Německo na rozdíl od Česka reaguje brzy. Přísná karanténa je nezbytná, říká vědec

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 10. 2020 5:30
Německo, která má násobně méně případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel než Česko, razantně reaguje na šíření nákazy. Od pondělí Berlín přijímá přísnější karanténní opatření, než v počátcích druhé vlny zaváděla česká vláda. Nařízení v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí německý vědec Dirk Brockmann, který se věnuje modelování a předpovídání šíření infekčních nemocí.
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Německo zavádí takzvaný lockdown. Celý listopad budou zavřená divadla, kina, bazény, fitcentra i restaurace a kavárny. Potkat se bude smět nanejvýš deset lidí, a to ne z víc než dvou domácností. Sama kancléřka nová opatření označila za velmi tvrdá, zavádí je navíc v situaci, kdy je na tom Německo mnohem lépe než třeba Česko. Jakými modely nebo odhady německá vláda jejich zavedení odůvodnila? 

Pro modelování šíření epidemie existuje po celém světě celá řada přístupů a předpovědí. Většina z nich nicméně shodně ukazuje, že intenzivní a časově ohraničené lockdowny fungují lépe než slabší opatření platná delší dobu. 

Vy sám se modelováním pandemií zabýváte profesně. Co na ta opatření říkáte? 

Velmi je vítám, myslím, že byla nezbytná.

Kancléřka Angela Merkelová se ale setkala s velkou kritikou. I někteří experti tvrdí, že jsou přehnaná. Protestují zástupci kultury i gastronomie, kterou to velmi zasáhne…

Úplně tomu rozumím. A je pravda, že různí experti často zdůrazňují různé jiné aspekty pandemie. Když se na to ale podíváme střízlivě a vyjdeme z modelů, které pracují s fakty, tak rozhodnutí německé vlády spočívalo v tom, jestli zareagujeme nyní, nebo až později, ale o to intenzivněji. Izrael je v tomto varovaný případ: zavedli nejprve mírnější lockdown, a když nefungoval, museli o něco později přejít k totální karanténě. 

V Německu i Francii, kde politici zpřísnění opatření ohlásili ve stejný den jako v Berlíně, zůstávají nadále otevřené školy. Důvodů je několik - že se domácí výuka na jaře zas tak neosvědčila a naopak že došlo k nárůstu počtu případů domácího násilí. Existují studie, které tvrdí, že děti jsou extrémně dobrými přenašeči viru. Na druhou stranu i takové, podle kterých školy k posilování pandemie zase tolik nepřispívají. Na čem to záleží? 

Že existují takové různé studie v podstatě znamená jediné - že ještě přesně nevíme, jakou roli školy hrají. Je prostě těžké změřit, kde infekce vzniká a kam ji naopak jenom zavlékáme. Proto je na místě počkat, jestli budeme moct fungovat s otevřenými školami, nebo ne. 

Česko školy zavřelo a dnes už bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula se ještě před dvěma týdny dušoval, že by musela vybouchnout jaderná elektrárna, aby se tam aspoň ty nejmladší děti od listopadu zase nevrátily. Teď je jasné, že se to nestane. Za těch 14 dní máme skoro devětkrát víc nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel než Německo. Bylo už před těmi dvěma týdny nesmyslné o znovuotevření škol uvažovat? 

V ideálním případě bychom se měli vyhýbat kontaktům, kdykoli je to možné. Váš příklad ale dobře ukazuje, že je vždy potřeba pečlivě sledovat a zvažovat, jestli i ta skutečně drastická opatření budou stačit. To samozřejmě není snadné.

Obzvlášť rizikovou skupinou jsou v případě covidu-19 lidé starší 65 let. U nás se teď snáší na vládu kritika i za to, že právě tito lidé nejsou dostatečně chránění, že by se třeba měli přednostně testovat, nebo znovu zavést jarní speciální otevírací dobu obchodů. V Německu jsou pak tohle argumenty kritiků vládních opatření. Mohla by taková selektivní opatření ještě zafungovat, nebo je druhá vlna epidemie prostě už moc daleko? 

Myslím, že není dobré o pandemii uvažovat jako o nějakém hurikánu nebo tsunami, jejichž "vlna" nás smete, aniž bychom s tím mohli něco dělat. Ten vir se - metaforicky řečeno - živí kontakty mezi lidmi. A ty ovlivnit můžeme. Třeba i tím, že budeme aktivněji přemýšlet, jak ho porazit. A také tím, že se budeme k sobě navzájem chovat solidárně. 

Kdo je Dirk Brockmann

Vystudovaný fyzik a profesor biologie působí na Institutu pro teoretickou biologii (ITB) berlínské Humboldtovy univerzity. Zároveň spolupracuje s vedoucím epidemiologickým pracovištěm spolkové republiky, Institutem Roberta Kocha. Tam se věnuje epidemiologickému modelování infekčních nemocí, mimo jiné například chřipky nebo eboly. Podílel se na vzniku průlomového počítačového modelu pro sledování a předpovídání šíření nakažlivých chorob po planetě prostřednictvím letecké dopravy. Jeho výzkum se dokonce dostal do amerického krimi seriálu NUMB3RS. 

 

Právě se děje

Další zprávy