Turci v Německu se bojí prodloužené ruky Erdogana. Odhlašují své děti z "Gülenových" škol

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
4. 8. 2017 11:20
Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen.
Turecký duchovní Fethullah Gülen. | Foto: Reuters

Berlín - Během posledních let počet tureckých žáků v německých školách stále stoupal. Postupně měli školáci z Turecka na rozvrhu svůj mateřský jazyk a v Německu vznikalo stále více vzdělávacích ústavů zaměřených přímo na ně.

Mezi tyto instituce spadají i soukromé školy, které provozuje hnutí tureckého duchovního vůdce Fethullaha Gülena. Muže, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje za svého úhlavního nepřítele.

Po loňském pokusu o převrat v Turecku je tak všechno jinak.

Dříve populární "Gülenovy školy" jejich studenti v Německu opouštějí. Dvě z nich se už musely kvůli nízkému počtu žáků zavřít.

"Podle odhadů se odhlásilo z takových škol 10 až 15 procent žáků," uvedl pro německý list Rheinische Post předseda nadace Dialog und Bildung (SDUB) Ercan Karakoyun.

Podle něj je hlavním důvodem strach z prodloužené Erdoganovy ruky.

Turecký prezident považuje duchovního Gülena, který nyní žije v exilu ve Spojených státech, za strůjce loňského puče. Gülenovi stoupenci jsou v Turecku ve velkém zatýkáni a považováni za teroristy.

Strach mají ale i v Německu. Jejich počet se podle Karakoyuna od loňského roku snížil z odhadovaných 100 až 150 tisíc na pouhých 60 tisíc.

Turečtí rodiče jsou pod tlakem

Podle bývalé spolkové poslankyně Lale Akgünové, která se narodila v Istanbulu, se s příznivci Gülenova hnutí v tureckých komunitách zachází jako s malomocnými. 

Němečtí Turci na rodiče často naléhají, aby odhlásili své děti z těchto soukromých škol. "Jinak by jim to mohlo způsobit potíže," dodává Akgünová.

V Německu je gülenistických škol kolem 30 - například v Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Hamburku nebo Stuttgartu. Od loňského července, kdy v Turecku došlo k převratu, se musely dvě zrušit.

Na konci loňského roku ukončila provoz učňovská škola ve Würzburgu.

A toto pondělí se zavřela i škola v Ludwigsburgu. Během roku přišla o pětinu žáků. "Myslím, že se rodiče dostali pod tlak," řekl v březnu německým médiím tehdejší ředitel Hakan Cakar.

Turecké školy v Německu se navíc v posledním roce potýkají s projevy nenávisti. Neznámí vandalové na zdi zmíněné školy v Ludwisburgu jen pár dní po puči napsali "vlastizrádci" a "zasr… Gülen".

Jiná škola v Kolíně nad Rýnem byla zase na internetu označována za "domov teroristů" a ve Stuttgartu musela krátce hlídat před školní budovou policejní ochranka.

Jakou roli hraje náboženství?

Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Fethullah Gülen, žije od roku 1999 v dobrovolném exilu v USA. Jeho liberálně islámské hnutí má v Turecku i po celém světě miliony příznivců a provozuje rozsáhlou síť škol a charitativních organizací.

Ačkoli se Gülenovo hnutí prezentuje jako sdružení bez politických zájmů, světová média již v minulosti upozorňovala na jeho vliv na dění v Turecku. Příznivci hnutí působili v turecké armádě i policii a zastávali významné politické posty.

Sám Gülen nyní patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.

Proti Gülenovu hnutí ale existuje odpor i v samotném německém školství. Některé tamní úřady ho otevřeně kritizují.

"Musí se brát v potaz, že jde pořád o islamistické hnutí. Ano, gülenistické školy vzdělávají, ale nejsou apolitické," míní znalkyně islámu Akgünová.

Karakoyun ze SDUB, který v Německu působí i jako kontaktní osoba pro příznivce hnutí duchovního vůdce, nicméně tvrdí, že v gülenistických školách nehraje náboženství žádnou roli.

Česko musí napnout všechny síly, komentuje případ odsouzení dvou Čechů v Turecku bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 37 minutami

Trump psal Erdoganovi, ať není ohledně Sýrie "hlupák" a "tvrďák"

Americký prezident Donald Trump v dopisu 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k "dobré dohodě o Sýrii" a vzkázal mu, ať není "tvrďák". Pravost dopisu, který končí větami "Nebuďte hlupák. Zavolám vám později" a který se nejprve objevil na twitteru novinářky Fox News Trish Reganové, následně podle agentury Reuters potvrdil Bílý dům.

Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti milicím syrských Kurdů, poznamenal Reuters. Turecko 9. října zahájilo ofenzivu s oficiálním cílem vybudovat na syrském území podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků.

"Vypracujme dobrou dohodu! Nechcete být zodpovědný za masakr tisíců lidí a já nechci být zodpovědný za zničení turecké ekonomiky - a to udělám," napsal Trump.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Satoranský začne sezonu NBA jako první rozehrávač Chicaga

Český basketbalista Tomáš Satoranský začne novou sezonu NBA v roli prvního rozehrávače Chicaga. Před posledním přípravným zápasem Bulls proti Atlantě to uvedl trenér Jim Boylen.

"Zítra a v našem úvodním utkání 23. října bude začínat Satoranský, (Kris) Dunn bude střídat," řekl dnes Boylen novinářům.

Satoranský přišel do Chicaga v létě po třech letech ve Washingtonu a podepsal tříletou smlouvu na 30 milionů dolarů. Bulls začali přípravu třemi porážkami, ale v neděli proti mistrovskému Torontu se dočkali vítězství (105:91), k němuž jediný český hráč v NBA pomohl 12 body a čtyřmi asistencemi.

Do nového ročníku zámořské ligy Chicago vstoupí ve středu 23. října utkáním v Charlotte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy