Berlín - Na rozdíl od dalších radikálů, jichž v poslední době nepřibývá, počet extrémně naladěných muslimů - přívrženců tzv. saláfismu - v Německu dynamicky roste, tvrdí Kaan Orhon, odborník na islám a pracovník poradny Hayat v Bonnu. Ta se snaží radikalizaci mladých Němců zabránit. A v případě, že k ní dojde, zajistit, aby dokázali extremisty opustit.
K saláfistickému hnutí (nebezpečná islamistická ideologie se silně fundamentalistickými prvky, která chce nastolit náboženskou diktaturu - pozn. red.) se v SRN v současnosti hlásí přes 10 000 osob. To je sice jen zlomek ze 4,5milionové muslimské populace v zemi, pro vnitřní bezpečnost Německa je to ale velké riziko.
Právě od saláfistů pocházeli pachatelé řady teroristických útoků v Německu i bojovníci, kteří v minulých letech po stovkách odjížděli do Iráku a Sýrie, aby se připojili k teroristické síti tzv. Islámského státu (IS). Někteří z nich se v současnosti vracejí do země původu a Německo řeší, jak se s tím vyrovnat.
Stejně jako s rostoucím počtem mladých lidí, kteří padají do sítí islamistických náhončích.
První kontakt
První kontakt podle Orhona proběhne většinou na ulici, v mešitě, ve sportovním klubu nebo centru pro volný čas. Mladého člověka osloví jeho známý, vzdálený příbuzný nebo bývalý spolužák. Nabídne mu, jestli by nechtěl dát svému životu nový směr a přidat se ke skupině, která bojuje za "lepší svět". Nevinná konverzace může mít nebezpečné následky.
"Tyto verbířské sítě musíme rozbít," myslí si Orhon a dodává, že v tom může pomoci i svědectví navrátilců z Blízkého východu. Dokáže odhalit, jak fungují a jakým způsobem verbířům čelit. Stíháni by podle něj měli být i ti, kdo se od Islámského státu vrátili, aniž by se radikální ideologie vzdali. "Stát musí reagovat přiměřeně, chránit náboženskou svobodu a práva jednotlivců, ale kde je třeba, měla by svoji roli hrát i represe," zdůrazňuje německý expert.
Podstatnou roli hraje při radikalizaci mladistvých podle Orhona i internet. Právě na něm najdou zájemci po prvním kontaktu "na ulici" ideologické materiály, videa, magazíny i napojení na jednotlivé radikální skupiny. "Díky nim jsou pak zpracováváni a připravováni. Rozhoduje se, jestli vycestují, rozhodnou se pro násilný čin doma nebo se z nich stanou verbíři a budou ovlivňovat ostatní," vysvětluje expert.
Už nehledají elity
V průběhu let se podle něj mění i strategie a složení těch, které se saláfisté snaží rekrutovat. "Dnes už nehledají elity, které by byly schopné provést velmi komplexní akce. Jde jim spíš o ty, kteří jsou za krátkou dobu natolik ovlivnitelní, že si například sednou do auta a do někoho najedou," vysvětluje Orhon.
Z jeho zkušeností vyplývá, že kromě mládí téměř neexistuje společný jmenovatel pro jedince, kteří verbování saláfistů podléhají: "Rizikovou je věková skupina mezi 15 a 30 lety. Podíl žen stoupá - mezi těmi, kdo vycestovali, tedy skutečně militantními extremisty, stoupl téměř z nuly na 20 až 25 procent," říká Orhon.
Náboženskými fanatiky se podle něj mohou stát muslimové i nemuslimové, lidé z přistěhovaleckých komunit i etničtí Němci. V jejich životech se zpravidla dá zpětně vysledovat určitý zlom, který způsobil, že je oslovila radikální ideologie. "Může to být cokoli. Ztráta příbuzného, vážná nemoc, zážitek blízký smrti, vězení, rozpad vztahu, ztráta pracovního místa," vypočítává Orhon.
Nejsou radikálnější než ostatní
Řadu těchto rizikových faktorů si s sebou podle něj přinášejí i lidé, kteří dorazili do Německa během poslední velké uprchlické vlny v letech 2015 a 2016. Často jim navíc v zemi chybí důležité společenské vazby, které se saláfisté můžou snažit suplovat.
"Zatím ale chybí důkaz, že by se častěji radikalizovali," říká Orhon a připomíná, že počet uprchlíků, kteří v Německu plánovali nebo spáchali trestné činy, dál zůstává velmi nízký. Hlavně ve srovnání s počtem radikálů, kteří naopak ze SRN odešli bojovat do Sýrie a Iráku.
Německé úřady podle něj bezpečně vědí o tisícovce žoldnéřů, celkově jich ale mohl na Blízký východ odejít až dvojnásobek, dodává expert.
Situace je podle německého experta složitá, ale zdaleka ne bezvýchodná. "Vždy říkám, že k tomu, abychom tuto práci mohli dělat, patří určitá porce optimismu. Víra v to, že i z velmi násilného politického extremismu vedou cesty ven," uzavírá Kaan Orhon.
