Turci v Německu se bojí prodloužené ruky Erdogana. Odhlašují své děti z "Gülenových" škol

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
4. 8. 2017 11:20
Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen.
Turecký duchovní Fethullah Gülen. | Foto: Reuters

Berlín - Během posledních let počet tureckých žáků v německých školách stále stoupal. Postupně měli školáci z Turecka na rozvrhu svůj mateřský jazyk a v Německu vznikalo stále více vzdělávacích ústavů zaměřených přímo na ně.

Mezi tyto instituce spadají i soukromé školy, které provozuje hnutí tureckého duchovního vůdce Fethullaha Gülena. Muže, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje za svého úhlavního nepřítele.

Po loňském pokusu o převrat v Turecku je tak všechno jinak.

Dříve populární "Gülenovy školy" jejich studenti v Německu opouštějí. Dvě z nich se už musely kvůli nízkému počtu žáků zavřít.

"Podle odhadů se odhlásilo z takových škol 10 až 15 procent žáků," uvedl pro německý list Rheinische Post předseda nadace Dialog und Bildung (SDUB) Ercan Karakoyun.

Podle něj je hlavním důvodem strach z prodloužené Erdoganovy ruky.

Turecký prezident považuje duchovního Gülena, který nyní žije v exilu ve Spojených státech, za strůjce loňského puče. Gülenovi stoupenci jsou v Turecku ve velkém zatýkáni a považováni za teroristy.

Strach mají ale i v Německu. Jejich počet se podle Karakoyuna od loňského roku snížil z odhadovaných 100 až 150 tisíc na pouhých 60 tisíc.

Turečtí rodiče jsou pod tlakem

Podle bývalé spolkové poslankyně Lale Akgünové, která se narodila v Istanbulu, se s příznivci Gülenova hnutí v tureckých komunitách zachází jako s malomocnými. 

Němečtí Turci na rodiče často naléhají, aby odhlásili své děti z těchto soukromých škol. "Jinak by jim to mohlo způsobit potíže," dodává Akgünová.

V Německu je gülenistických škol kolem 30 - například v Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Hamburku nebo Stuttgartu. Od loňského července, kdy v Turecku došlo k převratu, se musely dvě zrušit.

Na konci loňského roku ukončila provoz učňovská škola ve Würzburgu.

A toto pondělí se zavřela i škola v Ludwigsburgu. Během roku přišla o pětinu žáků. "Myslím, že se rodiče dostali pod tlak," řekl v březnu německým médiím tehdejší ředitel Hakan Cakar.

Turecké školy v Německu se navíc v posledním roce potýkají s projevy nenávisti. Neznámí vandalové na zdi zmíněné školy v Ludwisburgu jen pár dní po puči napsali "vlastizrádci" a "zasr… Gülen".

Jiná škola v Kolíně nad Rýnem byla zase na internetu označována za "domov teroristů" a ve Stuttgartu musela krátce hlídat před školní budovou policejní ochranka.

Jakou roli hraje náboženství?

Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Fethullah Gülen, žije od roku 1999 v dobrovolném exilu v USA. Jeho liberálně islámské hnutí má v Turecku i po celém světě miliony příznivců a provozuje rozsáhlou síť škol a charitativních organizací.

Ačkoli se Gülenovo hnutí prezentuje jako sdružení bez politických zájmů, světová média již v minulosti upozorňovala na jeho vliv na dění v Turecku. Příznivci hnutí působili v turecké armádě i policii a zastávali významné politické posty.

Sám Gülen nyní patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.

Proti Gülenovu hnutí ale existuje odpor i v samotném německém školství. Některé tamní úřady ho otevřeně kritizují.

"Musí se brát v potaz, že jde pořád o islamistické hnutí. Ano, gülenistické školy vzdělávají, ale nejsou apolitické," míní znalkyně islámu Akgünová.

Karakoyun ze SDUB, který v Německu působí i jako kontaktní osoba pro příznivce hnutí duchovního vůdce, nicméně tvrdí, že v gülenistických školách nehraje náboženství žádnou roli.

Česko musí napnout všechny síly, komentuje případ odsouzení dvou Čechů v Turecku bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Orlických horách a na přilehlé straně hranice v Polsku žije nejméně pět vlků

V Orlických horách a na přilehlé straně hranice v Polsku žije v současnosti minimálně pět vlků. Jde o jedno vlčí teritorium, smečka je přeshraniční. V letošním roce přibylo pozorování vlků hlavně na polské straně hranice. ČTK to řekl koordinátor Vlčích hlídek Hnutí Duha v Orlických horách Jan Drapák. Předpokládá, že i letos vlci v regionu vyvedli mladé.

Nepřetržitý pohyb vlků v Orlických horách dokazují stále přibývající nálezy takzvaných pobytových znaků. "Zimní pozorování stop prozradilo v oblasti přítomnost minimálně pěti vlků, zřejmě včetně dvou loňských vlčat. Převážná část pozorování byla letos v zimě na polské straně hranice, zatímco v dubnu a květnu přibývalo stop v Orlických horách," řekl Drapák.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Babiš musel kvůli zdravotním problémům zrušit účast na konferenci v Bratislavě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý absolvoval preventivní zdravotní vyšetření, kvůli kterému v pondělí zrušil svou dnešní účast na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě. Mluvčí úřadu vlády Vladimír Vořechovský ČTK řekl, že Babiš je nyní v úřadu a věnuje se běžné agendě. Právu Babiš sdělil, že musel navštívit lékaře kvůli zdravotní indispozici s nečekaně zvýšeným tlakem

Babiše v Bratislavě v diskusním panelu týkajícím se ekonomického restartu Evropské unie zastupuje vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). "Pan premiér se omluvil z důvodu preventivního zdravotního vyšetření, které souvisí s akutními problémy, které nyní řeší," řekl dříve Vořechovský serveru Echo24.

Další zprávy