Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128

Budoucnost německého námořnictva se výrazně mění. Spolková vláda se rozhodla ukončit kontroverzní program fregat F126 a nahradit jej modernějšími, menšími a levnějšími plavidly F128.

Původně měly být F126 největšími loděmi německého námořnictva od konce druhé světové války. Projekt ale postupně narazil na rostoucí náklady, složité řízení a zpoždění. Berlín se jej přesto pokoušel ještě zachránit.

Jednou ze zvažovaných možností bylo, že by hlavní odpovědnost za stavbu lodí místo nizozemské firmy Damen převzal německý Rheinmetall. Ani tato varianta ale neprošla, protože by podle německé vlády náklady pouze dál navýšila.

Související

Jaderné zbraně jsou tabu. Čínské ultimátum Putinovi potěšilo Zelenského

Rozpočtový výbor Spolkového sněmu proto 9. července 2026 schválil akvizici čtyř nových lodí F128. Souhlas ale nepřišel bez podmínek. Ministerstvo obrany bude muset výbor pravidelně informovat o průběhu projektu, protože plánované výdaje už nyní překročily původní návrh o 70 procent.

Každé další navýšení nákladů proto bude možné jen po konzultaci s výborem. Ministerstvo obrany navíc musí každé tři měsíce předkládat podrobnou zprávu o tom, jak projekt pokračuje.

Čtyři nové lodě F128 mají německou státní pokladnu vyjít na 6,6 miliardy eur, tedy zhruba 165 miliard korun. Součástí dohody je i možnost pořídit další čtyři kusy za 5,3 miliardy eur, tedy přibližně 132 miliard korun.

Nové fregaty do konce roku 2029

Stavbu fregat dostane na starost společnost TKMS, tedy tradiční německý výrobce válečných lodí. Firma má s podobnými projekty dlouholeté zkušenosti a nedávno soutěžila s japonskou Mitsubishi o dodávku fregat pro australské námořnictvo.

Podle současného plánu mají být nové fregaty dodány do konce roku 2029. Experti však tento termín považují za krajně nepravděpodobný. Skeptičtí jsou i k ceně. Podobně velké zbrojní projekty totiž často končí výrazně dráž, než vlády původně slibují.

Fregaty F128 mají být určeny hlavně pro protiponorkový boj. Jejich výtlak má činit přibližně 4000 tun, což z nich dělá výrazně menší lodě, než jakými měly být zrušené F126. Konstrukčně mají vycházet ze staršího typu MEKO 200, který se Německu podařilo úspěšně exportovat do řady zemí včetně Turecka, Alžírska, Nového Zélandu, Jižní Afriky, Egypta, Austrálie a Řecka.

127milimetrové dělo na palubě

O přesné výzbroji zatím není dostatek informací. Dá se ale předpokládat, že bude do značné míry vycházet ze systémů plánovaných pro zrušené fregaty F126. Loď by tak pravděpodobně měla nést 127milimetrové dělo a 16 odpalovacích buněk Mk 41.

Z těch by mohly být odpalovány střely RIM-162 ESSM Sea Sparrow. Jde o obranné rakety určené hlavně k ochraně lodi před útoky ze vzduchu, například před nepřátelskými střelami nebo letouny. Nesou hlavici o hmotnosti přibližně 39 kilogramů.

Fregaty by s vysokou pravděpodobností měly dostat také norské protilodní střely NSM, tedy Naval Strike Missile, a obranný systém RIM-116 RAM. Ten slouží jako poslední linie ochrany proti přilétajícím střelám a dalším hrozbám.

Související

Rusko neprohrává, varuje generál. NATO podle něj musí udělat krok, kterého se obává

Méně prostoru pro výzbroj

Nový projekt ale už nyní čelí kritice. Nejčastěji se mluví o menším výtlaku. F128 má být zhruba poloviční oproti zrušené F126, což znamená méně prostoru pro výzbroj, senzory, zásoby i budoucí modernizace.

Dalším problémem je omezená kapacita pro vrtulníky. Zatímco F126 měla nést dva vrtulníky, nová F128 má mít na palubě pouze jeden. Právě vrtulníky jsou přitom u protiponorkového boje mimořádně důležité, protože dokážou rychle rozšířit dosah senzorů i zbraní daleko za horizont samotné lodi.

Související

Tajný spolek šedé eminence USA. Elity se v něm připravují na třetí světovou válku

Výzvou může být také personál. Německá armáda dlouhodobě trpí nedostatkem lidí a námořnictvo není výjimkou. I kdyby se podařilo nové lodě postavit včas, Berlín bude muset zajistit dostatek kvalifikovaných námořníků, kteří je udrží v provozu.

Podle think-tanku zapadá německé rozhodnutí do širšího trendu, který je patrný i u dalších evropských armád. Velké a drahé lodě mají být postupně doplňovány, případně nahrazovány menšími a flexibilnějšími plavidly. Podobným směrem se vydala například Francie. Ta zrušila dodávku devíti fregat třídy Aquitaine, které mají být nahrazeny pěti loděmi třídy Amiral Ronarc’h. Itálie zase doplní fregaty třídy Bergamini novější třídou Paolo Thaon di Revel.

Mohlo by vás zajímat: „Plán B“ zachránil Čechy před Trumpovým hněvem. Analytik hodnotí summit NATO.