Pěchota ve válce s virem: V Itálii se už nakazily dva tisíce zdravotníků

Martin Novák Martin Novák
18. 3. 2020 14:22
Jestliže se o zvládání pandemie mluví jako o válce s virem, pak italští zdravotníci jsou předsunutou pěchotou. Od chvíle, kdy se nákaza objevila v Itálii - tedy od 31. ledna -, se už koronavirem nakazilo více než dva tisíce zdravotníků. Agentuře ANSA to v úterý potvrdil šéf zdravotnických odborů Carlo Palermo.
Římská radnice se v úterý večer rozsvítila v italských barvách.
Římská radnice se v úterý večer rozsvítila v italských barvách. | Foto: Reuters

Italský svaz lékařských komor (FNOMCeO) vyzval, aby všichni lékaři, sestry a další pracovníci nemocnic byli testováni na koronavirus, i když nemají příznaky. "Zdravotníci, kteří mají nákazu, ale nevědí o ní, jsou časovanou bombou. Mohou nakazit pacienty v nemocnicích," uvádí se v prohlášení svazu.

Nemocnice zejména na severu Itálie jsou přetížené pacienty s nemocí Covid-19, zdravotníci slouží dlouhé přesčasy a mnozí jsou fyzicky a psychicky vyčerpaní. Nemocnice papeže Jana XXIII. v Bergamu oznámila, že už nemůže přijímat nakažené koronavirem na jednotku intenzivní péče.

"Lombardie je v bodu kolapsu. Všechna lůžka jsou obsazená, nejsou zásoby respirátorů," prohlásil Matteo Salvini, předseda strany Liga, která vládne v této severoitalské provincii.

"Jsme strašně unavení kvůli maximálnímu nasazení, počet nemocných na lůžkách je na 200 procentech kapacity, jakou jsme měli před vypuknutím epidemie," uvedl na Facebooku lékař bergamské nemocnice Daniele Macchini. To bylo před více než týdnem.

Italská vláda povolala do služby deset tisíc mediků z lékařských fakult po celé zemi a jejich závěrečné zkoušky odložila na neurčito. Studenti mají kromě klinik a ordinací také vypomáhat v domovech pro seniory. K originálnímu řešení sáhlo město Janov: ve čtvrtek se chystá otevřít provizorní nemocnici, vybudovanou v přístavu na trajektu.

Nezisková organizace Lékaři bez hranic apeluje na evropské země, aby i přes vlastní složitou situaci Itálii pomohly.

"Vidíme, jak jsou zdravotníci přetíženi. Řeší příjezdy až osmdesáti sanitek denně. Scházejí jim ochranné pomůcky, což je samotné vystavuje riziku. Někteří lékaři musí mít stejnou roušku až dvanáct hodin," uvádí ve svém apelu na mezinárodní solidaritu šéfka italské sekce Lékařů bez hranic Claudia Lodesaniová. Lékaři bez hranic nyní pomáhají ve čtyřech italských nemocnicích.

"Každý den dostáváme žádosti z italských nemocnic o další pomoc, více personálu, více vybavení. Bez dodávek urgentně potřebných ochranných pomůcek onemocní další zdravotníci. To sníží možnost péče o pacienty, vygeneruje to nové případy a nebezpečně to oslabí boj s nemocí," dodává Lodesaniová.

Strach z nemoci i recese

Aktuální počty nakažených v Itálii stále stoupají, ačkoliv úřady tvrdí, že v některých regionech už denně nepřibývá tolik případů jako ještě minulý týden. Celkový počet nakažených v úterý večer přesáhl 31 tisíc, obětí je 2500. Průměrný věk obětí v této zemi je 80,3 roku, umírá více mužů než žen. Nejmladšímu zemřelému pacientovi bylo osmatřicet let.

Vedle obav ze samotné nemoci přitom v Itálii roste strach z ekonomických následků, které pandemie po sobě zanechá. Podle nejnovějšího průzkumu agentury SGW většina Italů souhlasí s tím, že přísná opatření včetně karantény rozsáhlých oblastí jsou nutná, ale zároveň se více než 50 procent oslovených obává, že kvůli hospodářskému propadu přijdou o své pracovní místo.

Ekonomové předpovídají, že velké problémy čekají turistický ruch. Turistika se podílí na italském hrubém domácím produktu (HDP) zhruba třinácti až sedmnácti procenty a Itálie ještě donedávna patřila k vůbec nejnavštěvovanějším zemím světa díky svým památkám a moři. Letos to bude kvůli koronaviru jiné.

"Neviděl bych přímou úměrnost mezi počtem nakažených a propadem ekonomiky. Ta karanténní opatření se zavádějí všude v Evropě. Z pohledu dopadů na hospodářství je klíčové sledovat vliv karanténních opatření na jednotlivé ekonomické sektory. Ale je zřejmé, že státy, které jsou více závislé na cestovním ruchu, hoteliérství či pohostinství, budou asi zasaženy více. Tedy že Itálie nebo Španělsko pocítí následky víc než třeba Německo," říká analytik Patria Finance a Československé obchodní banky Jan Bureš.

Prvními nakaženými v Itálii byla 31. ledna dvojice čínských turistů v Římě. Na severu země se epicentrem infekce stala nemocnice ve městě Codogno. První obětí se stala 22. února sedmasedmdesátiletá žena, která navštívila příbuzného v této nemocnici.

Video: Do poslední evropské země dorazil koronavirus. Držela se 54 dní

Dva potvrzené případy koronaviru oznámila 17. března Černá Hora. Podle statistik jde o zřejmě poslední evropskou zemi zasaženou touto pandemií. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

Další zprávy