


Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.

Budoucnost německého námořnictva se výrazně mění. Spolková vláda se rozhodla ukončit kontroverzní program fregat F126 a nahradit jej modernějšími, menšími a levnějšími plavidly F128.
Původně měly být F126 největšími loděmi německého námořnictva od konce druhé světové války. Projekt ale postupně narazil na rostoucí náklady, složité řízení a zpoždění. Berlín se jej přesto pokoušel ještě zachránit.
Jednou ze zvažovaných možností bylo, že by hlavní odpovědnost za stavbu lodí místo nizozemské firmy Damen převzal německý Rheinmetall. Ani tato varianta ale neprošla, protože by podle německé vlády náklady pouze dál navýšila.
Rozpočtový výbor Spolkového sněmu proto 9. července 2026 schválil akvizici čtyř nových lodí F128. Souhlas ale nepřišel bez podmínek. Ministerstvo obrany bude muset výbor pravidelně informovat o průběhu projektu, protože plánované výdaje už nyní překročily původní návrh o 70 procent.
Každé další navýšení nákladů proto bude možné jen po konzultaci s výborem. Ministerstvo obrany navíc musí každé tři měsíce předkládat podrobnou zprávu o tom, jak projekt pokračuje.
Čtyři nové lodě F128 mají německou státní pokladnu vyjít na 6,6 miliardy eur, tedy zhruba 165 miliard korun. Součástí dohody je i možnost pořídit další čtyři kusy za 5,3 miliardy eur, tedy přibližně 132 miliard korun.
Stavbu fregat dostane na starost společnost TKMS, tedy tradiční německý výrobce válečných lodí. Firma má s podobnými projekty dlouholeté zkušenosti a nedávno soutěžila s japonskou Mitsubishi o dodávku fregat pro australské námořnictvo.
Podle současného plánu mají být nové fregaty dodány do konce roku 2029. Experti však tento termín považují za krajně nepravděpodobný. Skeptičtí jsou i k ceně. Podobně velké zbrojní projekty totiž často končí výrazně dráž, než vlády původně slibují.
Fregaty F128 mají být určeny hlavně pro protiponorkový boj. Jejich výtlak má činit přibližně 4000 tun, což z nich dělá výrazně menší lodě, než jakými měly být zrušené F126. Konstrukčně mají vycházet ze staršího typu MEKO 200, který se Německu podařilo úspěšně exportovat do řady zemí včetně Turecka, Alžírska, Nového Zélandu, Jižní Afriky, Egypta, Austrálie a Řecka.
O přesné výzbroji zatím není dostatek informací. Dá se ale předpokládat, že bude do značné míry vycházet ze systémů plánovaných pro zrušené fregaty F126. Loď by tak pravděpodobně měla nést 127milimetrové dělo a 16 odpalovacích buněk Mk 41.
Z těch by mohly být odpalovány střely RIM-162 ESSM Sea Sparrow. Jde o obranné rakety určené hlavně k ochraně lodi před útoky ze vzduchu, například před nepřátelskými střelami nebo letouny. Nesou hlavici o hmotnosti přibližně 39 kilogramů.
Fregaty by s vysokou pravděpodobností měly dostat také norské protilodní střely NSM, tedy Naval Strike Missile, a obranný systém RIM-116 RAM. Ten slouží jako poslední linie ochrany proti přilétajícím střelám a dalším hrozbám.
Nový projekt ale už nyní čelí kritice. Nejčastěji se mluví o menším výtlaku. F128 má být zhruba poloviční oproti zrušené F126, což znamená méně prostoru pro výzbroj, senzory, zásoby i budoucí modernizace.
Dalším problémem je omezená kapacita pro vrtulníky. Zatímco F126 měla nést dva vrtulníky, nová F128 má mít na palubě pouze jeden. Právě vrtulníky jsou přitom u protiponorkového boje mimořádně důležité, protože dokážou rychle rozšířit dosah senzorů i zbraní daleko za horizont samotné lodi.
Výzvou může být také personál. Německá armáda dlouhodobě trpí nedostatkem lidí a námořnictvo není výjimkou. I kdyby se podařilo nové lodě postavit včas, Berlín bude muset zajistit dostatek kvalifikovaných námořníků, kteří je udrží v provozu.
Podle think-tanku zapadá německé rozhodnutí do širšího trendu, který je patrný i u dalších evropských armád. Velké a drahé lodě mají být postupně doplňovány, případně nahrazovány menšími a flexibilnějšími plavidly. Podobným směrem se vydala například Francie. Ta zrušila dodávku devíti fregat třídy Aquitaine, které mají být nahrazeny pěti loděmi třídy Amiral Ronarc’h. Itálie zase doplní fregaty třídy Bergamini novější třídou Paolo Thaon di Revel.



Na vzniku Státní kulturní politiky 2026-2030+, kterou loni 8. října přijala vláda Petra Fialy (ODS), se podílely stovky odborníků. Na svém facebooku to v pondělí napsal bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Kontrastuje to podle něho s novou Státní kulturní politikou ČR 2026-2030, s níž nyní přišel úřad Oty Klempíře (za Motoristy). Její vznik Baxa označil za nehoráznost.



Západ Kolumbie v pondělí postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.



Zoufalé gesto reprezentantů Černé Hory obletělo sportovní svět. Mladí vodní pólisté tak chtěli upozornit na křivdu, kterou cítili při mistrovství světa do 16 let v Záhřebu.



Na západě USA hoří více než 40 velkých požárů poháněných rozsáhlým suchem a další zhruba stovka lesních požárů sežehla části západní Kanady. Tisíce lidí byly evakuovány, informuje zpravodajský server CBS News.



U pobřeží Ománu je ropná skvrna o rozloze přibližně 390 kilometrů čtverečních. V pondělí to podle agentury Reuters sdělily ománské úřady. Ropa uniká z poškozeného tankeru, který převážel ruskou ropu. Loď úřady považují za součást takzvané ruské stínové flotily, kvůli čemuž je na sankčním seznamu Evropské unie a Británie.