Turci v Německu se bojí prodloužené ruky Erdogana. Odhlašují své děti z "Gülenových" škol

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
4. 8. 2017 11:20
Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen.
Turecký duchovní Fethullah Gülen. | Foto: Reuters

Berlín - Během posledních let počet tureckých žáků v německých školách stále stoupal. Postupně měli školáci z Turecka na rozvrhu svůj mateřský jazyk a v Německu vznikalo stále více vzdělávacích ústavů zaměřených přímo na ně.

Mezi tyto instituce spadají i soukromé školy, které provozuje hnutí tureckého duchovního vůdce Fethullaha Gülena. Muže, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje za svého úhlavního nepřítele.

Po loňském pokusu o převrat v Turecku je tak všechno jinak.

Dříve populární "Gülenovy školy" jejich studenti v Německu opouštějí. Dvě z nich se už musely kvůli nízkému počtu žáků zavřít.

"Podle odhadů se odhlásilo z takových škol 10 až 15 procent žáků," uvedl pro německý list Rheinische Post předseda nadace Dialog und Bildung (SDUB) Ercan Karakoyun.

Podle něj je hlavním důvodem strach z prodloužené Erdoganovy ruky.

Turecký prezident považuje duchovního Gülena, který nyní žije v exilu ve Spojených státech, za strůjce loňského puče. Gülenovi stoupenci jsou v Turecku ve velkém zatýkáni a považováni za teroristy.

Strach mají ale i v Německu. Jejich počet se podle Karakoyuna od loňského roku snížil z odhadovaných 100 až 150 tisíc na pouhých 60 tisíc.

Turečtí rodiče jsou pod tlakem

Podle bývalé spolkové poslankyně Lale Akgünové, která se narodila v Istanbulu, se s příznivci Gülenova hnutí v tureckých komunitách zachází jako s malomocnými. 

Němečtí Turci na rodiče často naléhají, aby odhlásili své děti z těchto soukromých škol. "Jinak by jim to mohlo způsobit potíže," dodává Akgünová.

V Německu je gülenistických škol kolem 30 - například v Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Hamburku nebo Stuttgartu. Od loňského července, kdy v Turecku došlo k převratu, se musely dvě zrušit.

Na konci loňského roku ukončila provoz učňovská škola ve Würzburgu.

A toto pondělí se zavřela i škola v Ludwigsburgu. Během roku přišla o pětinu žáků. "Myslím, že se rodiče dostali pod tlak," řekl v březnu německým médiím tehdejší ředitel Hakan Cakar.

Turecké školy v Německu se navíc v posledním roce potýkají s projevy nenávisti. Neznámí vandalové na zdi zmíněné školy v Ludwisburgu jen pár dní po puči napsali "vlastizrádci" a "zasr… Gülen".

Jiná škola v Kolíně nad Rýnem byla zase na internetu označována za "domov teroristů" a ve Stuttgartu musela krátce hlídat před školní budovou policejní ochranka.

Jakou roli hraje náboženství?

Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Fethullah Gülen, žije od roku 1999 v dobrovolném exilu v USA. Jeho liberálně islámské hnutí má v Turecku i po celém světě miliony příznivců a provozuje rozsáhlou síť škol a charitativních organizací.

Ačkoli se Gülenovo hnutí prezentuje jako sdružení bez politických zájmů, světová média již v minulosti upozorňovala na jeho vliv na dění v Turecku. Příznivci hnutí působili v turecké armádě i policii a zastávali významné politické posty.

Sám Gülen nyní patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.

Proti Gülenovu hnutí ale existuje odpor i v samotném německém školství. Některé tamní úřady ho otevřeně kritizují.

"Musí se brát v potaz, že jde pořád o islamistické hnutí. Ano, gülenistické školy vzdělávají, ale nejsou apolitické," míní znalkyně islámu Akgünová.

Karakoyun ze SDUB, který v Německu působí i jako kontaktní osoba pro příznivce hnutí duchovního vůdce, nicméně tvrdí, že v gülenistických školách nehraje náboženství žádnou roli.

Česko musí napnout všechny síly, komentuje případ odsouzení dvou Čechů v Turecku bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
Další zprávy