dřívějších informací bylo při nepokojích zraněno až 400 lidí.

Video: Evo Morales oznamuje rezignaci na post bolívijského prezidenta

Evo Morales oznamuje rezignaci na post bolívijského prezidenta. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 35 minutami

Labouristé pozastavili členství expředsedy Corbyna, důvodem je antisemitismus

Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za Corbynova vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to ve čtvrtek omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Corbyn má po dobu vyšetřování pozastavené členství ve straně a v jejím poslaneckém klubu, a to kvůli svým vyjádřením a neochotě je následně odvolat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření labouristů.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Ekonomika USA ve čtvrtletí rostla rekordním tempem 33,1 procenta

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu vykázala rekordní vzestup, k němuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). Ta podpořila zejména výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 33,1 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo obchodu.

Tempo růstu bylo v uplynulém čtvrtletí nejrychlejší minimálně od roku 1947, kdy vláda začala tyto údaje sledovat. Ve druhém čtvrtletí naopak ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru klesala rekordním tempem 31,4 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy