Německo volí prezidenta. Vláda si vybrala populárního Steinmeiera, favoritem Merkelové ale nebyl

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
11. 2. 2017 22:15
Na kandidatuře bývalého spolkového ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Steinmeier dlouhodobě patří mezi nejpopulárnější politiky v Německu a je i uznávaným diplomatem. První volbou spolkové kancléřky Angely Merkelové ale nebyl.
Frank-Walter Steinmeier.
Frank-Walter Steinmeier. | Foto: Reuters

Berlín – Německá média mají už dlouho jasno o novém spolkovém prezidentovi. Nepochybují, že končící hlavu státu Joachima Gaucka ve funkci na příštích nejméně pět let nahradí bývalý ministr zahraničí, jedenašedesátiletý sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier.

Nedělní prezidentské volby v Německu se tak zřejmě obejdou bez vypjatých okamžiků, nečekaných zvratů i emocemi nabitých debat.

Na kandidatuře Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a právě sociálních demokratů (SPD). Díky tomu by se Steinmeier měl ve Spolkovém shromáždění, které německého prezidenta volí, pohodlně prosadit mezi svými protikandidáty. Sám Gauck navíc už nekandiduje a odchází do politického důchodu.

Merkelová proti

Steinmeier dlouhodobě patří mezi nejpopulárnější politiky v Německu a je i uznávaným diplomatem. Volbou spolkové kancléřky Angely Merkelové ale nebyl.

Šéfka křesťanských demokratů z CDU sama dlouhé týdny přemýšlela o společném kandidátovi koalice CDU/CSU a Zelených, nakonec z toho ale sešlo. Především kvůli odporu bavorské Křesťanskosociální unie (CSU).

Vlastního kandidáta Merkelová postavit odmítla. Nechtěla na začátku důležitého roku, kdy budou Němci na podzim vybírat i novou vládu, riskovat, že jejího favorita vysoce oblíbený Steinmeier porazí.

Steinmeiera proto Merkelová označila za "volbu z rozumu". List Financial Times jeho kandidaturu popsal jako "vzácné vítězství" pro předsedu SPD a nynějšího nového ministra zahraničí Sigmara Gabriela.

Zachraňme Evropu!

Svoji popularitu chce Steinmeier v nejvyšší – i když spíše ceremoniální – německé funkci využít například k boji za nynější Evropu, která se podle něj v tuto chvíli nachází v "existenciální krizi".

"Tuto Evropu potřebujeme ještě mnohem naléhavěji než kdy jindy. Když se podíváme do světa, je realistické nabýt dojmu, že tato krize, na které dnes pracujeme, je propojena se jmény: Ukrajina, Sýrie, Libye, Jemen, vnitřní stav Turecka a nerozpoznatelná situace v americké zahraniční politice," řekl Steinmeier během jednoho ze svých nedávných vystoupení.

Německá média také řeší, zda se novému prezidentovi, který hluboce věří v demokratický proces, podaří ze své nové reprezentativní pozice utlumit nástup populistů.

Samotné Německo čekají parlamentní volby už na podzim. Uprchlická krize přitom v posledních letech k celostátnímu významu pozdvihla i protiimigrantskou a populistickou – podle některých názorů krajně pravicovou – stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Dvě desetiletí ve vysoké politice

"Až Steinmeier nahradí současného prezidenta Joachima Gaucka, scénu neobsadí muž, kterému by byla politika cizí," popisuje Steinmeiera německý server Deutsche Welle.

"Má mnoho vlastností, které jsou pro funkci prezidenta potřebné. Naposledy coby ministr zahraničí pod Merkelovou se těší velkému respektu napříč oběma stranami, má zkušenosti z diplomacie, je mezinárodně uznáván a často ukázal, že umí jednat v dobách krize," dodává.

Kromě křesla šéfa diplomacie (2005 až 2009 a 2013 až 2017) Steinmeier v minulosti působil například coby ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schrödera (1999 až 2005), který ho pozdvihl do nejvyšších pater politiky, nebo coby spolkový vicekancléř za Angely Merkelové (2007 až 2009).

V roce 2009 sám na spolkového kancléře neúspěšně kandidoval. Jeho strana ale skončila ve volbách až druhá.

Jen coby ministr zahraniční Steinmeier údajně ročně nalétal okolo 400 tisíc kilometrů. Snažil se například o smír mezi Moskvou a Kyjevem kvůli konfliktu na východní Ukrajině.

Mírný politik, který se do toho občas obuje

Předloni Steinmeier prohlásil, že za konflikt na Ukrajině může konfrontační politika Ruska a zabrání Krymského poloostrova, nikoli sbližování Ukrajiny s EU. Loni ale řekl, že EU by měla uvažovat o uvolňování protiruských sankcí.

Tvrdě kritizoval například vojenské manévry NATO ve východní Evropě. "Neměli bychom nyní dál vyhrocovat situaci chrastěním zbraní a válečným štvaním," řekl. Za to si vysloužil kritiku nejen od CDU Merkelové, ale také ze strany zahraničních spojenců.

Mírný a podle některých kritiků někdy až "mdlý byrokrat"“ Steinmeier na adresu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa poměrně nečekaně silně prohlásil, že ohrožuje Spojené státy a světovou bezpečnost a šíří "politiku strachu a izolace". Po inauguraci Turmpa doplnil, že se "musíme připravit na neklidné časy, leckteré nevypočitatelnosti a nové nejistoty".

V otázce migrace jako bývalý šéf německé diplomacie prosazoval společný postup všech zemí EU.

Ke Steinmeierovým protikandidátům budou v neděli patřit mimo jiné politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice, místopředseda protiimigrační Alternativy pro Německo Albrecht Glaser a z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů.

Z volební matematiky prezidentských voleb nicméně vyplývá, že Steinmeier bude pravděpodobně zvolen již v prvním kole hlasování.

 

Právě se děje

Další zprávy