Dvojití agenti. Postarší manželé dělali pro německou rozvědku, zřejmě donášeli i Číně

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 6. 2020 15:11
Dieterovi W. je už 74 let. Společně se svou manželkou, v médiích označovanou krycím jménem Andrea D., pracoval skoro 50 let pro německou zpravodajskou službu BND. Za to, že fungovali jako informátoři, jim úřady platily. Podle zjištění německé veřejnoprávní stanice Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB) ale manželský pár spolupracoval souběžně také s Pekingem.
Iustrační foto.
Iustrační foto. | Foto: Reuters

Bylo brzy ráno v sobotu 23. listopadu 2019, když se Dieter a Andrea zrovna chystali vyrazit na letiště v bavorském Mnichově. Do taxíku, který je tam měl odvézt, už ale nenastoupili. Zastavili je němečtí kriminalisté, vybavení povolením k domovní prohlídce.

Podle informací rozhlasové stanice RBB, které zveřejnil server Tagesschau, vyšetřovatelé dospěli ještě téhož dne k závěru, že starší pár prováděl špionáž pro čínskou tajnou službu. 

A právě do Číny se oba Němci chystali odletět. V Macau, které Peking spravuje jako svou zvláštní oblast, se měli setkat se svými 'řídícími důstojníky'. 

Právě časté služební cesty, na které Dieter W. většinu života jezdil, podle vyšetřovatelů vedly k tomu, že ho do svých služeb Číňané najali. Veřejně pracoval až do svého odchodu do důchodu jako vysoce postavený zaměstnanec Nadace Hannse Seidela v Mnichově. Ta má blízko k tamní Křesťansko-sociální unii (CSU), konzervativní straně, která na celoněmecké úrovni vládne společně s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové. 

Jako zaměstnanec nadace Dieter W. absolvoval řadu pracovních pobytů v Sovětském svazu, později Rusku, balkánských státech, v jižní Africe nebo právě jižní Asii. Také v těchto místech hostoval jako vyučující na univerzitách. 

Právě proto byl pro německou rozvědku už před lety zajímavým zdrojem informací. Jeho žena Andrea se k jeho pracovní činnosti přidala později. Přístup k tajným informacím podle serveru Tagesschau manželé neměli, jejich vlastní síť kontaktů a údajů, které během cest sbírali, byla ale pro Německo cenná.

Bavorská nadace neměla podle svých slov o údajné činnosti jednoho z kolegů tušení. "Možné zneužití pro zpravodajské aktivity je pro nás absolutně nepřijatelné. Tvrzením, že náš bývalý kolega pracoval pro německou a čínskou tajnou službu, se budeme intenzivně zabývat," přislíbila. Má také zájem se na vyšetřování podílet. 

Služebně v Číně

Odchodem z HSS do důchodu nicméně pro Dietera W. ani jeho ženu spolupráce s německou rozvědkou neskončila. Dieter se stal ředitelem nově založeného institutu a spolu s manželkou pokračovali v cestách na konference po celém světě. Není přitom jasné, jestli s nápadem na založení institutu přišli sami zástupci německé rozvědky. Případ odmítají jakkoliv komentovat a mlčí i oba manželé. 

Právě během jedné takové cesty ale měla manžele naverbovat čínská služba. Konkrétně k tomu mělo dojít během akce na Univerzitě Tchung-ťi v nejlidnatějším čínském městě Šanghaji.

Podle zjištění novinářů Číňané manželský pár vybavili notebookem se speciálním softwarem. Nejdříve po nich chtěli, aby se zaměřili na takzvaný Světový ujgurský kongres. Ten sídlí v Mnichově a sdružuje v exilu žijící představitele Ujgurů, muslimské menšiny, která je v Číně utlačovaná.

Podílet se na spolupráci týkající se Ujgurů manželé odmítli. Asi tři miliony příslušníků této menšiny ze západočínské provincie Sin-ťiang drží čínské úřady v převýchovných táborech. Podle humanitárních organizací lidé v nich čelí násilí a odepírání základních lidských práv. 

Na jiných tématech se ale manželé s Čínou domluvit dokázali, a spolupráci tak skutečně navázali. Z jejich výpovědí před německými vyšetřovateli, které mají média k dispozici, vyplývá, že o čínské nabídce německou rozvědku informovali, o samotné spolupráci ale dál nemluvili.

Vazby na komunistický režim nicméně nakonec zaujaly spolkovou kontrarozvědku BfV a na její povel bavorská prokuratura zahájila loni na podzim vyšetřování. To stále trvá.

Vzorový případ 

Není jasné, jaké riziko mohli oba manželé představovat pro německou bezpečnost. Experti na Čínu nicméně upozorňují, že se jedná o jasný příklad toho, jakým způsobem Peking postupuje v náboru svých informátorů na Západě. Oslovování lidí, kteří se ocitají na konci svých často velmi úspěšných a prestižních kariér, patří podle odborníků mezi jednu z osvědčených taktik. 

Podobné charakteristiky má také případ někdejšího vysoce postaveného diplomata Gerharda Sabathila. Šestašedesátiletý Němec působil takřka třicet let na vysokých diplomatických a zahraničněpolitických postech, mimo jiné jako velvyslanec Evropské unie v Berlíně, hlavní unijní stratég pro oblast jihovýchodní Asie a také zástupce Bruselu v Jižní Koreji.

Letos v lednu německá média zveřejnila informace o tom, že i jeho kriminalisté vyšetřují kvůli podezření ze špionáže pro Čínu. Sabathil obvinění odmítá. 

Video: Na Vystrčila jsem pyšný, odveta Číňanů nebude, říká Topolánek

Nemůžeme si dovolit ustoupit, styděl bych se do konce života, odvetu Číny za návštěvu Tchaj-wanu si nedovedu představit, říká Topolánek. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy