Turci v Německu se bojí prodloužené ruky Erdogana. Odhlašují své děti z "Gülenových" škol

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
4. 8. 2017 11:20
Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen.
Turecký duchovní Fethullah Gülen. | Foto: Reuters

Berlín - Během posledních let počet tureckých žáků v německých školách stále stoupal. Postupně měli školáci z Turecka na rozvrhu svůj mateřský jazyk a v Německu vznikalo stále více vzdělávacích ústavů zaměřených přímo na ně.

Mezi tyto instituce spadají i soukromé školy, které provozuje hnutí tureckého duchovního vůdce Fethullaha Gülena. Muže, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje za svého úhlavního nepřítele.

Po loňském pokusu o převrat v Turecku je tak všechno jinak.

Dříve populární "Gülenovy školy" jejich studenti v Německu opouštějí. Dvě z nich se už musely kvůli nízkému počtu žáků zavřít.

"Podle odhadů se odhlásilo z takových škol 10 až 15 procent žáků," uvedl pro německý list Rheinische Post předseda nadace Dialog und Bildung (SDUB) Ercan Karakoyun.

Podle něj je hlavním důvodem strach z prodloužené Erdoganovy ruky.

Turecký prezident považuje duchovního Gülena, který nyní žije v exilu ve Spojených státech, za strůjce loňského puče. Gülenovi stoupenci jsou v Turecku ve velkém zatýkáni a považováni za teroristy.

Strach mají ale i v Německu. Jejich počet se podle Karakoyuna od loňského roku snížil z odhadovaných 100 až 150 tisíc na pouhých 60 tisíc.

Turečtí rodiče jsou pod tlakem

Podle bývalé spolkové poslankyně Lale Akgünové, která se narodila v Istanbulu, se s příznivci Gülenova hnutí v tureckých komunitách zachází jako s malomocnými. 

Němečtí Turci na rodiče často naléhají, aby odhlásili své děti z těchto soukromých škol. "Jinak by jim to mohlo způsobit potíže," dodává Akgünová.

V Německu je gülenistických škol kolem 30 - například v Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Hamburku nebo Stuttgartu. Od loňského července, kdy v Turecku došlo k převratu, se musely dvě zrušit.

Na konci loňského roku ukončila provoz učňovská škola ve Würzburgu.

A toto pondělí se zavřela i škola v Ludwigsburgu. Během roku přišla o pětinu žáků. "Myslím, že se rodiče dostali pod tlak," řekl v březnu německým médiím tehdejší ředitel Hakan Cakar.

Turecké školy v Německu se navíc v posledním roce potýkají s projevy nenávisti. Neznámí vandalové na zdi zmíněné školy v Ludwisburgu jen pár dní po puči napsali "vlastizrádci" a "zasr… Gülen".

Jiná škola v Kolíně nad Rýnem byla zase na internetu označována za "domov teroristů" a ve Stuttgartu musela krátce hlídat před školní budovou policejní ochranka.

Jakou roli hraje náboženství?

Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Fethullah Gülen, žije od roku 1999 v dobrovolném exilu v USA. Jeho liberálně islámské hnutí má v Turecku i po celém světě miliony příznivců a provozuje rozsáhlou síť škol a charitativních organizací.

Ačkoli se Gülenovo hnutí prezentuje jako sdružení bez politických zájmů, světová média již v minulosti upozorňovala na jeho vliv na dění v Turecku. Příznivci hnutí působili v turecké armádě i policii a zastávali významné politické posty.

Sám Gülen nyní patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.

Proti Gülenovu hnutí ale existuje odpor i v samotném německém školství. Některé tamní úřady ho otevřeně kritizují.

"Musí se brát v potaz, že jde pořád o islamistické hnutí. Ano, gülenistické školy vzdělávají, ale nejsou apolitické," míní znalkyně islámu Akgünová.

Karakoyun ze SDUB, který v Německu působí i jako kontaktní osoba pro příznivce hnutí duchovního vůdce, nicméně tvrdí, že v gülenistických školách nehraje náboženství žádnou roli.

Česko musí napnout všechny síly, komentuje případ odsouzení dvou Čechů v Turecku bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Růst ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta, uvedl ČSÚ ve zpřesněném odhadu

Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. V úetrý to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici tak zpřesnili své předchozí odhady z počátku března. Podle nich loňský růst ekonomiky činil 2,4 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 1,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vojáci, u kterých byly prohlídky kvůli smrti Vahidulláha Chána, u Ústavního soudu neuspěli

Ústavní soud odmítl stížnosti devíti vojáků, u kterých vojenská policie loni v červenci provedla prohlídky kvůli vyšetřování smrti Afghánce Vahidulláha Chána. Stížnosti zpochybňovaly neodkladnost prohlídek i způsob jejich provedení. Někteří vojáci byli zadrženi na pracovišti, pro všechny prý prohlídky znamenaly závažnou psychickou zátěž. Soud ale podněty ve spojeném řízení odmítl, považoval je za předčasné, zjistila ČTK z usnesení.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil předloni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Vyslýchali jej Češi i Američané. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Následovalo vyšetřování na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy