„Není návratu.“ Šéf švédských špionů popsal, proč Rusko zůstane hrozbou i po Putinovi

Ruský režim bude pro sousední země představovat strategickou hrozbu ještě dlouho po odchodu Vladimira Putina z Kremlu. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Podle něj se Západ nachází v hluboké a dlouhodobé konfrontaci s Moskvou, kterou nelze vnímat pouze jako dočasnou krizi.

„Rusko si zvolilo cestu a už z ní není návratu. Nacházíme se ve strategické konfrontaci, která je hluboká, strukturální a dlouhodobá – a nelze si jen přát, aby zmizela,“ uvedl Nilsson pro Bloomberg.

Ačkoli ruská ekonomika podle Nilssona čelí vážným problémům, Kreml manipuluje se statistikami a ruský postup na bojišti narazil na své limity, Švédsko zatím nevidí žádné náznaky ohrožení stability režimu.

„Politická opozice byla fakticky zlikvidována – prostřednictvím exilu, věznění nebo v nejhorších případech vražd. Neexistuje nikdo, kdo by dokázal nespokojenost veřejnosti přetavit v politickou alternativu,“ vysvětlil šéf vojenské rozvědky.

Průzkumy veřejného mínění podle Nilssona zároveň ukazují, že část ruské společnosti sice nemusí bezvýhradně podporovat samotnou válku, imponují jí však imperiální ambice Moskvy. „Neočekáváme žádnou dramatickou změnu,“ dodal šéf rozvědky.

Rusko je mnohem ambicióznější, varuje Nilsson

Severská média na základě satelitních snímků nedávno upozornila, že Moskva rozšiřuje svou vojenskou přítomnost poblíž východního křídla NATO. Kreml tyto kroky oficiálně zdůvodnil tím, že nová infrastruktura má „obranný charakter“.

Nilsson však varuje, že ruské plány jsou mnohem ambicióznější a počítají s budováním vojenských struktur od severu Finska až na jih. Realizaci těchto plánů však v současnosti brzdí fakt, že Moskva soustředí většinu svých zdrojů do války na Ukrajině.

„Naše hodnocení je takové, že jakmile Rusko znovu získá potřebné zdroje a kapacity, pokusí se tyto plány uskutečnit,“ uvedl.

Slova šéfa vojenské rozvědky naznačují, že Stockholm se na vývoj bezpečnostní situace v Evropě dívá značně pesimisticky. Švédsko přitom do NATO vstoupilo teprve před dvěma lety, kdy ukončilo svou zhruba 200 let trvající neutralitu.

Sám Vladimir Putin nese vstup Švédska a Finska do NATO nelibě. Již dříve varoval, že Moskva na rozšíření aliance odpoví masivním rozmístěním vojsk v pohraničí.

„Finsko i Švédsko přišly o výhody svého neutrálního statusu. Dříve jsme v této části Ruska žádnou vojenskou přítomnost neměli. Teď ji mít budeme,“ prohlásil ruský prezident na setkání diskusního klubu Valdaj v Soči loni v říjnu.