Johannesburg - První zkouška novopečeného jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy je tady. Zemí zmítají rozsáhlé sociální nepokoje a ekonomiku ochromují stávky a Zuma bude muset dokázat, jak moc vážně to ve své předvolební kampani s pomocí jihoafrickým chudým myslel.
Tento týden vyšly do ulic tisíce Jihoafričanů, aby protestovali proti nedostatečné infrastruktuře, kdy se jim nedostávají základní věci jako voda, školy či bydlení.
Protesty a stávky, které zemi zasáhly v posledních týdnech, podle analytiků nabourávají kredit země, která se v tuto chvíli snaží dokázat světu, že Mistrovství světa ve fotbale příští rok proběhne hladce a ku spokojenosti všech.
Odbory proti
Pro prezidenta stávky znamenají nepříjemnou skutečnost. Odborové organizace, které jej značně podpořily ve volbách a podržely při soudním stíhání za korupci, se nyní obracejí proti němu.
Na vládu vedenou Africkým národním kongresem vyvíjejí nátlak, aby svou politiku směrovala více doleva. Toho se však Jakob Zuma obává, protože by to znamenalo odliv zahraničních investorů, kteří pomohli jihoafrickému hospodářství zpátky na nohy a které země v době globální krize velmi potřebuje.
Mezi stávkujícími odbory požadujícími zejména zvýšení platů byli i dělníci ze stavby fotbalových stadionů pro mistrovství světa. Na nich závisí, zda se stadiony vůbec podaří dostavět včas. Existují oprávněné obavy, že se nestihne zajistit potřebná infrastruktura, i přesto, že stávkující dělníci nakonec na dvanáctiprocentní navýšení platů kývli a po týdnu "volna" se vrátili opět na stavby.
Ke stávce přikročili i zaměstnanci těžebního průmyslu. Zatímco ve společnosti De Beers těžící diamanty se odbory se zaměstnavatelem dohodly na devítiprocentním zvýšení platů, v platinových a uhelných dolech se teprve vyjednává.
Pokud v nejbližších dnech nedojde k dohodě, hrozí další masivní stávky. Diamanty, zlato a platina patří mezi největší vývozní artikly Jižní Afriky.
O lepší pracovní a zejména finanční podmínky žádali formou stávky i lékaři a zaměstnanci veřejnoprávního rozhlasu.
O stávce již několik dní přemýšlejí také státní zaměstnanci. Rozhodnutí, zda k ní přistoupí příští týden, by mělo padnout dnes. Pokud se v pondělí do práce nevydají, ochromí to podle jihoafrického deníku Global and Mail celý státní sektor a už tak zpomalenou ekonomiku.
Townshipy na nohou
Patnáct let po pádu apartheidu se miliony Jihoafričanů nadále utápí v chudobě a vládní struktury stabilně prorůstá korupce a nepotismus.
Vládě se sice podařilo postavit několik tisíc nových obydlí pro chudé z townshipů (chudinské čtvrtě), ale při jejich rozdělování je nutné mít dobré konexe a také peníze na úplatky.
Odstoupení místních radních převážně z vládnoucí strany Afrického národního kongresu žádali tento týden protestující v Johannesburgu. Jak uvádí agentura Reuters, srážky s policií připomínaly loňské násilnosti, při kterých zemřelo 62 lidí, z nichž velká část byli cizinci.
Násilí se rychle přelilo do okolí Johannesburgu, kde lidé rabovali obchody, zapalovali a převraceli auta a ničili majetek.
Obyvatelé townshipu Siyathemba ve městě Balfour, 70 kilometrů východně od Johannesburgu, po celé čtyři dny blokovali silnice, házeli na policisty kameny a zapalovali auta.
Jejich požadavky se však neliší od požadavků na běžný životní standard. Po místních radních chtějí výstavbu policejní stanice, nemocnice, obytných domů a stipendia pro své děti.
Prezident Zuma policejní zásahy dnes ráno hájil.
„Pořádkové síly budou promptně reagovat na jakékoli porušování zákona. Mají naši plnou podporu," řekl Zuma posluchačům tamní rozhlasové stanice Talk Radio 702.
Krize jako výzva
Recese, která bezmála padesátimilionovou zemi stihla poprvé po 17 letech, bere současnému prezidentovi všechen vítr z plachet.
Jacob Zuma nemajetným a sociálně strádajícím, kterých v Jižní Africe žije na miliony, slíbil zvýšení životní úrovně, kvalitnější obydlí, přístup k vodě a dostupné vzdělání. V době skomírající ekonomiky však na předvolební sliby nejsou peníze.
„Pro Zumovu vládu, která se chce orientovat na pomoc chudým, bude tato krize znamenat velkou výzvu," cituje agentura Reuters nezávislého politika Nica Boraina. „Ještě to pro něj není úplná krize, ale výzva rozhodně ano," dodává.
