Davos - Prezident Hasan Rúhání pokračuje v misi, která má podle něj ukončit mezinárodní izolaci Íránu.
Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu ujišťoval, že jeho země nemá plány na vojenské zneužití jaderných technologií.
Krátce předtím naznačil, že by se po desetiletích mohla znovu otevřít ambasáda Spojených států v Teheránu.
Jaderné zbraně nechceme
Rúhání svět požádal, aby s jeho zemí přestal zacházet jako s vyvrhelem. "Jaderné zbraně nemají v naší bezpečnostní strategii místo. Írán nemá sebemenší pohnutky vydat se tímto směrem."
Nedávno uzavřenou dohodu, v níž se Teherán zavázal skoncovat s obohacováním uranu, označil za přelomový krok, jenž může na ropu bohaté zemi otevřít cestu k rozvoji.
Bez tvrdých mezinárodních sankcí by se Írán podle něj dokonce mohl stát jednou z TOP 10 ekonomik.
Jsme na stejné lodi
Loni zvolený prezident, jenž vystřídal nesmířlivého Mahmúda Ahmadínežáda, na 2500 delegátů ujistil, že jeho režim chce zlepšit vztahy nejen se svými sousedy, ale i se Západem. "Žádná země nedokáže své problémy vyřešit sama a my jsme na stejné lodi."
K dosažení hospodářských cílů by podle něj mělo v budoucnu vést "konstruktivní zapojení" a "aktivní zahraniční politika". "Přijeďte navštívit Írán, abyste viděli investiční příležitosti," lákal.
Na dotaz prezidenta WEF Klause Schwaba, zda tím myslí dobré vztahy se všemi státy, Rúhání reagoval, že měl na mysli ty, které režim "oficiálně uznává".
Američané v Teheránu? Nic nemožného
Jen o pár hodin dříve prezident v rozhovoru pro švýcarskou televizi RTS naznačil, že by rád vylepšil vztahy se Spojenými státy. "Nepřátelství, stejně jako přátelství, netrvá věčně. Proto bychom měli nepřátelství přeměnit v přátelství," řekl.
"(Naše) minulost byla komplikovaná, ale nic není nemožné," reagoval vzápětí na dotaz, zda by bylo možné otevřít po dlouhých desetiletích velvyslanectví USA v Teheránu.
"Pokud budou činy Ameriky pozitivní, naše reakce by měla být pozitivní," prohlásil. "O budoucnosti bychom měli všichni přemýšlet pozitivně, byť je tato cesta složitá."
Možné zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, které spolu nekomunikují od íránské islámské revoluce v roce 1979, naznačil už loňský telefonický rozhovor právě mezi Rúháním a jeho americkým protějškem Barackem Obamou.
"Rúháního úsměvy"
Ze Západu zaznívají převážně pozitivní reakce. Britský list The Guardian dokonce napsal, že Rúhání "přišel s olivovou ratolestí".
Proti prezidentovým slovům se ale ostře ohradil Izrael. "Režim ajatolláhů se skrývá za Rúháního úsměvy, avšak Rúhání dál podvádí celý svět," reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Teherán obvinil z podpory nejen syrského prezidenta Bašára Asada, ale i z výcviku bojovníků libanonského radikálního hnutí Hizballáh, kteří "pomáhají zabíjet nevinné Syřany".
Zatímco jednání představitelů obou znesvářených zemí není naplánováno, jejich letouny jsou na letišti v Curychu zaparkovány vedle sebe.
