Nenecháme vás vyzobat třešničky z našeho dortu, vzkazuje EU Britům. Přetahovaná o brexit začíná

Ondřej Houska Ondřej Houska
29. 3. 2017 16:17
Členské země Evropské unie tvrdí, že při jednáních o vystoupení Velké Británie z EU budou jednotné a nedovolí Britům vyjednat si speciální výhody. Něco takového by podle nich mohlo narušit jednotný evropský trh. Brusel i Londýn zároveň tvrdí, že se i přesto chtějí dohodnout během dvouletého přechodného období na co nejvýhodnější spolupráci. Bolet to bude obě strany, dodávají.
Donald Tusk drží v ruce oznámení o brexitu, které dostal od britského velvyslance při EU.
Donald Tusk drží v ruce oznámení o brexitu, které dostal od britského velvyslance při EU. | Foto: Reuters

Londýn - Velká Británie vystupovala před zahájením brexitu velmi sebevědomě. "Raději žádnou dohodu než špatnou dohodu," tvrdila britská premiérka Theresa Mayová.

Londýn prohlašoval, že případný krach jednání s Bruselem by pro něj neznamenal problém.

Britská premiérka ale postupně své výroky hodně zmírnila. Podle médií si Londýn čím dál víc uvědomuje, jak vážně by případná větší roztržka s EU mohla poškodit britskou ekonomiku.

Ke zchlazení hlav přispěl i postoj zemí Evropské unie, které jsou, aspoň zatím, vůči Británii jednotné. Londýn přitom počítal s tím, že mezi státy EU najde spojence, kteří by se v jednáních o brexitu postavili na jejich stranu. A narušili tak jednotu zbývajících 27 států Unie.

Zatím se mu to ale nedaří.

Proti je i Německo  

Proti se postavila i německá kancléřka Angela Merkelová.

"Při jednáních nemůže jít o vyzobávání třešniček z dortu. To by mělo tvrdý dopad na zbylých 27 zemí. To nemůžeme připustit," řekla kancléřka už v lednu a trvá na tom doteď.

Britové tak můžou podle Merkelové zachovat volný obchod s EU, jen když budou respektovat společná pravidla.

Nesmí se tak podle ní například stát, že by Británie měla mnohem nižší standardy ochrany spotřebitelů nebo kvality produktů a přitom by je posílala do volné soutěže s evropskými firmami. 

Britové přitom Merkelovou až donedávna považovali za svého hlavního spojence, který se za ně postaví proti požadavkům některých dalších zemí.

Berlín ale opakuje, že nejdůležitější je pro něj ochrana zájmů celé Evropské unie. A zachování jednoty evropského vnitřního trhu. Ten je mimořádně důležitý pro ekonomiky všech států EU.

Nechceme dominový efekt 

Němci se navíc bojí, že kdyby Britům dovolili vyzobat si z jednotného evropského trhu zmíněné třešničky, roztrhne se s podobnými požadavky pytel. A to by mohlo znamenat konec EU. 

V momentě, kdy britská premiérka Theresa Mayová požádala o vystoupení z Unie, vystupují zbylé země EU jednotně. Aspoň prozatím. Na tom, že by měly tuto jednotu udržet, trvá i Česko.

Premiérka Mayová se přitom rozhodla pro vysokou hru a žádá v "rozvodu" s EU tzv. tvrdý brexit. Tedy úplný odchod z evropského trhu i celní unie.

Nechce totiž respektovat společná pravidla, jako je volný pohyb pracovních sil napříč členskými zeměmi nebo rozhodování evropských soudů o sporných otázkách.

Zároveň ale Mayová chce, aby se podmínky vzájemného obchodu mezi Británií a sedmadvacítkou změnily co nejmíň. "Chceme dosáhnout co nejlepší dohody pro britské firmy, aby mohly obchodovat v rámci Unie a aby mohly evropské firmy obchodovat v rámci Británie," řekla Mayová.

O podobně výhodný vztah stojí z druhé strany i Evropská unie.

Naráží ale na britskou neochotu respektovat další podmínky jednotného trhu. Na skutečnosti, že stejné podmínky musí v rámci společného evropského trhu platit pro všechny, zdaleka netrvají jen Francouzi, ale taky Nizozemci, Švédové, Finové nebo zmínění Němci.

Tedy státy, které byly v EU doposud tradičními britskými spojenci.

Bouchneme dveřmi. I když…

Britská premiérka Mayová původně hrozila, že pokud nevyjedná to, co chce, bouchne dveřmi a z Unie odejde bez jakékoliv dohody.

Postupně ale své výroky mírní. Podle diplomatů si Londýn začíná uvědomovat, jak vážně by roztržka mohla poškodit britskou ekonomiku.

Škody by ale utrpěla i evropská sedmadvacítka.

Ta si je nicméně jistá, že by ji případný spor bolel méně než Londýn. Nejmenovaný německý diplomat použil pro server Politico následující přirovnání: Unie i po britském odchodu zůstává obchodním obrem, Británie bude hrát v nižší lize, po boku zemí, jako je Kanada.

"A kdy se někdo nechal zastrašit obchodní silou Kanady?" ptá se diplomat.  

I podle deníku Financial Times už britská premiérka Mayová mimo záznam připouští, že některé ústupky od tvrdého brexitu budou možné. Třeba ochota Londýna respektovat v omezené míře rozhodnutí evropských soudů v případě britských obchodních sporů s Unií.

Budeme potřebovat víc času

Unie teď chce s Brity co nejdřív vyřešit finanční podmínky "rozvodu".

Evropská komise tvrdí, že by Londýn měl před svým odchodem zaplatit do evropské pokladny ještě zhruba 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun.

Jde o britský podíl na různých společných projektech, se kterými Londýn už dříve souhlasil. Jde přitom o některé evropské strukturální fondy, směřující i do Česka. Nebo o výplaty penzí britským zaměstnancům evropských institucí.

Britové to nejdřív odmítali, teď ale premiérka Mayová tvrdý nesouhlas mírní.

V Británii žijí víc než tři miliony občanů jiných zemí EU. Sedmadvacítka chce, aby Londýn garantoval, že jim nesáhne na jejich dosavadní práva.

Unie v takovém případě udělá totéž u víc než milionu Britů, kteří se přestěhovali do států sedmadvacítky. Taky tento problém se dá podle EU vyřešit hned na začátku jednání.

Británie i země Evropské unie opakují, že co nejvýhodnější vztahy po brexitu jsou v zájmu všech. Na vyřešení všech problémů mají ale jen dva roky. Obě strany proto připouštějí, že dohoda se pravděpodobně za 24 měsíců nestihne.

A bude potřeba přechodné období.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 7 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy