


Tuhle schopnost německé námořnictvo ještě nemělo. Poprvé se mu podařilo odpálit balistickou střelu z vlastní válečné lodi. Fregata Sachsen-Anhalt v noci na 2. září vypustila v severním Atlantiku dvě izraelské střely LORA, které mohou nést až 600 kilogramů výbušniny a zasáhnout cíl vzdálený přes 500 kilometrů. Německé námořnictvo nyní může útočit na cíle stovky kilometrů od pobřeží – třeba v Rusku.

Německé námořnictvo informovalo, že kvůli zkoušce vyslalo dvě fregaty do prostoru mezi Irskem a Islandem, a většinu příprav drželo v tajnosti. Úřady pouze 45 dní předem varovaly civilní lodní a leteckou dopravu před vstupem do testovací oblasti. Velitel německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack označil výsledek za historický okamžik a uvedl, že LORA otevírá německým lodím zcela novou možnost odstrašení a úderů na velkou vzdálenost.
Nová schopnost má význam především v Baltském moři. Německé lodě by s podobnými střelami dokázaly z různých částí Baltu ohrožovat důležité ruské vojenské objekty v Kaliningradské oblasti, kde Rusko soustřeďuje Baltskou flotilu a 11. armádní sbor. Při nasazení ve Finském zálivu by se do dosahu raket dostaly také části Leningradské oblasti a okolí Petrohradu, kde sídlí velitelství Leningradského vojenského okruhu.
Střelu LORA, tedy Long Range Artillery, vyvinula izraelská společnost Israel Aerospace Industries (IAI). Jde o přesnou balistickou, respektive kvazibalistickou střelu určenou k útokům na velitelská stanoviště, letiště, protivzdušnou obranu, raketové systémy nebo další důležitou vojenskou infrastrukturu. LORA používá inerciální navigaci společně se satelitním naváděním a podle výrobce zasahuje cíle s odchylkou kolem deseti metrů. Jednostupňový motor spaluje tuhé palivo a uzavřený odpalovací kontejner umožňuje dlouhé skladování i rychlé použití.
Vývoj systému začal už na začátku tohoto století. IAI veřejně zdokumentovala velký operační test v červnu 2017, kdy střela zasáhla předem určený cíl po odpalu z platformy na moři. Další zkouška následovala v roce 2020, kdy výrobce odpálil dvě střely na vzdálenost 90 a 400 kilometrů.
Prvním veřejně známým zahraničním uživatelem se stal Ázerbájdžán, který LORA ukázal ve výzbroji v roce 2018. O dva roky později systém nasadil během války o Náhorní Karabach. Ázerbájdžán 2. října 2020 vypálil LORA na strategický most přes řeku Hakari, který spojoval Arménii s oblastí Náhorního Karabachu. Útok ale ukázal také limity systému – most byl sice poškozen, ale ne zničen.
O výrobu systému projevila zájem také Indie. Izraelská IAI a indická státní společnost Bharat Electronics Limited podepsaly už v únoru 2023 dohodu o společné výrobě LORA přímo v Indii pro tamní ozbrojené síly.
IAI zároveň rozšířila rodinu LORA také do vzduchu. Na berlínském veletrhu ILA v červnu 2024 představila Air LORA, kterou mohou nést bojové letouny. Výrobce už před premiérou provedl zkušební odpaly z F-16. Tato varianta dává letounu možnost vypustit balistickou střelu ještě před vstupem do dosahu protivníkovy protivzdušné obrany.
Německý zájem o LORA zapadá do mnohem většího plánu. Berlín chce odstranit jednu z největších mezer ve výzbroji bundeswehru – nedostatek zbraní, které dokážou přesně útočit stovky až tisíce kilometrů za frontovou linií. Reuters 2. září uvedl, že Německo vedle LORA modernizuje také střely Taurus a připravuje nový Taurus NEO s doletem přesahujícím 500 kilometrů. Německá vláda zároveň pracuje na získání dalších pozemních systémů dlouhého dosahu.
Podle interních dokumentů ministerstva obrany, které získal Politico, chce Berlín do celé oblasti investovat téměř 12 miliard eur. Německo hledá mimo jiné levnější střely s plochou dráhou letu, které by dokázalo nakupovat ve velkých počtech. Mezi kandidáty figurují také dvě zbraně z Ukrajiny – FP-5 Flamingo společnosti Fire Point a systém Bars.
Berlín současně spolupracuje s Velkou Británií na mnohem ambicióznějším programu Deep Precision Strike. Obě země chtějí vytvořit celou rodinu stealth a hypersonických zbraní s doletem přes 2000 kilometrů. Britské ministerstvo obrany očekává jejich zavedení ve třicátých letech a vývojáři nejprve připraví pozemní varianty, později mohou přidat také letecké a námořní verze.
Další projekt už vzniká přímo v Německu. Rheinmetall a evropská společnost Destinus zakládají v dolnosaském Unterlüssu společný podnik Rheinmetall Destinus Strike Systems. Firmy chtějí vyrábět rodinu střel Ruta a Kryla a za hlavní budoucí systém označují Ruta Block 3 s doletem přes 2000 kilometrů a 250kilogramovou bojovou hlavicí. Rheinmetall plánuje finální montáž, integraci a testování v Německu.
Zdroj: POLITICO, RAFAEL, DBWV






Černá smrt ve 14. století Evropu nezpustošila jen jednou. Nová analýza DNA morové bakterie ukazuje, že se nemoc po staletí vracela v dalších vlnách a její šíření kopírovalo války, přesuny lidí i změny prostředí. Vědci teď dokázali jednotlivé kmeny přiřadit ke konkrétním historickým epidemiím mnohem přesněji než dosud. A právě tento detail může pomoci lépe chápat i budoucí pandemie.



V Sýrii neváhal použít chemické zbraně. Na Ukrajině zachránil ruskou armádu při ústupu do Chersonu v roce 2022. Vybudoval linii, která zastavila ukrajinskou ofenzivu o rok později. Po vzpouře Wagnerovců ho ale Kreml „uklidil do Alžírska“. Nyní se Sergej Surovikin s pověstí mimořádně brutálního velitele vrací do hry. Prezident Vladimir Putin ho povolal zpět s cílem přimět Ukrajince ke kapitulaci.



Moravská tradice se stala terčem ochránců zvířat. Nelíbí se jim hody, na kterých figuruje živý kačer v kroji, podle aktivistů prochází pták utrpením. Některé obce daly přednost atrapě, jiné se zvyklostí nevzdávají – například Ježov. „Proto jsme podali trestní oznámení,“ vzkázala iniciativa Zvířata nejíme. Starosta Ježova redakci Aktuálně.cz řekl, že veterinární správa neshledala žádné pochybení.



Kdo při minulých komunálních volbách ovládl zastupitelstvo ve vaší obci či ve vaší městské části? Která strana získala nejvíce hlasů? Kteří zastupitelé se dostali na radnici? Proklikejte si výsledky komunálních voleb v roce 2022 v interaktivní infografice Aktuálně.cz.