Německým prezidentem chtějí být čtyři kandidáti, zvolení má jisté Steinmeier

ČTK ČTK
11. 2. 2022 12:04
V Německu se v neděli po pěti letech sejde Spolkové shromáždění, aby zvolilo prezidenta. Očekává se, že tento ústavní orgán, který tvoří 736 poslanců Spolkového sněmu a stejný počet zástupců spolkových zemí, jasnou většinou hlasů potvrdí druhý mandát současné hlavě státu Franku-Walteru Steinmeierovi. Steinmeier má podporu vládní koalice i opozičních konzervativců.
Foto: Jakub Plíhal

Spolkové shromáždění v Německu zasedá jen kvůli volbě prezidenta. V neděli budou mít členové shromáždění na výběr ze čtyř kandidátů. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, nominovala politika Křesťanskodemokratické unie (CDU) Maxe Otteho. CDU a také její bavorská sesterská Křesťansko-sociální unie (CSU) výběr Otteho kritizovaly, unie CDU/CSU totiž označuje AfD jako extrémní pravici a spolupracovat s ní odmítá. Vedení CDU se proto rozhodlo Otteho vyloučit, řízení ale ještě neskončilo.

Otte do letošního ledna vedl ultrakonzervativní spolek WerteUnion, který o sobě tvrdí, že sdružuje členy CDU/CSU. Spolek, proti kterému se v minulosti vyhradila bývalá konzervativní kancléřka Angela Merkelová, se stranou ale oficiálně nic nespojuje.

Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, který svou nominaci považuje za symbolickou, neboť očekává Steinmeierovo vítězství. "Kandidaturu chci využít k tomu, abych upozornil na chudobu a sociální nespravedlnost v této zemi a abych vystoupil jako zastánce těch, kteří jsou slyšet jen málo," řekl Trabert.

Astrofyzička a braniborská komunální politička Stefanie Gebauerová je mezi čtveřicí kandidátů jedinou ženou. Také ona vnímá nominaci za Svobodné voliče jako symbolickou. "Žijeme v demokracii a demokracie si žádá možnosti výběru," řekla. Dvaačtyřicetiletá kandidátka uvedla, že chce povzbudit obzvláště ženy, aby se nebály ucházet o vysoké politické posty a přijímat společenskou odpovědnost.

Šanci dostat se do prezidentského paláce Bellevue protikandidáti nemají. Steinmeierovi ke znovuzvolení postačí jen hlasy vládních sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). O to, aby Steinmeierovi nic nestálo v cestě, se navíc postarala konzervativní unie CDU/CSU, což je největší opoziční síla v Německu. Unie nynějšímu prezidentovi podporu přislíbila 5. ledna, tedy v den jeho 66. narozenin.

Steinmeier dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější politiky v Německu. Spokojených je s prezidentem podle aktuálního průzkumu agentury Civey 55 procent Němců, opačný názor jich má 31 procent. V sondáži institutu Forsa z loňského října dokonce 70 procent respondentů uvedlo, že si přejí jeho znovuzvolení.

Steinmeiera oceňují nejen jeho domovští sociální demokraté, ale také Zelení, liberálové i konzervativci. "Steinmeier má zásluhy o naši zemi," řekl předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder. Dodal, že prezident dobře zastupoval Německo v zahraničí a doma působil jako sjednocující článek.

Steinmeier se v prezidentském úřadu staví do role nadstranické hlavy státu, která se snaží spojovat rozdílné názorové skupiny. To ostatně sám označil jako jeden ze svých úkolů, obzvláště v době pandemie nemoci covid-19, která podle něj způsobila ve společnosti hluboké rány. "Spolkový prezident neurčuje politický směr. To dobře vím. Spolkový prezident ale může stavět mosty, mosty mezi částmi společnosti, mosty mezi našimi sousedy a partnery ve světě a mosty do budoucnosti, která od nás bude vyžadovat ještě větší společné úsilí," řekl loni v květnu, kdy oznámil, že usiluje o druhý mandát.

Současný prezident si zakládá i na dobrých vztazích se sousedními státy, což prokázala jeho loňská návštěva České republiky. Do Prahy přicestoval vlakem, aby zdůraznil blízkost české a německé metropole. Před nástupem do vlaku prohlásil, že základ vzájemných vztahů je natolik pevný, že nezáleží na tom, jaká vláda je v Německu a Česku u moci. V Praze pak Steinmeier v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici jako první hlava německého státu uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

 

Právě se děje

Další zprávy