


Ruský režim bude pro sousední země představovat strategickou hrozbu ještě dlouho po odchodu Vladimira Putina z Kremlu. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Podle něj se Západ nachází v hluboké a dlouhodobé konfrontaci s Moskvou, kterou nelze vnímat pouze jako dočasnou krizi.

„Rusko si zvolilo cestu a už z ní není návratu. Nacházíme se ve strategické konfrontaci, která je hluboká, strukturální a dlouhodobá – a nelze si jen přát, aby zmizela,“ uvedl Nilsson pro Bloomberg.
Ačkoli ruská ekonomika podle Nilssona čelí vážným problémům, Kreml manipuluje se statistikami a ruský postup na bojišti narazil na své limity, Švédsko zatím nevidí žádné náznaky ohrožení stability režimu.
„Politická opozice byla fakticky zlikvidována – prostřednictvím exilu, věznění nebo v nejhorších případech vražd. Neexistuje nikdo, kdo by dokázal nespokojenost veřejnosti přetavit v politickou alternativu,“ vysvětlil šéf vojenské rozvědky.
Průzkumy veřejného mínění podle Nilssona zároveň ukazují, že část ruské společnosti sice nemusí bezvýhradně podporovat samotnou válku, imponují jí však imperiální ambice Moskvy. „Neočekáváme žádnou dramatickou změnu,“ dodal šéf rozvědky.
Severská média na základě satelitních snímků nedávno upozornila, že Moskva rozšiřuje svou vojenskou přítomnost poblíž východního křídla NATO. Kreml tyto kroky oficiálně zdůvodnil tím, že nová infrastruktura má „obranný charakter“.
Nilsson však varuje, že ruské plány jsou mnohem ambicióznější a počítají s budováním vojenských struktur od severu Finska až na jih. Realizaci těchto plánů však v současnosti brzdí fakt, že Moskva soustředí většinu svých zdrojů do války na Ukrajině.
„Naše hodnocení je takové, že jakmile Rusko znovu získá potřebné zdroje a kapacity, pokusí se tyto plány uskutečnit,“ uvedl.
Slova šéfa vojenské rozvědky naznačují, že Stockholm se na vývoj bezpečnostní situace v Evropě dívá značně pesimisticky. Švédsko přitom do NATO vstoupilo teprve před dvěma lety, kdy ukončilo svou zhruba 200 let trvající neutralitu.
Sám Vladimir Putin nese vstup Švédska a Finska do NATO nelibě. Již dříve varoval, že Moskva na rozšíření aliance odpoví masivním rozmístěním vojsk v pohraničí.
„Finsko i Švédsko přišly o výhody svého neutrálního statusu. Dříve jsme v této části Ruska žádnou vojenskou přítomnost neměli. Teď ji mít budeme,“ prohlásil ruský prezident na setkání diskusního klubu Valdaj v Soči loni v říjnu.



Čeští atleti poprvé v poválečné historii nezískali na mistrovství Evropy žádnou medaili. Jako poslední zasáhla v Birminghamu do bojů o cenné kovy Kristiina Sasínek Mäki, která skončila v běhu na 1500 metrů sedmá. Česká rekordmanka zaostala o jedno místo za svým nejlepším výsledkem z kontinentálního šampionátu z Mnichova 2022.



V Aragonii na severovýchodě Španělska v neděli přišel o život voják, který pomáhal s hašením rozsáhlého lesního požáru. Podle agentury AFP to oznámil šéf regionální správy Jorge Azcón.



Fotbalisté Slavie ve čtvrtém ligovém kole remizovali v Liberci 1:1 a po úvodních třech výhrách poprvé v sezoně nezvítězili. Obhájce titulu poslal U Nisy do vedení kapitán Tomáš Holeš, po změně stran srovnal střídající Vénuste Baboula.



Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP.



Ve Slavonicích na Jindřichohradecku zemřel v noci na neděli ve věku 70 let člen Divadla Sklep Jan Boháč, když havaroval na kole. Nehodou se zabývá jihočeská policie. Jako první na ni upozornil server Blesk.cz. Že byl její obětí právě Boháč, potvrdili herci Jan Hrušínský a Milan Šteindler i šéf festivalu Filmová renesance Slavonice Milan Mrázek.