


Rusko zbrojí a připravuje se na vojenský střet se Severoatlantickou aliancí, zůstává proto největší hrozbou pro německou bezpečnost. Na tiskové konferenci k nové armádní strategii to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Moskva podle něj považuje vojenskou sílu za legitimní nástroj k prosazování svých zájmů.

Německo proto hodlá posílit stav své armády. Aktivních vojáků by mělo výhledově přibýt 75 000. Cílem je 460 000 vojáků v aktivní službě a rezervistů.
„Rusko se připravuje zbrojením na vojenský střet s NATO a považuje použití vojenské síly za legitimní nástroj prosazování svých zájmů,“ uvedl Pistorius. Na tiskové konferenci informoval o nové vojenské strategii a plánu na budoucí podobu ozbrojených sil. Představil však jen hrubé obrysy obou dokumentů, detaily jsou tajné.
Německý kancléř Friedrich Merz chce dlouhodobě kvůli hrozbě z Ruska a slábnoucímu spojenectví s USA vybudovat v příštích letech z Bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní má německá armáda v aktivní službě 185 000 vojáků a vojákyň, výhledově by jich mělo být podle Pistoriuse 260 000. Dalších 200 000 mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Pistorius varoval, že Německo je už nyní cílem „hybridních prostředků“ boje včetně špionáže, sabotážních akcí, kybernetických útoků a dezinformačních kampaní. Cílem je podle strategie oslabit vnitřní jednotu NATO a dosáhnout oslabení vazeb mezi Evropou a USA. „Rusko vytváří všechny předpoklady pro vojenský útok na státy NATO,“ stojí v německé armádní strategii. Bundeswehr se podle dokumentu nemůže soustředit už jen na vojenské hrozby, ale musí spolupracovat s dalšími složkami státu, protože hybridní způsob vedení války cílí i na civilní společnost a její soudržnost.
Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu ve výši 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Strany současné vlády pak loni reformovaly takzvanou dluhovou brzdu, ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí peníze na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.



Kubu v loňském roce opustilo na 250 tisíc obyvatel, což výrazně přispělo k celkovému poklesu populace. Uvedl to statistický úřad Onei, napsaly ve středu agentury EFE a AFP. S odchodem velkého počtu lidí se ostrov potýká již několik let kvůli závažným hospodářským problémům i politickému režimu, kterému vládne komunistická strana. Počet obyvatel tak výrazně klesá pod hranici deseti milionů lidí.



Počet mrtvých při víkendovém ztroskotání trajektu u Guyany se zvýšil na 53. Podle agentury AFP to v noci na středu uvedl premiér Mark Phillips. Předchozí bilance uváděla 41 obětí. V oblasti námořního neštěstí pokračuje pátrací mise po přeživších.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Generál pro těžké časy, nebo rigidní sovětský důstojník? Příběh Oleksandra Syrského zrcadlí nejhlubší krizi ukrajinské armády. Odkrýváme pravdu o přikrášlování zpráv pro Kyjev, fatálně opožděných rozkazech k ústupu i o střetu moderních technologických vizí s krutou realitou zákopové války a vyčerpaných odvedenců. Dokáže nový velitel Mychajlo Drapatyj zlomit systém, který drtí vlastní lidi?